Svátek má: Matěj

Komentáře

Jan Campbell

analytik, publicista

Nic nového pro vědoucí

9. února 2024 jsem byl ještě na Slovensku, když byl zveřejněn rozhovor Vladimira Putina s Tuckerem Carlsonem.


10. února jsem začal pracovat na příspěvku po prosbě redakce, porušující slib daný sobě, již nepsat a šířit své mysle zadarmo. 11. února práci na přípravku ukončím.

17. výročí projevu prezidenta Putina v Mnichově na konferenci o bezpečnosti v roce 2007, interview 2024 a první reakce politicky korektních médií na projev mně však přinutily připomenout, že částí mého poslání v životě je kultivovat vědomí o tom, že životní obsahy občas přeceňujeme, protože jim nerozumíme, protože si neuvědomujeme, že žádné náhody neexistují a člověk většinou neovlivní, co se mu stane.

V mnichovském projevu prezident Putin přímo varoval Washington a Západ jako celek před důsledky jejich politiky, a byl plně ignorován. Proto důsledky, které vedly k současné krizi, pomohl vysvětlit čas s pomocí interview Vladimíra Putina Tuckeru Carlsonovi.

Prezident Putin přitom není ani prorok, ani věštec. Byl, je a bude státníkem, který si je dobře vědom historie a zákonů mezinárodních vztahů. Proto si je vědom důsledků rozhodnutí učiněných světovými vůdci. Zároveň jako prezident velmoci se cítí zodpovědný za světový mír. Proto Putin otevřeně hovořil a hovoří i dnes jasně o všech představitelných rizicích.  A není to jeho vina, že před 17 lety jeho hlas zněl jako hlas plačícího člověka na poušti, zatímco vládnoucí neokonzervativci ve Spojených státech dále pracovali na realizaci mýtu o unipolárním světě.

Putinova slova byla ignorována, smetena ze stolu, aby se 17 let později opět objevila na stole, za kterým se bude mluvit o míru, ne o vítězi a poražených. Proč se bude mluvit o míru, a ne o vítězi a poraženém? Putin nebo jeho nástupce nebude veřejně používat slovo vítěz nebo poražený, nebude urážet Západ, který dodnes uráží Putina a Rusko. Proč bude řeč o míru?

Protože přehnané strašení občanů válkou s Ruskem, zbrojení a současný alarmismus ve všech svých formách s pravděpodobností hraničící s jistotou, podle životní zkušenosti povedou i u mladých občanů neschopných přečíst knihu, a tudíž mající problém s vlastní svobodou a koncentrací, bez které totiž nemůže být člověk svobodný, k znechucení jako takovému.

Připomínám Putinovu důležitou větu z mnichovské konference, týkající se unipolárního světa: Bez ohledu na to, jak je tento termín přikrášlen, v praxi v konečném důsledku znamená pouze jednu věc: je to jedno centrum moci, jedno centrum rozhodování. Je to svět jednoho pána, jednoho suveréna. A to je v konečném důsledku katastrofální nejen pro každého, kdo je v tomto systému, ale i pro samotného suveréna, protože ho to (z)ničí zevnitř.  

Připomínám také, že 15. srpna 1918, americké ministerstvo zahraničí oficiálně oznámilo přerušení diplomatických vztahů s Ruskem. Poté Američané přistáli ve Vladivostoku a začala americká invaze do Ruska. Během 19-ti měsíčního pobytu v Rusku ztratili Američané na Dálném východě 189 vojáků. Poslední americký voják opustil Sibiř 1. dubna 1920. Invazi na Dálném východě předcházela konference v prosinci 1917, které se účastnily Spojené státy, Velká Británie, Francie a jejich spojenci. Na konferenci bylo rozhodnuto o vymezení oblastí zájmů na území bývalé Ruské říše. Jinými slovy, západní partneři plánovali rozdělit největší stát na planetě mezi sebou a zástupci Bílého hnutí jim měli v tomto pomoci. Jednou z amerických priorit v okupaci Dálného východu a východní Sibiře bylo zřízení kontroly nad transsibiřskou železnicí. Zavedení kontroly nad touto železnicí bylo výhodné především pro Spojené Státy, protože by umožnilo kontrolu přepravy zboží a přírodních zdrojů.

Americké vedení kromě uvedeného považovalo za nezbytné vytvořit z Ruské říše řadu nezávislých států. Plánovalo rozdělit Rusko na Ukrajinu, velké Rusko (evropskou část) a Sibiř. Americké firmy získaly od kolčakovské vlády povolení k obchodování výměnou za půjčky od Citibank a Garanti Trast. V srpnu 1918 Američané, Britové a Francouzi obsadili Archangelsk, vyhlásili stanné právo na okupovaném území, zavedli vojenské soudy a během okupace vyvezli ze země zboží v hodnotě více než 950 milionů rublů ve zlatě.

Americký velvyslanec v Rusku, David Francis doslova trval na obsazení Dálného východu. Cituji v neautorizovaném překladu: Trvám na nutnosti vzít pod naši kontrolu Vladivostok a Murmansk a Archangelsk dát Velké Británii a Francii. Senátor Poindexter, ve své výzvě k intervenci přímo řekl: Rusko se stalo jen zeměpisným pojmem, a ničím jiným už nikdy nebude. Síla jeho jednoty, organizace a schopnost obnovy navždy zmizela. Národ neexistuje.

Všichni si chtěli rozdělit ruského medvěda, ještě když byl živý. Živým je medvěd i dnes. Zmiňuji invazi na Dálném východě, protože analog NATO plánuje v kontextu Ukrajiny a Karpat po sněné porážce Ruska, o kterých se zmíním v další části komentáře k interview.

