Svátek má: Mikuláš

Komentáře

Zdeněk Ertl

předseda Sdružení sportovních svazů České republiky

Jak řešit zánik spolků, které ukončily svoji činnost

V současnosti je ve spolkovém rejstříku zapsáno velké množství neaktivních subjektů. Tento stav pak působí nepřehlednost, neaktuálnost a zahlcenost registru, čímž je snížena jeho využitelnost.


Dle ust. § 3041 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, měla právnická osoba přizpůsobit do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona společenskou smlouvu nebo statut (v případě spolku tedy stanovy) úpravě tohoto zákona a doručit je orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, do něhož je právnická osoba zapsána. Lhůta tří let stanovená zákonem uplynula dne 1. ledna 2017. Povinně zapisované údaje o spolku do veřejného (spolkového) rejstříku pak vyjmenovává ust. § 25 a násl. zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Kromě základních údajů, které byly rejstříkovým soudům předány Ministerstvem vnitra, tedy názvu, sídla, identifikačního čísla a dne vzniku subjektu, je třeba dále zapsat účel spolku (dle stanov) a jeho aktuální orgány (nejvyšší, statutární a popř. i kontrolní, pokud byl zvolen), včetně uvedení jmen a počtu osob, které jsou statutárním či kontrolním orgánem a způsobu jednání statutárního orgánu jménem spolku navenek.

Podle analýzy Ministerstva spravedlnosti z minulého roku, bylo ve spolkovém rejstříku zapsáno 125 237 spolků a pobočných spolků, z nichž 64 063 neměly zapsány povinně zapisované údaje, kromě základních údajů, které byly rejstříkovým soudům předány Ministerstvem vnitra ČR.

Zcela určitě je mezi těmi 64 tisíci spolků a pobočných spolků, které nemají zápis ve spolkovém rejstříku v pořádku, velké množství těch, které stále fungují a fakticky vykonávají svou činnost. V těchto případech tedy jde pouze o určitou občanskou neposlušnost či spíše neznalost zákonných povinností. U většiny však můžeme předpokládat, že ukončily svoji činnost.

Pokud odpovědné (či spíše zainteresované) osoby mají vůli zajistit zánik spolku (ať už takového, který přestal vyvíjet činnost před 1. 1. 2014, či po tomto datu), tj. dosáhnout jeho výmazu ze spolkového rejstříku, odradí je často relativní formální náročnost celého procesu.

Dle předchozí úpravy (§ 12 zákona o sdružování občanů) občanské sdružení zanikalo přímo rozhodnutím orgánu spolku, přičemž výmaz z ministerské evidence byl toliko deklaratorní. Majetkové vypořádání bylo sice třeba provést (§ 13 odst. 2 zákona o sdružování občanů), ale jak z hlediska věcného, tak formálního, bylo vnitřní věcí každého sdružení.

Dle současné právní úpravy je ukončení činnosti spolku tvořeno dvěma kroky, fázemi - zrušení a zánik, přičemž je zároveň vyžadováno formálnější provedení likvidace (§ 187 až 209 a § 269 až 273 občanského zákoníku).

Likvidace musí alespoň formálně proběhnout i v případě, že spolek nemá žádný majetek ani žádné závazky. Musí být jmenován likvidátor, kterého jmenuje nejvyšší orgán spolku. Likvidátor podá návrh na zápis vstupu do likvidace do spolkového rejstříku. K tomuto návrhu musí být připojeno rozhodnutí příslušného orgánu spolku o zrušení spolku. Spolek pak musí používat svůj název s připojením dodatku „ v likvidaci“.

Likvidátor sestaví soupis jmění spolku a zpřístupní jej všem členům v sídle spolku. Likvidátor oznámí vstup spolku do likvidace všem známým věřitelům, přičemž také zveřejní bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění.

Likvidátor zpeněží likvidační podstatu pouze v tom rozsahu, v jakém to je pro splnění dluhů spolku nezbytné, a s likvidačním zůstatkem naloží podle stanov. Použitím likvidačního zůstatku likvidace končí. Následně likvidátor podá do třiceti dnů od skončení likvidace návrh na výmaz spolku ze spolkového rejstříku opět k rejstříkovému soudu. Teprve výmazem ze spolkového rejstříku spolek zaniká.

