Svátek má: Matouš

Komentáře

Jana Bobošíková.

politička a publicistka

Génius hybridní války

„Jsme znepokojeni i tím, kolik dezinformací šíří i samotní Evropané. Někteří z nich to dělají kvůli zisku, další jsou jen užitečnými idioty,“ prohlásila nedávno česká eurokomisařka Věra Jourová,

která má na starosti „Plán na ochranu evropské demokracie před hybridními hrozbami“.  Její obavy jsou oprávněné. Tam, kde se dříve používaly pouhé lži, nalézáme dnes propracovaný systém exponenciálního řetězení desinformací a fake news, jejichž odhalování vyžaduje soustředěné úsilí. Příkladem, na kterém lze odhalit globální anatomii tvorby a šíření lži, je nejnovější rozhovor s maďarsko-americkým finančníkem a filantropem Georgem Sorosem.

Německý list Augsburger Allgemeine vydal 11. května rozhovor „Tato krize ohrožuje přežití naší civilizace“, který vedl německo-americký novinář, absolvent Harvardu a Cambridge, Gregor Peter Schmitz, mj. také autor knihy Sorosových rozhovorů.

Rozhovor obou mužů vyšel týž den i na webu „Project Syndicate“ pod názvem „Krize života“. Project Syndicate, sponzorovaný Open Society Foundations George Sorose, je aktivní v 156 zemích světa, komentáře se připravují v 61 jazycích a jeho obsah přebírá 506 mediálních domů, včetně českých.  

Na tomto globálním webu vyšel rozhovor s Georgem Sorosem v šesti jazykových mutacích – kromě angličtiny, také v němčině, italštině, španělštině, francouzštině, a dokonce i češtině. Zaznamenali jsme, že se anglická a německá verze zásadně liší. Podrobili jsme proto jednotlivé verze podrobné analýze. A sledovali jsme, v jaké podobě se rozhovor následně objevil také v českých médiích.



Osm vybraných klamů v anglické verzi

  • Klam číslo 1: „Soucítím s čínským lidem, protože je pod nadvládou diktátora, prezidenta Si Ťin-pchinga. Myslím, že mnoho vzdělaných Číňanů to ohromně dopaluje a široká veřejnost se na něj stále hodně zlobí za to, že covid-19 tajil až do doby po čínském Novém roce.“

Čínský nový rok začal letos 25. ledna. Americký deník The Washington Post však informoval už 19. ledna, že čínský prezident Si Tin-pching ve státní televizi CCTV varoval občany před hrozbou koronaviru: „Současné propuknutí nové koronavirové plicní choroby ve Wuhanu a dalších místech musí být bráno vážně…Stranické výbory, vlády a příslušná oddělení na všech úrovních by měla klást lidské životy a zdraví na první místo…Měly by zajistit, aby lidé měli klidné, pokojné a radostné novoroční svátky.“ Zveřejnění informace v hlavním vysílacím čase státní televize lze za utajování považovat jen stěží.

  • Klam číslo 2: „Ten nález představuje hrozbu, která by mohla zničit Evropskou unii jako instituci založenou na vládě práva, a to právě proto, že vzešel od německého ústavního soudu, nejrespektovanější instituce v Německu.“
Podle německých průzkumů veřejného mínění je nejrespektovanější institucí v Německu policie, které důvěřuje 83 % občanů, na druhém místě Sdružení na ochranu spotřebitelů (75 %) a teprve třetí institucí je německý Ústavní soud v Karlsruhe (73 %). K respektovaným institucím patří, nejrespektovanější institucí ovšem není.

  • Klam číslo 3: „Když Německo vstoupilo do EU, zavázalo se k dodržování evropského práva.“
Německo je zakládajícím členem Evropské unie. Přesněji bylo ovšem Německo zakládajícím členem Evropského hospodářského společenství v roce 1957, o Německu jako zakládajícím členu EU však hovoří oficiální webové stránky Evropské unie například v sekci „Evropa pro školy“.  Německo tedy do Evropské unie nevstupovalo, ba se k ní ani nepřipojilo (anglická verze textu „joined“). Není přece jedno, zda do domu pouze vstoupíte, anebo zda jej sami postavíte.

  • Klam číslo 4: „V Maďarsku už Viktor Orbán využil nouzového stavu kvůli covid-19 a podmaněného parlamentu, aby se prohlásil diktátorem.“
Samotná EK dospěla k závěru, že Maďarsko nepostupuje v rozporu s evropskými právními předpisy. Jak uvedla eurokomisařka Věra Jourová: „Maďarsko zatím nepřijalo takový dekret, který by odporoval evropským právním předpisům“.

  • Klam číslo 5: EU teď zvažuje zdvojnásobení svého rozpočtu, což by zajistilo jen asi sto miliard eur.
Rozpočet EU pro rok 2020 počítá s výdaji 155,4 miliard eur, jeho zdvojnásobení by tedy nezajistilo „jen“ asi sto miliard eur, nýbrž o 55,4 miliard eur více. Pro představu – rozdíl mezi skutečností  a Sorosovým výrokem odpovídá zhruba ročním příjmům českého státního rozpočtu. Nejedná se tedy o pouhou zanedbatelnou chybu měření.

