Svátek má: Romana

Komentáře

Michal Kraus

ekonom a politik

Najděte Jana Hamáčka

aneb rozval ČSSD dále pokračuje

Opovrhování vedení ČSSD vlastním odborným zázemím, které tvoří 25 odborných komisí, v nichž dobrovolně, ve svém volném čase, na vlastní náklady a s obrovským entuziasmem pracuje na 600 profilovaných odborníků, kteří na rozdíl od členů vedení ČSSD pracují řadu let v občanských povoláních, ve vědě, výzkumu, na školách všeho typu a jsou v občanské společnosti považování za mistry svého oboru, je již několikaletou záležitostí. Ku škodě ČSSD.

Na odbornou nekompetentnost vedení ČSSD mimo jiné ukazuje fakt, že většina programového prohlášení současné vlády A. Babiše v demisi je v zásadě totožná s výstupy odborných komisí ČSSD, nikoli však s oficiálními programovými dokumenty ČSSD, které vedení strany tvořilo se svými externími poradci, v řadě případů nečlenů ČSSD, nikoli však s vlastními odbornými komisemi.

Tento fakt, neúcta a nezájem vedení ČSSD o práci odborných komisí a jejich výstupy vedl předsedy odborných komisí k vytvoření vlastní odborné platformy, mezi jejichž hlavní cíle patří především navázání pravidelné spolupráce s novým vedením ČSSD v oblasti koordinace činností odborných komisí z Lidového domu, koordinace činností odborných komisí s parlamentními kluby ČSSD, definování a precizování odborných výstupů ČSSD na veřejnosti, v médiích, v parlamentu, v jednání se svými politickými partnery i soupeři, definování způsobů a metod nových a moderních programových témat ČSSD, definování taktiky a strategie permanentní volební kampaně ČSSD, včetně způsobů využívání průzkumů veřejného mínění, sociologických a politologických analýz a podobně, s cílem, využít všech těchto znalostí, zkušeností, poznatků a dovedností k přípravě ČSSD na komunální a senátní volby v roce 2018 a volby do Evropského parlamentu v roce 2019.

Ostatně tento postup doporučuje i rozsáhlá analýza výsledků ČSSD ve volbách 2017 autorského kolektivu pod vedením doc. Pavla Šaradína z University Palackého v Olomouci.

Prohlášení platformy předsedů odborných komisí bylo součástí sjezdových dokumentů a bylo předmětem poměrně rozsáhlé sjezdové diskuse, kde se k němu přihlásila celá řada delegátů sjezdu.

A tak sjezd ČSSD, volba nového předsedy a jeho statutárního zástupce, jejich předvolební sliby a návrhy na to, jak je teď nutno začít makat byly příslibem nových přístupů ke spolupráci s vlastním odborným zázemím.

I proto předsedové odborných komisí pozvali na své první posjezdové jednání oba členy nového vedení ČSSD v představě, že s nimi všechny výše definované otázky, metody, taktiku a strategii vzájemné spolupráce projednají.


Všechny tak trochu zarazilo, když dva dny poté, co do Lidového domu doputovala pozvánky pro oba členy vedení na setkání s předsedy odborných komisí, obdrželi předsedové komisí pozvánku od předsedy strany Jana Hamáčka, který je ve stejný den, na stejném místě, jen o hodinu později pozval na jednání, na němž hodlal se všemi předsedy odborných komisí projednat okruhy obsažené v Programových cílech platformy předsedů odborných komisí.

Předsedové komisí tento organizační přehmat nového předsedy, který je pozval na jednání, na které byl sám pozván, byť o hodinu dříve, vzali velkoryse na vědomí, jako jeho začátečnickou chybu. A sešli se na svém zasedání o hodinu dříve, čehož využili k formulaci požadavků na nového předsedu zejména s ohledem na probíhající jednání s ANO o programových prioritách ČSSD a jejich průniku s Hnutím ANO.

K překvapení všech však o hodinu později Jan Hamáček, na jednání, na které sám pozval předsedy odborných komisí, nedorazil. Místo něj přišel jeho statutární zástupce Jiří Zimola a pana předsedu omluvil z důvodu „pracovních povinností v Poslanecké sněmovně“. Protože však ve Sněmovně neprobíhalo jednání, které nutně vyžadovalo účast pana předsedy ČSSD, zavolal jeden z předsedů komisí do PSP ČR s žádostí, aby Jan Hamáček na důležité jednání s předsedy odborných komisí, které si sám svolal, dorazil. Jaké však bylo překvapení, když se volající dozvěděl, že Jan Hamáček se před dvěma hodinami z jednání Poslanecké sněmovny omluvil z „pracovních důvodů“ a dle členů klubu ČSSD odjel do Lidového domu.