I v případě, že nejsou zainteresované osoby odrazeny složitostí procesu vedoucího k zániku spolku, mnohdy nedisponují nezbytnými dokumenty a informacemi, které jsou při procesu důležité - nemají stanovy, nemají rozhodnutí o zrušení, neví, kdo jsou či kdo byli členy spolku (pročež je nesnadné svolat členskou schůzi), nemají informace o členech orgánů. Další překážku podstoupení kroků s cílem výmazu spolku představují finanční nároky, které existují i pokud spolek nemá žádný majetek ani žádné závazky. Minimální náklad vždy představují dvě povinná zveřejnění vstupu do likvidace spolku (spolu s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky) v Obchodním věstníku.



V případě, že činnost občanského sdružení byla ukončena před účinností nového občanského zákoníku, ve smyslu ust. § 12 odst. 1 zák. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, tedy dobrovolným rozpuštěním, lze mít za to, že pro jejich zápis ve spolkovém rejstříku není právní důvod. Pak by se měl podat návrh na výmaz spolku ze spolkového rejstříku s přiloženým zápisem ze schůze, kde k takovému zrušení (nejpozději však 31. 12. 2013) došlo. Takový návrh je třeba podat rovněž na předepsaném formuláři. Jedinou přílohou návrhu na výmaz pak bude pouze zápis ze schůze, kde ke zrušení občanského sdružení došlo.

Co však s těmi spolky, které nevyvíjejí činnost a nikdo se k nim již nehlásí. Ministerstvo spravedlnosti sice hledá způsoby jak stávající stav napravit, ale v dohledné době to asi nebude. Má-li být neaktivní spolek zrušen a vymazán za použití stávajících právních mechanismů, tj. zrušení soudem s likvidací, náklady tohoto procesu činí cca 9 500 Kč na jeden případ. To by znamenalo jak velké finanční náklady, tak i administrativní zatížení soudů.

V úvahu pak přichází provedení administrativního výmazu již dříve zaniklých občanských sdružení v kontextu rejstříkového zákona.  Ustanovení § 95 odst. 2 rejstříkového zákona hovoří o opravě zjevné nesprávnosti (tj. v daném případě registrace osoby bez právního důvodu) v zápisu podle § 81 rejstříkového zákona. Byť podkladem pro zápis předmětných spolků (bývalých občanských sdružení) je přímo zákon (§ 3045 odst. 1 občanského zákoníku, respektive § 125 odst. 3 rejstříkového zákona), lze danou situaci připodobnit k postupu podle § 81 rejstříkového zákona. Na rozdíl od standardních situací dle § 95 odst. 2 rejstříkového zákona by soud v případě již dříve zaniklých občanských sdružení s ohledem na povahu věci nikoho nevyrozumíval.

V případě organizačních jednotek, které byly před 1. 1. 2014 nesprávně registrovány do evidence Ministerstva vnitra ČR, ačkoli neměly právní subjektivitu, lze jejich zápis ve spolkovém rejstříku opět považovat za neoprávněný. Lze tedy uvažovat o obdobném administrativním výmazu jako v případě občanských sdružení zaniklých před 1. 1. 2014. V případě organizačních jednotek bez právní subjektivity by postačovalo soudu doložení stanov. Z nich by mělo být zjevné, zda a případně jaké organizační jednotky občanské sdružení mělo. Pokud by ze stanov neplynula existence organizační jednotky oprávněné jednat svým jménem, prokazovalo by to její neodůvodněný zápis ve spolkovém rejstříku jakožto pobočného spolku.

Stávající stav, kdy více jak polovina spolků a pobočných spolků nemá v pořádku zápis ve spolkovém rejstříku a velká většina jich de facto neexistuje, je neudržitelný. Situaci se snaží řešit Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, z jejíž podkladů jsem i čerpal, ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti, ale bude se muset najít razantnější způsob, má-li rejstřík spolků v brzké době plnit řádně svůj účel.

Zdeněk Ertl