  • Klam číslo 6: „Stranický lídr Ligy Matteo Salvini agituje za odchod Itálie od eura i z Evropské unie.“
Co skutečně Salvini říká? V únoru 2019 prohlásil: „Nechceme Evropu opustit, chceme ji změnit, zlepšit, ale nikoli vzdát se jí.“ O rok později v souvislosti s Brexitem sice na jednu stranu řekl „Buď změníme pravidla této Evropy zevnitř, nebo, jak mi řekl rybář z Bagnara Calabra, uděláme to samé jako Britové,“ týž den však dodal: „Chci opustit Evropu? Ne. Pracuji na tom, aby se Itálii dařilo uvnitř Evropy lépe.“ Doposud nejtvrdším Salviniho výrokem na adresu Unie v době koronavirové pak patrně zůstává jeho tweet z 27. března, kdy Itálie zůstala uprostřed pandemie prakticky bez pomoci: „Jsem znechucen a pohrdám touto Evropou. Trvalo jí 15 dní, než vyhodnotila, zda, kdo a jak pomůže. Geniální. Zatím lidé umírají. Spíš než „Unie“ je to doupě hadů a šakalů. Nejprve poražme virus, potom se znovu vraťme k promýšlení EU.

A bude-li to nutno, rozlučme se. Bez poděkování.“ Cítí George Soros rozdíl mezi oznamovacím a podmiňovacím způsobem? Nebo mu byl původně italský text přeložen stejně kreativně, jako jeho vlastní rozhovor z němčiny do angličtiny?

  • Klam číslo 7: Co by z EU zbylo bez Itálie, která bývala nejvíce proevropskou zemí? Italové věřili Evropě více než vlastním vládám.
Před uprchlickou krizí věřilo podle oficiálních dat Eurobarometru Evropské unii 29 % Italů, menší důvěru v Unii měli už jen Britové (26 %) a Kypřané (25 %), naopak např. Maďarů věřilo EU 48 %, Poláků 49 % a Čechů 43 %. Italové tedy rozhodně nebyli nejvíce proevropskou zemí, naopak, byli právě třetí nejskeptičtější.

  • Klam číslo 8: Během uprchlické krize roku 2015 se jim však dostalo zlého zacházení. Právě tehdy se obrátili k Salviniho krajně pravicové Lize a populistickému Hnutí pěti hvězd.
Matteo Salvini byl zvolen do čela Ligy v prosinci 2013, kdy se její volební preference pohybovaly kolem 4 %. Růst popularity odstartoval v dubnu 2014. Před propuknutím krize, ještě v únoru 2015, měla strana už 14% podporu, kterou si udržela prakticky do voleb 2018. Právě před volbami zažily volební preference Salviniho Ligy druhý mohutný skok, vrcholu 37 % dosáhla až v létě 2019. Nárůst podpory Salviniho Ligy tak s migrační krizí evidentně nesouvisí.

Ztraceno v překladu: srovnání německé a anglické verze

Vzhledem k zásadním rozdílům mezi anglickou a německou verzí (německá verze je obsáhlejší), kontaktoval Institut svobody a demokracie autora rozhovoru Gregora Petera Schmitze s dotazem, ve kterém jazyce byl rozhovor veden. Doposud jsme odpověď neobdrželi. Autor sám ve svém profesním životopise uvádí němčinu
i angličtinu jako své mateřské jazyky, oběma jazyky hovoří také George Soros. Podívejme se podrobněji na rozdíly mezi německou a anglickou jazykovou verzí publikovanými na webu Project Syndicate.

Některé rozdíly jsou nepatrné – v německém textu hovoří Soros nejen o prasečí chřipce, ale také o SARS, který se ovšem v anglické jazykové mutaci nevyskytuje.

Německý rozhovor také Sorose označuje za „legendárního investora, který zažil tolik krizí“. V anglické variantě je pasáž  o krizi vynechána. Připomínáme, že Soros nejednu krizi nejen zažil, ale svými spekulacemi také i Británii krizi způsobil. Značně se liší německé a anglické otázky, a to i v případě, že odpovědi zůstaly stejné.

Podstatnějším zásahem jsou změny Sorosova výroku o Číně. V anglické verzi říká:
„Soucítím s čínským lidem, protože je pod nadvládou diktátora, prezidenta Si Ťin-pchinga. Myslím, že mnoho vzdělaných Číňanů to ohromně dopaluje a široká veřejnost se na něj stále hodně zlobí za to, že COVID-19 tajil až do doby po čínském Novém roce.“


Oproti tomu verze německá:
„Číňané žijí pod diktátorem, prezidentem Si Ťin-pchingem. A mnoho vzdělaných Číňanů je hluboce naštvaných, protože vedení strany koronu tak dlouho utajovalo.“

V angličtině tedy Soros s Číňany soucítí, v němčině nikoli. V angličtině utajoval koronu prezident až do doby po novém roce, v německé informace tajilo vedení strany – poněkud neurčité – „tak dlouho“.

