Svátek má: Iva

Komentáře

Jan Campbell

analytik, publicista

Čučche a 75 let KSP

Nejenom od doby prohlášení hlavy druhého nejvyššího ústavního činitele státu (po prezidentu republiky) – Já jsem Tchaj –wanec,...

...nehrozí ČR ani teď, po právě ukončených doplňujících volbách do Senátu (10.10) prohlášení dalšího z řad Senátu a politiků ČR ve smyslu - Já jsem Číňan, nebo - Já jsem Korejec. Již vůbec ne, Já jsem Severní Korejec. Až na malé výjimky, obsah zpráv veřejných medií týkající se Korejské lidové demokratické republiky (KLDR), indikuje, že tento stát ve východní Asii na severní části Korejského poloostrova, sousedící s Čínou a také 11,87 km s RF a na jihu podle 38. rovnoběžky s Jižní Koreou, existuje pouze jako strašidlo. Proč? Zástupně uvedu pět krátce popsaných důvodů.

1) KLDR dnes (10.10) oslavila 75. výročí založení vládní Korejské strany práce (KSP) noční vojenskou přehlídkou v hlavním městě Pchjongjangu. Budeme pokračovat v posilování armády určené k sebeobraně a odstrašení, řekl vůdce Kim, který přehlídku zhlédl v šedém obleku a kravatě a nikoli v tradičním maoistickém saku se stojáčkem. Připomínám, že poslední vojenská přehlídka vysílaná v televizi se konala v roce 2017. Po té je bylo možné vidět vojska na fotografiích v únoru 2018, krátce před schůzkou vůdce Kima s americkým prezidentem Trumpem. Na fotografii Jung Yeon-je (AFP), zveřejněné v dnešním SZ (SZ.de) je vidět na transportéru s 11 koly obrovská raketa. Nebudu spekulovat o tom, zda je to opravdová raketa nebo maketa, kam může letět nebo doletět, zda přehlídka sloužila jako ukázka síly před listopadovými prezidentskými volbami v USA, nebo proč tentokrát úřady diplomatům doporučily, aby se co nejvíce zdrželi cestování po městě, nepřibližovali se k místu konání akce a nepořizovali fotografie ani videa.

2) KLDR, podle projevu vůdce Kim Čong-una, zavedla přísná opatření proti šíření koronaviru, a proto zatím neeviduje jediný případ nákazy covid-19. Nebudu spekulovat, zda je tomu tak nebo ne, a komentovat zprávy z Jižní Koreje a USA. Připomínám však, že Kim Čong-un již dříve vyslovil lítost ze zastřelení jihokorejského úředníka, nemožnost finančně ocenit vojáky za jejich pomoc během přírodních katastrof (záplavy, tajfun) a obnově zničených vesnic. Ve svém dnešním projevu se omluvil občanům KLDR za různé nepříjemnosti, omezení a zpoždění ekonomických a stavebních projektů, které nepříznivě zasáhly sankce. Nevím, kdo ze zahraničí, blahopřál vůdci k výročí. Vím o blahopřání prezidenta ČLR, Si. Ten má v úmyslu bránit, konsolidovat a rozvíjet vztahy s KLDR.

3) KLDR se snaží praktikovat ekonomickou doktrínu a ideologii, která se nazývá Čučche (v anglické transkripci juche). Čučche znamená doslova hlavní část. Překládá se volně jako absolutní soběstačnost. Jejím hlavním principem je teze - člověk vše vede a vše rozhoduje. Autorem názvu je Kim Ir-sen  (1912–1994). Poprvé ji použil v projevu 28. prosince 1955 nazvaném O odstranění dogmatismu a formalismu a zavedení čučche v ideologické práci. Zmiňuji se o čučche, protože se jedná o kombinaci myšlenek neokonfucianismu, stalinismu a maoismu mající tři hlavní principy. Ty formuloval Kim Ir-Sen v projevu O socialistickém budování a jihokorejské revoluci v KLDR 14. srpna 1965: 1) čadžu, tj. nezávislá politika, 2) čarip, tj. ekonomická soběstačnost a 3) čawi, tj. sebeobrana ve vojenské politice.

Zřejmě poslední aktualizace čučche pochází od vůdce Kim Čong-il (1941 – 2011, během pobytu v SSSR - Jurij Irsenovič Kim) a jeho dokumentu z roku 1982. Jako nejvyšší autorita v roce 1996 přidal princip songun, tj. upřednostňování armády. To připomíná názor vyznávaný v Japonsku v meziválečném období. V politické praxi použití čučche spočívá v prosazování: 1) nezávislosti lidu v myšlení a politice, 2) soběstačnosti v ekonomice a vojenství, 3) politice plnící přání mas a užívání v budování státu a revoluci a 4) metod budování a revoluce, které musí být adekvátní reálné situaci v zemi. Že všechno, co se třpytí, není zlato a jak složité a nebezpečné jsou jednoduše formulované úkoly politiky pro realizaci a lid, dokázala pětiletka 1956–1961. Ta slibovala rychlý ekonomický vzestup za pomoci posílení těžkého průmyslu a získání ekonomické nezávislosti na ČLR a SSSR. Paradoxně aplikace čučche způsobila ekonomickou krizi KLDR a její do dnes trvající závislost na státech, které ji podporují.