Dnes každý, kdo má zdravé oči nebo správné brýle vidí, jak Amerika myslí dlouhodobě, koná pragmaticky a současně ničí sama sebe zevnitř. Každý, kdo si poslechl nebo přečetl plný text interview musí přiznat, že Putin ani jedním slovem se nezmínil o očekávání války se Západem! Stále opakoval, že je možnost dialogu.

Ve svém komentáři se zmíním o volně vybraných částech interview, které budou mít dopad na politiku a život v ČR, EU a Evropě a na vztahy mezi jednotlivými státy Západu, a Západu s Ruskem a potažmo i Čínou a dalšími státy, které tvoří multiblokový systém. Budu citovat i z druhého krátkého záznamu Carlsona, který politicky korektní média zcela ignorují.

Interview

Rozhovor prezidenta Putina s novinářem Carlsonem trval 2 hodiny a 6 minut, během nichž Putin odpověděl na přibližně 60 otázek. Na sociální síti X mělo video za pouhých šest hodin 54 milionů zhlédnutí. Dnes, během práce, se mi počet zhlédnutí jeví fantastickým. Protože nechci provokovat, o počtu, který stejně se bude s časem měnit, nebudu se zmiňovat.

Rád ale zmiňuji, že Carlson má po zveřejnění interview k dispozici obrovské zdroje impéria Elona Muska. Vůdci zemí, jejichž vliv na světovou politiku lze jen stěží přeceňovat, ochotně vpouštějí Carlsona do svého vnitřního kruhu – kam je novinářům předních propagandistických hlásných trub světového řádu založeného na pravidlech prostě zakázán vstup.

Rád zmiňuji i následující skutečnost spojenou přímo s interview: Putin riskoval tím, že dal přednost pravdě před srozumitelností, když uvedl odpovědi na hlavní otázky Carlsona pro současné posluchače dlouhým historickým pozadím. Z toho vyplývá, že pro Putina byl důležitý celkový obraz, na který se budou dívat jenom ti nejtrpělivější diváci a profesionální analytici na Západě. Putin totiž dobře ví, že západní čtenář je zvyklý uvažovat v digestech. Putin ví, že bez koncentrace nemůže být člověk svobodný. Proto interview představuje příběh, který vyžaduje znalosti o Rusku a na druhé straně indikuje, že Rusko spoléhá na znalosti. Ve svém sporu se Západem nesází na emoce. Opírá se o fakta.

To znamená, že nabízí mnohem podrobnější obraz toho, co se stalo a co k tomu vedlo, než ten obraz, který je k dispozici v západních oficiálních médiích. Osobně věřím, že interview s postupem času povzbudí západní čtenáře, západní politiky i mladší generace, pokusit se pochopit tento příběh. Proč věřím?
  1. Protože nelze očekávat rychlé změny na Západě při zachování současné ideologie a bez války, kterou si ani arogantní a zhlouplý Západ v podstatě nemůže dovolit. Proces změn bude proto trvat roky. Zjednodušující narativ ultraliberalismu je totiž založen na ideologii, která je z nějakého důvodu nazývána totalitní. Slovo totalitní znamená úplný. Ultraliberální ideologie, stejně jako marxismus-leninismus, má odpověď na každou otázku. Často špatnou, primitivní, ale má odpověď. Lidé, kteří se staví proti této ideologii ale často připomínají teenagery, kteří se chovají divně, říkají směšné věci a mnozí dostávají pocit marnosti. To vše kvůli tomu, že nemají přístup k faktům, nedokážou formulovat alternativu, neexistují realizátoři a nemají prostředky: finance, média a komunikace, věda, armáda, vojenský průmysl atd.
  2. Putin zná historii rusko-ukrajinských vztahů jako málo kdo, zná archivy a dokumenty, ke kterým ani vědec-historik nemá přístup a ví, co znamená odpovědnost a profesionální loajalita. V interview si Putin vzpomněl na cestu po SSSR, včetně Zakarpatska, kde mj. místní Maďaři již tenkrát chránili svůj jazyk, vzpomněl si na události devadesátých let a po roce 2000. Putin se snažil vyzbrojit západní myslitele fakty, dokazující podporu CIA a dalších služeb kavkazským separatistům, včetně reakce prezidenta Clintona před poradou se svými a po ní. Uvedl otázku, kterou dal ještě-prezidentovi Zelenskému – Volodja, co děláš, proč podporuješ neonacisty, když tvůj otec bojoval pro fašizmu? Diplomaticky nesdělil odpověď ani reakci Zelenského. Putin nabídl fakta, aby na Západě mohli protestovat proti ultraliberální ideologii. Proto byla v předvečer rozhovoru taková hysterie, která se zvětšila po zveřejnění. K tomu hledají polské, propolské historiky nebo samozvané analytiky vysvětlující všechno svojí pravdou, propagandou a prokazatelnou lží či žvaněním. Putin ale zná tahy v této šachové partii.
  3. Ultraliberální ideologie selhává především v ekonomice. Kdyby tomu bylo jinak, Spojené státy a Evropská unie by dnes prosperovaly. Ultraliberální ideologie na počátku 90. let zvítězila ve velmi bohatých a úspěšných zemích, kde kdysi jako první zvítězil vědecký světonázor. Nabízí se ale otázka: Je-li však ultraliberální ideologie správnou, proč nepřináší praktické výsledky?  Tuto otázku doplňují dvě další, které si budou klást západní voliči v představitelné budoucnosti, aby zjistili, že 1) demokratickými volbami k žádné podstatné změně systému založeném na expanzi nemůže dojít. 2) Pokud je ultraliberální ideologie jediná správná, proč je tolik válek, když by tato ideologie měla usmířit celý svět a vést k důstojnému životu a úmrtí?
Tři krátké připomínky k interview
  1. Vše se nějak muselo vejít do hodinového formátu (místo více než dvouhodinového interview), protože mnoho Američanů a západních diváků prostě nedokouká rozhovor do konce. Jsou unaveni, koncentrace je slabá a časté opakování Putina, kvůli vysvětlujícím otázkám Carlsona může způsobit nudu. Jak to ale bývá, vše zajímavé začíná po ouvertuře nebo ve druhém kole.
  2. To nejdůležitější z interview se totiž odehrálo ve druhé hodině rozhovoru. Poměrně dlouhá Putinova historická exkurze o Rusku, ruském státu a státotvornosti trvala cca 15 minut. Osobně neznám dobře historii a všechna fakta spojená s tématy, proto si mohu představit, že pro západního posluchače je část interview obtížná a pro někoho i nezajímavá. Přitom nevylučuji ani možnost, že sám Carlson byl množstvím historických faktů zmaten. Dá se to snadno odhadnout z únavy, kterou měl na tváři prvních 20 minut.
  3. Vím z vlastní zkušenosti, že Američané jsou fixováni na vlastní zemi, se svou gramotností, sotva znají historii Spojených států a nevědí nic ani o svých evropských přátelích. O Rusku, nemluvě. Carlson dostal příležitost k interview formou výjimky, ne protože je pro ruský, nebo dokonce pro Putinovský, ale protože je vzděláním historik, který prokázal omezené znalosti historie Ruska a fungování zahraniční politiky jako takové a má příběh ukotvený v rozporech americké společnosti na pokraji občanských nepokojů a na prahu prezidentských voleb v USA.
Carlson a Putin

Interview, které lze ještě dnes dohledat na internetu, a které má bez pochyb svoji oddělenou hodnotu, doplňuje okamžitě po něm nahrané video s upřímným názorem Carlsona na Putina. Video je dlouhé 8 minut. 1 minuta je přímo z Kremlu, bezprostředně po setkání s prezidentem Putinem, dalších 7 minut z hotelu. Cituji v neautorizovaném vlastním překladu to, co Tucker řekl a co jsem nenašel v českých a evropských médiích, které sleduji čím dál tím méně z mnoha důvodů, včetně finančních, zdrojových a časových:

Byl to vyčerpávající rozhovor, ale položil jsem mu zřejmou otázku, která zněla následovně – proč jste se v únoru 2022 postavil proti Ukrajině? Řekl, že cítí fyzickou hrozbu ze strany NATO na území Ukrajiny, a že se tam chystají umístit jaderné zbraně a tak dále...

Historie jeho regionu, formování země a spojení s Ukrajinou je jakýmsi základem nebo součástí základu jeho politiky vůči Ukrajině... (to bylo řečeno s unaveným pohledem z Kremlu)

Následuje fotografie veselého Carlsona ve svém hotelovém pokoji.

V Kremlu jsme zůstali téměř 5 hodin, což na mě udělalo dojem. Pokud jste celý život četli o Kremlu, stejně jako já, pak... Moc se to neliší od naší staré administrativní budovy, té gigantické změti kanceláří z 19. století. Ať je to, jak chcete, Putin se opozdil o pár hodin, zřejmě ze zvyku – všichni, kdo pro nás pracovali, se v tu chvíli smáli. Zatím nevím, co si o rozhovoru myslím. Asi mi bude trvat rok, než se doopravdy rozhodnu, co to bylo.  Ale pár stručných poznámek.

Za prvé, Putin není z těch, kteří by poskytovali mnoho rozhovorů. Téměř čtyři roky neposkytl žádný rozhovor. Není moc dobrý ve vysvětlování. Myslím, že je chytrý, ne kvůli tomu. Pochybnost. Očividně ale tráví spoustu času ve světě, kde nemusí nic vysvětlovat. To je jeden z důvodů, proč je pro mě těžké přemýšlet o rozhovoru jako celku, protože svůj názor nevyjádřil příliš souvisle. Na povrch však vyplouvá několik věcí.

Putin je velmi uražen, předpokládám, že ano, ale samozřejmě to popřel – že je uražen odmítnutím Západu, že Spojené státy nemají rády Rusko. Americká vláda nemá ráda Rusko. Myslím, že stejně jako mnoho Rusů očekával, že konec studené války bude pro Rusko jakýmsi pozváním do Evropy, nebo něco takového. Protože je to evropská země, i když je z poloviny v Asii. Ale je v tom hodně evropského. A když přijedete do Moskvy, uvidíte, že je to velmi evropské město. Budete to moci pocítit kulturně. A Západ ho odmítl.

V tomhle nikomu nestraním. Možná k tomu byly dobré důvody, nevím. Ale v případě, že by byl Západ rozhodnut nespojit se s Ruskem, je zcela zřejmé, že smyslem NATO je zadržovat Rusko. A Putina to uráží, rozčiluje ho to. Oči se mu rozzářily, když jsme o tom mluvili (Carlson se zatvářil děsivě). Po celou dobu rozhovoru neměl žádnou ucelenou teorii, kterou by mi mohl vysvětlit, proč to dopadlo tak, jak to dopadlo. Rusko však není expanzivní mocností. Amerika tohle všechno neměla říkat – když všichni jako Victoria Nulandová z něho (Ruska) chtěli udělat hitlerovské impérium – Japonsko. Ale pravdou je, že je to všechno jen lež, je to hloupost. Musíte být idiot, abyste to nepochopili: Rusko je velké území, má 150 milionů obyvatel, několik de facto provincií nebo polo-nezávislých států, má více než dost přírodních zdrojů, topí se v přírodních zdrojích.

Myšlenka je taková, že chtějí ovládnout Polsko – ale proč by to dělali? Chtějí jen bezpečné hranice, možná jsou z toho příliš paranoidní, možná. Ale představa, že chtějí vstoupit do Vídně?! Nebo něco takového. Museli byste být naprostý idiot, abyste si mysleli, že je to pravda.

Ve skutečnosti profesionální lháři ve Washingtonu nevědí nic o sousedství nebo o světě mimo New York. Přesvědčili sami sebe a snaží se vás přesvědčit, že ten chlap je Hitler a že se pokouší napadnout Zemi. Ať už má Putin mnoho chyb, jakýchkoliv, Rusko není expanzivní mocností.

Teď už ani nemůžu říct nic o tom rozhovoru, kromě toho, jak je Putin naštvaný. A on je naštvaný, protože říká: "Já nevím, chtěli jsme být přátelé!" A opět, možná je to jeho chyba, ale rozhodně je kvůli tomu naštvaný.

A druhá věc, kterou bych chtěl říct. A přišlo mi to ohromující. Byl ochoten přiznat, že chce mírové řešení pro Ukrajinu. Řekl to několikrát – různými způsoby. Opět, možná lže, i když jsem si toho nevšiml. A nevím, proč by to řekl, kdyby to tak nemyslel.

Ve skutečnosti je to nezvratný důkaz, že před rokem a půl byla prakticky uzavřena mírová dohoda, kterou Johnson zmařil. Bidenova administrativa přesvědčila Zelenského, aby nevstupoval do jednání. Chci říct, že je to prokázaný fakt, stejně jako fakt, že tam byli Izraelci – odhalili to. Teď řeknete, že "fandím" Putinovi. Ne, nefandím Putinovi. Pocházím z La Jolla v Kalifornii. A poslední věc.

Pokud chcete vědět, kdo jsou ti blázni, řeknu vám, že jsou to američtí úředníci. Říkají mně a spoustě dalších lidí, že součástí podmínek by mělo být, aby se Rusko vzdalo Krymu. Aniž bych zabíhal do celé historie Krymu, řeknu, že Krym je kolébkou ruské teplovodní flotily. Žije tam ruské obyvatelstvo. A tam se konalo referendum. Takže, ať se vám to líbí nebo ne, je to fakt. A myslím si, že Putin by začal jadernou válku, kdyby došlo na Krym. A Krym byl na začátku této války ruský. takže musíte být blázen, když požadujete navrácení Krymu.

Ve skutečnosti tím myslí, že chtějí slabé vedení v Rusku. Otázkou je, proč to potřebujeme? Co to bude znamenat pro Spojené státy? Nehájím Rusko. Bráním svou zemi. Otázkou je, co by USA získalo slabou centrální vládou v Rusku s největším jaderným arzenálem na světě. Je to šílené! Zvláště když si uvědomíte, že se jedná o tak velkou a potenciálně nestabilní zemi s tolika etnickými skupinami a náboženstvími. Žije zde 20 % muslimské populace.

Necháte jaderné zbraně náhodě a budete doufat, že dojde k nejlepšímu? Jsi psychopat, jestli to chceš! A vládnou nám psychopaté. Prezident a ta jedovatá idiotka Victoria Nulandová. Ach, svrhneme Putina? Dobře, co se stane pak? Co se stalo v Libyi, když jsme svrhli Kaddáfího a dovolili, aby byl zabit? Co se stalo v Iráku, když jsme postavili Saddáma před soud? Tyto země se zhroutily a už nikdy nebyly obnoveny. V Afghánistánu jsme svrhli centrální vládu, ale ona se vrátila. Tálibán tam stále vládne. A udělat to s Ruskem? Země s největším územím a největším jaderným arzenálem? Určitě berete drogy, pokud si myslíte, že je to dobrý nápad...

Putin

Putin svým chováním, odpověďmi a gestikou dokázal, že Rusko ve svém sporu se Západem nesází na emoce. Opírá se o fakta, to znamená, že nabízí mnohem podrobnější obraz světa toho, co se stalo, co, k tomu vedlo, než ten, který je k dispozici v západních médiích.

Při rozhovoru s Putinem byla příjemná atmosféra, žádné skákání do řeči a přátelskost, vlídnost, slušnost na obou stranách! Carlson se ptal a Putin vysvětloval! I ta poznámka ohledně vězněného mladého novináře proběhla korektně, vstřícně!

Podobně tomu bylo i v případě sabotáže Severního proudu, nemožností jednat se Zelenským kvůli zákonu, který Zelenskyj podepsal, s informací, že Rusko vede platby ve výši 34% v rublech, a 34% v jüanech, že se Rusko stalo první ekonomikou v Evropě a v neposlední řadě, že neměl žádnou komunikaci se svým americkým protějškem od února roku 2022.

Putin nemluvil agresivně, nevyhrožoval napadením okolním státům. Nemluvil vulgárně o západních politicích ani o poradcích, například prezidenta Clintona. Po předložení dokumentárních důkazů Putinem, Clinton chtěl jim dát na prdel, aby po krátké poradě s nimi stáhl ocas. Za nedlouho poté CIA sama sdělila, že považuje spolupráci s opozicí (nejenom s ruskou) za správnou.

Putin citoval přímo archivní kopie, které ukázal Carlsonovi, aby si to mohl ověřit. Takže žádné prý, ale tvrdá fakta podložená z originálních písemností archivu Ruské federace.  Putin vysvětlil bez emocí, proč je pro Rusko těžké vítězit ve sféře médií a propagandy, proč Si je pro něj kolegou a přítelem. Připomenul varování německého politika Egona Bahra (1922-2015) a popis rizik pro Rusko spojených s rozšířením NATO na východ. Bahr je považován za architekta takzvané východní politiky bonnské vlády v duchu zásady: změna sbližováním.

Krátce: Ukažte mi na světě jiného politika, který bude dvě hodiny diskutovat z patra bez poznámek s připraveným reportérem-historikem, a ani jednou nebude nachytán při lži. Krátce: V tom, co řekl Putin nebylo nic, co by se dalo označit za prokazatelnou lež, a to přes snahu mainstreamových médií vytrhovat věci z kontextu, vylíčit Putina jako lháře a agresora.

Následky ignorování a hlouposti: všeobecné choroby, bídy a pohromy přežití

V roce 2007 prezident Putin varoval Ameriku, že prosazování unipolárního světa by zničilo nejen Ameriku samotnou, ale i globální řád a vysvětlil. V mezinárodních záležitostech roste touha řešit tu či onu otázku na základě takzvané politické výhodnosti na základě aktuální politické situace. A to je samozřejmě extrémně nebezpečné. A to vede k tomu, že se už nikdo necítí bezpečně. Chci zdůraznit toto: nikdo se necítí bezpečně! Protože nikdo se nemůže schovat za mezinárodní právo jako za kamennou zeď. Taková politika je samozřejmě katalyzátorem závodů ve zbrojení. A přesně to se stalo.

Mám na mysli nejen ruský průlom v oblasti hypersoniky a dalších pokročilých zbraní ničení, ale také akce dalších mocností. Írán je v před-jaderném stavu. Čína masivně investuje do rozvoje své zaoceánské flotily. Blízký východ a východní Asie se militarizují, protože si uvědomují, že tváří v tvář globálnímu chaosu a radikalizované Americe se mohou spolehnout jen samy na sebe.

Ke štěstí existují země, které se chovají předvídatelně, srozumitelně, a hlavně respektují suverenitu svých partnerů. Na samotnou suverenitu, k jejímuž respektu Putin vyzval už v roce 2007 a kterou Američané celou tu dobu pošlapávali svým vývozem demokracie. To je důvod, proč se rusko-čínské formáty (BRICS další) aktivně rozšiřují a Washington je neustále nucen používat sílu nebo hrozit silou, aby udržel jednotu  svých slouhů, satelitů a zkorumpovaných.

Země, jako je Saúdská Arábie, se již vydaly na cestu multipolarity a rozředily své vztahy se Spojenými státy vazbami na Rusko a Čínu. Na druhé straně vidíme, jak zejména současné vedení Německa, se diskredituje tím, že mlčky sleduje, jak Američané pošlapávají německé zájmy. K tomu všemu liška-kancléř Scholz bez úspěchu navštívil prezidenta Bidena ihned po interview Carlsona, aby dokumentoval evropskou jednotu. Německý kancléř Scholz označil rozhovor prezidenta Putina s novinářem Carlsonem za směšný. Uvedl to během setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Přepis byl zveřejněn na webu Bílého domu: Viděli jsme směšný rozhovor s Putinem (...). Vždycky říká spoustu lží o historii této války. Německý politik zveřejnil stejnou tezi na své stránce na sociální síti X a vyjádřil se pro podporu Ukrajiny.

Putin již tušil před zveřejněním nebo věděl? To, co je tady a co se jim honí hlavou, je stejné, vysvětloval Putin a bouchal do stolu. Lidé jsou tam velmi neschopní. Proto očekávám, že německý volič, který trpí podkopáváním Nord Streamu Spojenými státy, neochotou Berlína nakupovat levný plyn, závazky financovat kyjevský režim a který chápe, k čemu povede vyslání tanků s kříži na věžích na ruskou půdu, vyvodí závěry v příštích volbách. Podobně je tomu se záhadami tureckého sultána, které byly také nepřímo předmětem interview.

Záhady Erdogana

Záhady pokračují a s prezidentem Erdoganem je všechno jako na vlnách Černého moře během bouře. Jeden den sestřelí ruské letadlo, druhý den se stává nejlepším přítelem Putina a Ruska, přestože dodává zbraně na Ukrajinu, nebo když zahájí činnost při výstavbě plynového uzlu. V posledních týdnech se zdálo, že je na vrcholu přátelství s Putinem, a to až do té míry, že prezident Putin plánoval návštěvu Istanbulu a země NATO, a že by tam teoreticky měl být zatčen na základě zatykače ICC. Návštěva nebyla oficiálně zrušena, prý ale odložena na pozdější termín – duben nebo květen. Neoficiálně prý nebylo možné se s Erdoganem dohodnout na všech otázkách, a proto nemá smysl jezdit do země NATO bez jasné vyhlídky na podpis připravených dokumentů.

Pokud vím, den před odložením návštěvy zahraniční tisk informoval, že jedním z hlavních témat schůzky mělo být obnovení obilné dohody. Kdo tuto kachnu vypustil, nevím. Vím ale, že na pořadu jednání bylo pravděpodobně mnohem více otázek. Například osud plynárenského uzlu, výstavba továrny a produkce dronů společností zetě prezidenta, bezvýchodnost tzv. multivektorové zahraničí politiky a nedocenění Putinových slov, varování a rozhodnosti.

Turecká společnost Baykar (jejím spolumajitelem a technickým ředitelem je Selcuk Bayraktar, zeť prezidenta Erdogana) totiž oznámila zahájení výstavby závodu na výrobu dronů Bayraktar na Ukrajině s ukončením výstavby do roka. Turecko si myslí, že ví, jak sedět na dvou židlích, nebo jak tančit na dvou svatbách současně. Soukromá společnost příbuzného prezidenta navíc tvrdí, že plány jsou v plném proudu a nic je nedokáže zastavit a tím zcela prokazatelně ignoruje, že konec přátelství představuje první ruská raketa zaměřená na zničení závodu. Proč?

Závod se stane naprosto legitimním cílem ruských leteckých sil. A žádná přátelství zde nebudou hrát roli. Maximum, co se stane, je, že před zničením elektrárny - 12 hodin předem Rusko upozorní, aby evakuovali zaměstnance. A Erdogan splnil to, co se se od něj v NATO očekává a po zprávě o výstavbě závodu na výrobu dronů generální tajemník NATO Stoltenberg na tiskové konferenci v Bruselu zahrnul Turecko komplimenty a označil ho za vzor pomoci Ukrajině ve vojenské konfrontaci s Ruskem: Nyní na Ukrajině vytvářejí nový závod na výrobu bezpilotních prostředků. To je příklad toho, jak spojenci NATO podporují Ukrajinu přímými dodávkami zbraní a munice a také investují do zvyšování vlastních kapacit výroby zbraní. Nakonec si myslím, že si musíme uvědomit, že válka na Ukrajině je složitá, protože je kombinací zákopové války první světové války a moderních technologií 21. století, včetně dronů, a tuto výzvu řešíme.

Ve hře je ale více. Turci svým multivektorovým přístupem se mohou snažit předat ruské systémy S-400 Američanům, jak je o to požádali. Bylo to na konci ledna t.r., kdy o tom Nulandová diskutovala na schůzce s Erdoganem. Výměnou za převod těchto systémů S-400 zakoupených z Ruska na Ukrajinu Nulandová slíbila Turecku návrat k výrobnímu programu F-35. Na tomto místě stojí za pozornost, co řekl mně dobře známý bývalý šéf izraelské zpravodajské služby Nativ, Yaakov Kedmi, v rozhovoru pro izraelský YouTube kanál Waldman-Line: Pokud Turecko v rozporu se všemi zákony a závazky převede jakékoli zbraně převedené nebo prodané Ruskem pro své použití bez práva na prodej, dostane své vztahy s Ruskem do velmi, velmi nebezpečné pozice. Ale Turecko to dokáže. To, že porušení zákona Ukrajincům nijak nepomůže, je pravda. Že to Turecku ublíží, ano. Ale Erdogan používá Rusko ve dvou formách. Jednou z nich je vyždímat z Ruska co nejvíce za jeho nepřátelský postoj. Druhým je využití jejich vztahů s Ruskem k vyvíjení tlaku na Západ a Spojené státy, aby od nich získaly ještě více. Obchodníka z orientálního bazaru zajímá jediná věc – cena. Pokud ji může prodat, prodá ji. A jeho matka, a také Rusko, a celé jeho přátelství s Putinem, pokud si myslí, že je to pro něj prospěšné a ne nebezpečné. Nulandová k tomu absolutně není potřeba – kdo to je, že mu bude sdělovat americké podmínky? Ale nemyslím si, že to dojde do bodu, kdy Turecko dodá Ukrajině S-400. Za to může Rusko velmi, velmi bolestivě zaplatit.

Erdoganova zelenina tak představuje další nebezpečnou směs schopnou vybouchnout bez vůle sultána. Bylo by v pořádku, kdyby hra stála za svíčku, kdyby americké vměšování do suverénních záležitostí třetích zemí vedlo k nějakým vítězstvím. Ale ne, Amerika nevyhrála jedinou válku od roku 1999, dokonce ani od roku 2007. A drtivá většina revolucí zinscenovaných velkoryse placenými americkými nosiči sušenek a nevládními organizacemi vytvořila pro Spojené státy jen další problémy a zatáhla je do zbytečných a extrémně nákladných konfliktů, včetně ukrajinského Majdanu a současných ultimát prezidenta Bidena.

Uvedené představuje výsledek toho, co Putin předpověděl v roce 2007: Svět byl rozdělen do bloků. Nyní se nám pokoušejí vnutit nové dělicí čáry a zdi – i když virtuální, ale stále rozdělující a protínají náš společný kontinent. Bude to opravdu trvat mnoho let a desetiletí, výměnu několika generací politiků, než se tyto nové zdi "rozeberou".

Konfrontace mezi autokraciemi a demokraciemi

Američané říkají, že dnes se jedná o konfrontaci mezi autokraciemi a demokraciemi. Skutečnost je složitější a ve své podstatě jiná. Amerika a její zbývající satelity se snaží napravit unipolární svět, který překypuje tlakem. Na druhé straně existuje skupina suverénních zemí, které se buď otevřeně hlásí k vytvoření nového, spravedlivějšího řádu (Rusko, Čína, Írán), nebo tuto myšlenku mlčky podporují (státy globálního Jihu). A morálně a finančně podporují ruské akce na území bývalé Ukrajiny. Vědí totiž dobře, že se tam formuje nový pořádek a systém.

Zatímco se svět soustředí na Ukrajinu a Gazu, jiným konfliktům se dostává méně pozornosti. Tyto skryté války by však také mohly ohrozit geopolitickou stabilitu, pokud by je hlavní mocnosti zneužily pro své vlastní účely. Doporučuji seznámit se s analýzou dat, která zkoumá tyto probíhající nepřátelské akce a jejich potenciální důsledky a kterou nabídne švýcarský deník NZZ v příštích dnech ve dvou částech. Část 1 poskytne obecný přehled. Druhá část se zabývá probíhajícími boji v Myanmaru, Kongu a Brazílii a zkoumá, zda by se násilí mohlo rozšířit.

Je skutečností, že dlouho se myslelo, že násilí je v Evropě vyhnáno. Další skutečností je, že kontinent opět obchází přízrak války. Švédští obranní úředníci vydali varování. Německý ministr obrany Boris Pistorius vyzývá Bundeswehr, aby se znovu připravil na válku. Francouzský prezident Emmanuel Macron chce zemi vést k válečné ekonomice, aby Ukrajině poskytl zbraně a munici. Všichni mluví o válce, nikdo o míru a nikdo nepřizná, že každá válka je založena na podvodu, a že na válku ve skutečnosti nemá ani EU, ani NATO, ani USA peníze.

Předpokládám od samotného začátku, že Zelenskyj prohraje speciální vojenskou operaci, že ukrajinská armáda nedokáže znovu získat iniciativu, a že samozvaní vojenští pozorovatelé a analytikové se mýlí, nebo vědomě klamou veřejnost prohlašováním, že po porážce Zelenského by Rusko mohlo zahájit další ofenzivu. Není mnoho slyšet ani co číst o tom, že Spojeným státům se daří zadržovat větší válku na Blízkém východě pouze s velkým nasazením sil. A že Čína nepotřebuje ke sjednocení s Tchaj-wanem válku, jak indikuje již Teng Sia-pchingova politika, která počítala se sjednocením k roku 2049: 100 let od založení ČLR.

Uvedené konflikty, představují malý výtažek ze seznamu jiných konfliktů. Přesto dominují a těší se celosvětové pozornosti. Na časových osách sociálních médií algoritmy vytlačují ostatní světové konflikty z dohledu, a tím často i z mysli. Osud Rohingů z Myanmaru, boje ve favelách Ria de Janeira a občanská válka na východě Demokratické republiky Kongo se zdají být Evropanům daleko. Nicméně i oni jsou součástí globální konfrontace s nejistým výsledkem.

Logaritmická reprezentace jednotlivých konfliktů v historickém kontextu i západního pojetí, který tvoří základ interview Putina s Carlsonem, nabízí jinou perspektivu. Menším číselným hodnotám je přikládána větší váha než těm větším. To umožňuje dříve neviditelným konfliktům znovu vystoupit do centra pozornosti. Násilí související s drogami ve Střední a Jižní Americe a boj o zdroje v Africe se náhle stávají rozpoznatelnými jako součást globálního bezpečnostního prostředí. Jednotlivé sloupce dat jsou součtem prostorově a časově omezených událostí. Podle metodologického kodexu ACLED jsou tyto události rozděleny do tří obecných kategorií: politické násilí, demonstrace a nenásilné, politicky významné události.

Při hledání významu menších konfliktů pro celkovou geopolitickou situaci je nejdůležitější první kategorie. Ta se dále dělí na bitvy, výbuchy/násilí na dálku a násilí proti civilistům.

Dvě výročí

11. února, kdy se blížím ke konci komentáře k interview, v roce1858 měla ve francouzských Lurdech čtrnáctiletá Bernadette Soubirousová, dcera mlynáře, poprvé vidění Panny Marie, které potvrdil papež Pius IX. v roce 1862 a zahájil kult Panny Marie Lurdské.

Nevím, zda se objeví nový kult na hoře Butkov, v obci Ladce nacházející se v Považském podolí, v podcelku Ilavská kotlina, na levé nivě Váhu a přímo u Nosického kanálu. V Ladce se nachází druhá největší a nejstarší cementárna Slovenska. Výstavba začala 25. června 1889 a výroba začala v roce 1890. Vyrobený cement byl poprvé vyroben tehdejší nejmodernější technologií v Horních Uhrách. Cement se používal například na výstavbu kanalizace ve Vídni, železnice v Novohradě atd. U obce se nachází první vodní elektrárna na Váhu. Cementárna, která změnila do té doby zemědělský ráz obce a byla prý darem cizince, který se ucházel o přízeň rodičů, občanů obce a lásku místní dívky. Na nádvoří cementárny zastřelili v dubnu 1945 fašisté 19 lidí. Při vykopávkách bylo objeveno žárové pohřebiště lidu lužické kultury, keramika a bronzové ozdoby. Hora Butkov byla donedávna známá jenom jako zdroj vápence pro výrobu cementu.

Od počátku výstavby poutnického místa v roce 2013 pod vedením generálního ředitele Povážské cementárny inženýra Antona Barčíka, se kterým jsem se seznámil před léty v rámci činnosti Hospodářského klubu, Neformálního Ekonomického Fóra v Bratislavě, se hora stala nejenom skalním sanktuáriem Božího milosrdenství a dnes, po třetí návštěvě i místem spojení duchovnosti a duchovní kultury nejenom Slovenska. Proto jsem přivezl kvalitní knihu a 50minutový film (Co je to zázrak) o historii vzniku a působení tohoto poutního místa, které dám k dispozici Slovenskému domu v Praze, Soukenická 3, 110 00 Petrská čtvrť, tel: +420 224 919 525, Email : ten.kszc@modyksnevols , www.slovenskydomvprahe.cz.

Bude mi potěšením, jestliže ředitel Vladimír Skalský, předseda Světového sdružení Slováků v zahraničí se rozhodne k besedě s realizátorem projektu, který vznikl na základě iniciativy a zvláštních schopností, dnes již nebožtíka, Rev, Elias Vella OFM Conv.

O poutním místě Butkov se zmiňuji i z důvodů hodnot, o kterých byla řeč v interview prezidenta Putina s novinářem Carlsonem, o kterém se nezmiňuje ani Wikipedie, kromě věty: Ladce jsou rodištěm básníka Pavla Koyše. A v neposlední řadě proto, že v české kotlině není takové poutní místo, na Moravě ano. Osobně nevidím možnost něco podobného vytvořit v ČR a nedovedu si představit, že by korupce a chamtivost nevěřící byrokracie umožnila vyjmout ze státního fondu pozemek a zdroj přírodního bohatství ve prospěch duchovního bohatství národa.