Nechce se ani věřit, že 1. místopředseda Poslanecké sněmovny P ČR a předseda ČSSD se uchýlí k puberťáckému jednání, kdy Pepíček řekne doma, že musí do školy a ve škole řekne, že musí s rodiči na pohřeb babičky a místo toho jde s kámoši do lesa zahulit.

Při provalení tohoto podvůdku za to Pepča obvykle doma dostane přes ústa a ve škole neomluvené hodiny a následně sníženou známku z chování…..

Navíc Hamáčkův zástupce Jiří Zimola užaslým předsedům odborných komisí oznámil, že má jen 50 minut času, protože jde potom do živého vysílání jednoho veřejno právního média a o mechanismu, stylu a způsobu spolupráce vedení strany a poslaneckých klubů s odbornými komisemi do budoucna představu neměl, odložilo se toto jednání až po druhé části sjezdu ČSSD, kdy by měli dorazit i další nově zvoleni další členové vedení strany. A možná přijde i Jan Hamáček.

Zbylého času využilo konsternované auditorium k debatě o právě probíhajících programových jednáních ČSSD s Hnutím ANO. Předsedové odborných komisí byli Jiřím Zimolou informováni o tom, že byly stanoveny programové priority ČSSD. Neuměl však už odpovědět, kdo a na základě čeho je vybral. Užaslí předsedové odborných komisí byli dále informováni, že k rozpracování těchto priorit byl sestaven expertní tým. Kdo jej sestavil, na základě čeho a kdo jej bude tvořit, se už velmi roztrpčení předsedové odborných komisí nedozvěděli.


A tak nezbylo než konstatovat, že v práci vedení ČSSD se věru nic nezměnilo a že tento, poněkud nešťastný způsob vyjednávání, kdy vyjednávače nezajímá názor předsednictva ČSSD, odborných komisí, které tvoří zpravidla dlouholetí, zkušení a odborně znalí sociální demokrati, členské základny ani zbylých ani potenciálních voličů ČSSD nemůže dopadnout dobře.

A to tím spíše, že z poslaneckého klubu ČSSD začíná stále hlasitěji pronikat názor, že nejméně polovina klubu výsledky takového trestuhodného jednání, za které již byla ČSSD jednou potrestána v říjnových parlamentních volbách, nepodpoří, čímž ČSSD jako spolehlivý partner s 15 hlasy má pro kohokoli nulovou hodnotu.

Nevím, jakou ránu ještě budou muset vrcholní představitelé ČSSD ještě dostat, aby pochopili, že levicovou politiku ČSSD musí dělat se členy a levicovými odborníky ČSSD, příznivci a voliči ČSSD, praktiky a znalci problémů reálného života, o který by se měla ČSSD především zajímat.

Aby pochopili, že témata každodenní politiky a permanentní volební kampaně nemohou tvořit se svými zkumavkovými přáteli a poradci, kteří nejsou zpravidla ani členy ČSSD, ani sociálními demokraty, kteří nejsou svým založením levicoví ani sociální, protože se až příliš brzy, bez překonávání problémů a starostí reálného života v reálném zaměstnání, přisáli na prs pohodlné státní správy, jako poradci sociálně demokratických ministrů a poslanců za nadprůměrné platy za podprůměrnou práci.

Snad „pomůže“ další krach v komunálních a senátních volbách, které při tomto přístupu nemohou pro ČSSD dopadnout lépe než katastrofálně a snad to konečně pochopí delegáti řádného sjezdu na jaře roku 2019 a zvolí vedení ČSSD, kterému půjde opravdu a především o sanaci a resuscitaci a znovuoživení ČSSD nikoli jen o prodloužení vlastního pohodlného života v plyšových křeslech ve vládě či parlamentu co nejdéle, ať to stojí, co to stojí.

Jde jen o to, zdali na to, po tomhle neustávajícím pouštění žilou bude mít ČSSD ještě chuť a sílu.

                                                                                                                
Michal Kraus