Mimo politickou ekonomii vláda KLDR propaguje ideologii čučche jako náhradu za tradiční náboženství. Někdy je na ni jako na náboženství pohlíženo. To indikuje například studie teologa Thomas J. Belke, Juche: A Christian Study of North Korea's State Religion (ISBN 978-0-88264-329-8). Přestože čučche je v zásadní opozici vůči nejsilnějším severokorejským náboženstvím, teoretici se snaží některé prvky čučche včlenit do ideologie.



4) Aktualita problému KLDR. Po porážce Japonska v roce 1945 byla Korea bez konzultace s Korejci rozdělena vítěznými státy USA a SSSR na dvě části. Jelikož se USA a SSSR nedokázaly dohodnout na společné správě, došlo 1948 ke vzniku dvou ideologicky antagonistických států: KLDR a Korejské republiky, s následným stáhnutím jednotek USA a SSSR a válečným konfliktem let 1950–1953. K příměří mezi OSN a KLDR s ČLR došlo 27. 7. 1953. Korejská republika a KLDR jsou oficiálně stále ve válečném stavu. Demarkační linie je nejstřeženější hranicí světa. Demilitarizovanou zónu tvoří 250 km dlouhý a 4 km široký pás. Ročně hranici navštíví přes milion návštěvníků. Všechny dohody o vzájemném neútočení byly KLDR vypovězeny 8. 3. 2013 poté, co RB OSN uvalila na KLDR sankce kvůli třetímu jadernému testu. Situace se zlepšila po 9.1. 2018. Tehdy se sešli zástupci obou států, aby projednali možnou účast sportovců KLDR na olympiádě v Jižní Koreji. Účast byla domluvena, podobně jako obnovení vojenské horké linky a vojenské rozhovory.

5) Vztahy mezi ČR a KLDR. Zde doporučuji studium knihy - Vladimír Pucek: Korejská lidově demokratická republika, Svoboda, Praha 1975. A také informaci MZV ČR. Ta se mi jeví neaktualizovanou, protože jsem při povrchní kontrole na internetu nenašel jméno perfektně česky mluvícího PhDr. Ču Won Čola. Ten byl svého času naznačen Mimořádným a zplnomocněným velvyslancem KLDR v ČR. Stručně připomínám, že Československo jako jeden z prvních států uznalo KLDR a navázalo s ní diplomatické styky na úrovni vyslanectví 21.10.1948. V únoru 1954 bylo vyslanectví povýšeno na velvyslanectví. Po listopadu 1989 KLDR prohlásila, že respektuje nastolení pluralitního systému v ČSR, a že si přeje udržovat dobré vztahy. KLDR uznala ČR k 1. lednu 1993, ale nepřiznala představiteli české armády zastávat místo v Dozorčí komisi neutrálních států (DKNS) ustavené 1953 v rámci Dohody o příměří v Koreji. Jako odvetu ČR vykázala 13 pracovníků ZÚ KLDR v Praze. Velvyslanectví ČR v Pchjongjangu zastavilo činnost v březnu 1994. Zahraniční úřad KLDR v Praze zůstal otevřen. Styky mezi oběma státy nebyly přerušeny, ale dostaly se na velmi nízkou úroveň. Přesto část české veřejnosti zajímá současný stav vztahu mezi KLDR a ČR, včetně priorit zahraniční politiky. To i proto, že ČR dlouhodobě poskytovala KLDR dvě vládní stipendia k řádnému VŠ studiu a čtyři místa na jazykových kursech češtiny.  Od studijního roku 2011/12 byla vládní stipendia z české strany suspendována. V r. 2013 KLDR vyslala 3 studenty na Letní školu slovanských jazyků. V KLDR se čeština vyučuje na Pchjongjangské universitě cizích jazyků (PUCJ). V r. 2015 ČR obnovila poskytování stipendií (2 vládní doktorandská stipendia), ale KLDR nominovala studenty do jiných než navržených oborů, takže k jejich přijetí nedošlo. Od 2016 KLDR podle mé informace nenominovala žádného stipendistu.

V závěru příspěvku několik střípků v kontextu geopolitiky. Vůdce Kim Čong-un ve svém projevu na přehlídce nepoužil vyhrožování a nezmínil se přímo o USA a prezidentovi Trump. Naopak, využil příležitost poslat jižním sousedům přátelská slova a přání brzkého stisku rukou. Jestliže ještě v roce 2018 byl prioritou hospodářský vývoj, to na konci 2019 po jednání s prezidentem USA prioritu dostal vojenský průmysl (viz projev Kim před zasedáním ZV Korejské strany práce). Pchjongjang nekomentoval akce bezpečnostních orgánů v Jižní Koreji před vojenskou přehlídkou. Té věnovala státní televize více než dvě a půl hodiny času. Přesně o půlnoci začala přehlídka v jasně ozářeném prostředí. Video bylo zveřejněno cca 12 hodin později. Proč? Odpověď nechť si každý najde sám. V každém případě platí, že snaha o sjednocení Korejí žije dál, podobně jako žije snaha o sjednocení Tchaj-wanu s ČLR. Vojska v obou případech budou hrát první housle. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell