Svátek má: Mahulena

Komentáře

Michal Kraus

ekonom a politik

Kam se poděla miliarda na sport z rozpočtu MŠMT na rok 2018?

Vládní koncepce podpory sportu do roku 2025 (Sport 2025), kterou vláda schválila v červnu 2016, přinesla pro financování sportu od letošního roku celou řadu zásadních změn, úprav, strategických cílů a programových zásad....

...které by měly postupně státní péči o sport dostat alespoň na úroveň evropského průměru.

Mezi ty zásadní patří definice sportu jako veřejné služby, tedy služby, kterou prostřednictvím sportovních spolků zajištuje a financuje státní správa a samospráva, a postupný růst zdrojů na podporu rozvoje sportu tak, aby v roce 2021 dosahovaly roční výdaje státu na sport alespoň 1% celkových výdajů státního rozpočtu (v dnešních cenách cca 13 mld. Kč) s tím, že by od letošního roku výdaje na sport stoupaly každý rok o 1 – 1,5 mld. Kč ročně.

Nutno konstatovat, že co se státního rozpočtu na rok 2017 i původního návrhu na rok 2018 týče (včetně výdajového výhledu), vláda tyto své záměry splnila. Letos byl v rozpočtu proti roku 2016 nárůst výdajů na sport cca o 1, 5 mld. Kč na 6 mld. Kč, v původním návrhu rozpočtu na rok 2018 další nárůst o 1 mld. Kč, tedy na 7 mld. Kč.

Jenže díky celé řadě pochybných a zpochybnitelných rozhodnutí dnes už naštěstí bývalé ministryně Valachové letos a pravděpodobně ani v příštím roce sportovci na rozpočtované peníze nedosáhnou.

V roce 2017 díky další z mnoha úřednických chyb ze schválených 6 mld. Kč na podporu sportu odešlo nejprve naprosto nesmyslně a nesprávně hned 350 mil. Kč na provoz a údržbu sportovních zařízení v majetku Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany, která slouží především ke zvyšování tělesné zdatnosti příslušníků ozbrojených sborů, kde MŠMT navíc hradí ročně téměř půl miliardy Kč na přípravu sportovní reprezentace v těchto zařízeních.

Na tuto úřednickou chybu byla Valachová sportovním prostředím včas upozorněna, takže slíbila prostřednictvím rozpočtového opatření její nápravu. Leč sliby chyby a díky jejímu šlendriánu sport o tyto zdroje přišel.

Následovaly však další nepřátelské kroky Valachové vůči financování sportovního prostředí. Nejprve neoprávněně ze sportovních zdrojů „odloupla“ 155 mil. Kč na výuku plavání ve školách ve prospěch školských rozpočtů a další 50 mil. Kč ve prospěch rozpočtu úseku mládeže. Poté přidělila mimo programy na financování sportu mimořádnou dotaci na GP Brno ve výši cca 60 mil. Kč.

V květnu t. r. pak naprosto nesmyslně, v zájmu zachování sebe sama, odvrácení pozornosti od své osoby a vlastních chyb, s odkazem na údajnou dotační aféru, která vznikla díky flagrantním chybám úředníků na MŠMT, zrušila programy III a V a pozastavila program IV, které byly naprosto nepochopitelně vypsány znova, na základě nových kritérií, jež vymýšleli ti samí úředníci, jejichž chyby byly příčinou celé kauzy. V důsledku toho MŠMT z rozpočtovaných zdrojů nepřidělilo nebo nestihlo přidělit stovky miliónů Kč, celkem se může jednat až o 1 mld. Kč.

Tím nepotrestala ty, kteří byli příčinou oné nepochopitelné záležitosti, ale téměř celé sportovní prostředí. Jednak tím, že již přidělené zdroje byly po následných obstrukcích vypláceny všem pozdě, někomu však podstatně méně a někomu vůbec a jednak tím, že mnoha svazům, stovkám TJ a SK způsobila nemalé ekonomické škody a finanční potíže. Řada klubů a jednot se ocitla na pokraji ekonomického krachu, řada dalších musela výrazným způsobem omezit svou činnost včetně tréninkové činnosti a péče o děti a mládež.

Korunu všemu nasadila Valachová tím, že v den své naprosto oprávněné rezignace přidělila nezákonně duplicitní a zcela nepotřebnou dotaci v režimu tzv. „hodné zvláštního zřetele“ ve výši 76 mil. Kč, za kterou si „koupila“ podporu a loajalitu předsedy ČOV Jiřího Kejvala, který následně mediálně výrazně změkčil své výhrady vůči její práci a podle toho, co zaznívá ze sportovního prostředí, jí navíc jako půjčku za oplátku přislíbil podporu olympioniků ve volební kampani do PSP ČR. Trestní řád na takovéto činy reaguje §, v nichž popisuje zneužití pravomoci veřejného činitele, zjednání neoprávněné výhody za úplatu či nepřímé úplatkářství.

Když to tedy vše sečteme, reálně v letošním roce sportovní prostředí díky Valachové nedostalo oproti roku 2016 o 1,5 mld. Kč víc, jak předpokládal státní rozpočet, ale maximálně stejně, možná dokonce ještě i méně.


První znění návrhu státního rozpočtu na rok 2018 představilo ministerstvo financí dne 14. 6. 2017, tedy v době, kdy díky nečinnosti prezidenta Zemana a navzdory své demisi, seděla v ministerském křesle stále ještě Valachová.

Součástí této zprávy bylo, v souladu s výdajovým výhledem na rok 2018 i v souladu se záměry vládní Koncepce Sport 2025, že návrh státního rozpočtu na rok 2018 počítá s navýšením výdajů na podporu sportu z 6 mld. Kč na 7 mld. Kč.

Avšak podle informací stávajícího ministra Štecha, který nastoupil do funkce 21. 6. 2017, je v rozpočtu MŠMT na sport plánováno pouze 5,9 mld. Kč, přičemž z toho je již údajně vázáno 450 mil. Kč na resortní sportovní centra, 155 mil. Kč opět na školní výuku plavání, 50 mil. Kč na mládež a 50 mil. Kč na GP Brno. To znamená, že ministr Štech zdědil, navzdory veřejné informaci z ministerstva financí, návrh rozpočtu, kde na programovou podporu sportu je místo původních 7 mld. Kč pouze 5, 2 mld. Kč.

Je tedy naprosto na místě otázka, kam se mezi 14. 6. a 21. 6 2017 poděla ona 1,1 mld. Kč a kdo rozhodl o vázání dalších 700 mil. Kč mimo systém dotačních programů na podporu sportu?

Vysvětlení je logické, nepřekvapivé, leč značně znepokojující. Jedná se o další vůči sportu zločinné a nepřátelské rozhodnutí Valachové, která dle informací z MŠMT v posledních dnech svého působení ve funkci jednostranně a bez jakékoli konzultace s ministrem financí navýšila na úkor sportu dotace na realizaci inkluze.

Tedy záležitosti, kterou kromě ní a několika eurohujerů v Česku nepodporuje téměř nikdo. Ani rodiče dětí, které měly vytvořen velmi dobrý systém školní péče ve speciálních školách ani rodiče dětí, které se vzdělávají v rámci klasické školské soustavy. A záležitosti, která je nebetyčně drahá, neekonomická, neefektivní a v důsledku snižující úroveň českého školství.

Z výše psaného je zřejmé, že v novodobé historii hluboce podfinancovaného, infrastrukturně zanedbaného českého sportu, který na rozdíl od všech zemí EU z 80% platí české domácnosti, což je také příčinou ekonomických bariér možností sportovat, zejména u rodin s mladými dětmi a u seniorů, český sport nikdo nepoškodil tak zásadním způsobem, jako současná poslankyně PSP ČR Kateřina Valachová.

Poslanecká sněmovna má ještě v rámci projednávání státního rozpočtu v rámci druhého čtení její zhůvěřilosti poškozující český sport napravit a původně plánovaný objem dotace na podporu sportu v roce 2018 vrátit na předpokládanou výši 7 mld. Kč. A Valachová má možnost podat pozměňovací návrh, kterým objem financování podpory rozvoje sportu v roce 2018 uvede do původního stavu.

Je jen otázkou, zda nová vláda bude ochotna napravovat svévolná rozhodnutí bývalé ministryně, která ve své funkci zcela selhala. A to nejen po odborné, ale zejména po lidské stránce.
                                                                                                                       
 Michal Kraus