V německé verzi je Evropská unie nedokončená, neboť nemá „žádnou opravdovou politickou a hospodářskou jednotu“, o čemž se v anglické verzi nehovoří.

V německé verzi mlýny justice melou pomalu, zatímco v angličtině se kola justice pohybují pomalu. Rozdíl je zřejmý.

V německé verzi se nad větou „Evropská unie je výjimečně zranitelná…také proto, že je založena na vládě práva,“ redaktor pozastavuje a reaguje otázkou „Chcete tím vážně říci, že bychom potřebovali méně vlády práva…?“ Soros jen odtuší „Samozřejmě ne. Jen říkám, že to často komplikuje krizový management. Vezměte si například nejnovější rozsudek německého Ústavního soudu o legitimnosti nakupování státních dluhopisů Evropskou centrální bankou.“ Tato pasáž zůstane čtenáři anglické verze zcela odepřena obdobně jako následující slova: „Tento rozsudek je politickou bombou, která může rozmetat celou Evropskou unii – přinejmenším Unii, která bere právo vážně.“ Ústavní soud a právo jsou tedy podle Sorose (v německé verzi) hrozbou.

„Německý“ Soros v pasážích o tzv. věčných dluhopisech připomíná britské financování napoleonských válek a americké financování rušení otroctví. „Anglický“ Soros o těchto momentech mlčí.  

Výčet všech chyb, opomenutí či kreativních překladů by mohl pokračovat dále. Je otázkou, který Soros je ten pravý: německý nebo anglicky mluvící? Byly existující německé otázky z anglického textu vymazány, anebo byly neexistující anglické otázky do německého textu doplněny? Anebo záměrně hovoří pro různá publika různě?

Úprava české verze pro tuzemské publikum

Česká verze publikovaná na webu Project Syndicate se relativně věrně drží anglického překladu, až na jeden zásadní moment. Soros v české verzi Project Syndicate je tázán „Jakou úlohu v této mocenské přetahované hraje Evropská unie – Váš domov, na němž vám tolik záleží?“ Evidentně se jedná o poměrně přesný překlad anglické verze publikované tamtéž: „Jakou roli hraje Evropská unie – Váš domov, o který se tolik staráte – v této silové hře?“

Český text převzal z globálního Project Syndicate tuzemský Deník N, a ačkoliv u článku uvádí coypright Project Syndicate, text pro čtenáře oproti originálu upravil. Zmíněná otázka pak zní: „Jakou úlohu v této mocenské přetahované hraje Evropská unie?“ Proč Deník N čtenáře neinformoval, že George Soros považuje Evropskou unii za svůj domov?

Ostatní úpravy jsou jen stylistické. Deník N Sorose českému čtenáři poněkud zlidšťuje: finančník například říká „uvědomuju si“ nikoli „uvědomuji si“ a hovoří o „sdílení“, nikoli o „mutualizaci.“

Globální anatomie tvorby klamu a jeho glob(lok)ální šíření

Project Syndicate na svém webu prohlašuje, že přináší „globálnímu publiku originální, vysoce kvalitní komentáře“. Nikde se ale nedočteme o různých variantách překladů v různých jazycích, které mnohdy s originálem souvisejí jen velmi volně. Rovněž jsme nezaznamenali, že uváděny na pravou míru. Rozhovor s „legendárním investorem“, finančníkem a filantropem Sorosem je názornou přehlídkou manipulace, desinformace, vytváření alternativních pravd a fake news.

Zajímavé je rovněž sledovat dosavadní cestu šíření rozhovoru z německých lokálních novin Augsburger Allgemeine prostřednictvím globálního serveru Project Syndicate do českých médií. Rozhovor vyšel zároveň v Augsburger Allgemeine a v Project Syndicate dne 11. května 2020. Britský The Independent rozhovor převzal téhož dne, o den později z The Independent citoval server Novinky.cz a ze serveru Novinky.cz Parlamentní listy. Deník N převzal originální český překlad z webu Project Syndicate, upravil jej a zveřejnil 14. května 2020. Obdobnou cestou se rozhovor nebo informace z něj šířily například ve Švédsku, Estonsku, Řecku i dalších zemích.  


Stav k 15. 5. 2020

Kdyby byl Soros Trumpem nebo Zemanem    

Ačkoliv je rozhovor s Georgem Sorosem plný klamu, terčem kritiky mediálního hlavního proudu se takřka určitě nestane. Jeho Nadace Open Society Fund u nás spolupracuje s projektem Ústavu nezávislé žurnalistiky „Hlídací pes – žurnalistika ve veřejném zájmu“, poskytla granty projektu „Demagog“ a udělila novinářské ceny autorům z DVTV, A2LARM, Respekt, Reportéři ČT nebo Deníku N.

Zbývá proto jen popustit uzdu fantazie a zamyslet se, jak by vypadala česká média, kdyby o Georgi Sorosovi psala stejně svobodně a se stejným zápalem jako například o Donaldu Trumpovi, Miloši Zemanovi nebo Petru Piťhovi. Několik titulků pro ilustraci přinášíme (originály s původními jmény naleznete v prokliku):

Jana Bobošíková a Hana Lipovská,
Institut svobody a demokracie