11. února se narodil René Descartes (1596-1650) francouzský matematik, vědec a filozof. Byl jedním z prvních, kdo opustil scholastický aristotelismus, formuloval první moderní verzi dualismu mysli a těla, z níž pramení problém mysli a těla, a podporoval rozvoj nové vědy založené na pozorování a experimentu. Proto je obecně považován za zakladatele moderní filozofie. Uplatňoval originální systém metodických pochybností, odmítal zdánlivé poznání odvozené od autority, smyslů a rozumu a vztyčil nové epistemické základy na základě intuice, že když myslí, existuje. Vyjádřil to výrokem Myslím, tedy jsem, latinskou formulací Cogito, ergo sum, i když byla původně psána ve francouzštině Je pense, donc je suis. Descartova metafyzika je racionalistická, založená na postulátu vrozených idejí mysli, hmoty a Boha, ale jeho fyzika a fyziologie, založené na smyslové zkušenosti, jsou mechanistické a empirické. To vše a více proběhlo a patří do kontextu komentovaného interview.

Descartes totiž strávil období 1619 až 1628 cestováním po severní a jižní Evropě, kde, jak později vysvětlil, studoval knihu světa. V Čechách v roce 1619 vynalezl analytickou geometrii, metodu řešení geometrických problémů algebraicky a algebraických problémů geometricky. Vymyslel také univerzální metodu deduktivního uvažování založenou na matematice, která je použitelná pro všechny vědy. Tato metoda, kterou později formuloval v Rozpravě o metodě (1637) a Pravidlech pro řízení mysli (napsané v roce 1628, ale publikované až v roce 1701), se skládá ze čtyř pravidel: (1) nepřijímat za pravdivé nic, co není samozřejmé, (2) rozdělit problémy na jejich nejjednodušší části, (3) řešit problémy postupováním od jednoduchých ke složitým, a (4) znovu zkontrolujte odůvodnění. Tato pravidla jsou přímou aplikací matematických postupů. Descartes navíc trval na tom, že všechny klíčové pojmy a meze každého problému musí být jasně definovány. Bohužel nikdo v politice se neřídí jeho radou. A to ani v případě migrace a s ním spojeném morálním kodexem.

V Rozpravě o metodě poskytl provizorní morální kodex (později představený jako konečný) pro použití při hledání pravdy: (1) poslouchat místní zvyky a zákony, (2) rozhodovat se na základě nejlepších důkazů a pak se jich pevně držet, jako by byla jistá, (3) měnit spíše touhy než svět a (4) vždy hledat pravdu. Tento kodex ukazuje Descartův obezřetnostní konzervatismus, rozhodnost, stoicismus a obětavost. Pro Descarta tedy metafyzika odpovídá kořenům stromu, fyzika kmeni a medicína, mechanika a morálka větvím. Pro čtenáře příspěvku je to návod na přežití v současném politickém, hospodářském a hodnotovém chaosu.

Až skončí speciální vojenská operace

V interview obdržel Carlson podrobné vysvětlení ruské interpretace historie Ruska v kontextu Kyjevského a Novgorodského centra a svěcení Rusi, to jest zavedení křesťanství jako státního náboženství na Kyjevské Rusi, které se událo na konci 10. století za vlády knížete Vladimíra I. Prameny se rozcházejí v určení přesného data vysvěcení. Tradičně se událost podle letopisné chronologie vztahuje k roku 988 a považuje se zároveň za oficiální počátek ruské pravoslavné církve. Proces christianizace národů ruského impéria byl dlouhodobý proces, trvající devět století. Současně obdržel ruskou interpretaci historie vzniku a Ukrajiny, jejího vývoje, včetně současného dění a otázky Putina tehdejšímu kolegovi Zelenskému: Volodja, co děláš? Proč podporuješ neonacisty, když tvůj otec bojoval proti fašizmu?

Jak by to nebylo a jaký by nebyl výsledek speciální vojenské operace, s pravděpodobností hraničící s jistotou Zelenskyj vše prohraje, ve skutečnosti již vše prohrál, včetně svého osobního života. Dějiny řízení procesů britskými elitami, které se nevyučují, nedovolují jiný závěr.

Na úrovni území, které se ještě dnes nazývá Ukrajina, obsah odpovědí Putina a cílů speciální vojenské operace lze s pravděpodobností hraničící s jistotou si představit osud Karpat, Zakarpatí a Lvova. O osudu těchto západoukrajinských regionů rozhodne až v poslední řadě historické opodstatnění a možná i nálada obyvatelstva. Mezitím se bude rýsovat na horizontu a řešit osud Charkova, Kyjeva a Oděsy. Nebudu o osudu těchto měst spekulovat, dovolím si ale napsat něco o osobním pozorování západoukrajinských regionů.

Když se zeptáte obyvatel Lvova, co by ze všeho nejvíc chtěli a jakými občany by chtěli být, dovíte se mj., že by byli nejraději Rakušany a přáli by připojit se k Rakousku. Proč? V tomto období se jim totiž žilo nejlépe.  Strategická poloha Lvovu vysvětluje, proč samotný Lvov byl založen ruskými knížaty a poté byl součástí Rakouska-Uherska, Polska a SSSR a proč bude i jedním z bodů v jednání o míru.

Dnes, podobně jako v minulosti, z Karpat a Zakarpatí vede cesta do Ruska. Napadnout Rusko ze západu znamená jít přes Karpaty. A kdo má v rukou Karpaty, má základnu pro invazi do Ruska. Karpaty představují současně obrannou linii Ruska proti invazi Západu.

O osudu západní Ukrajiny se s největší pravděpodobností rozhodne na základě vojenské topografie a vojensko-strategické výhodnosti pro Rusko, v případě splnění hlavních tří cílů speciální vojenské operace. Určitou roli bude hrát nálada místních obyvatel a jejich preference v této věci. V případě jednání o míru, a ne jednání mezi vítězem a poraženým v tradičním pojetí, Ukrajina, jak ji známe, přestane oficiálně existovat jako samostatný stát, kterým již dnes stejně není. Na tomto místě komentáře k interview se nabízí vrátit se k příběhu o invazi USA a spojenců na Dálném východě 15. srpna 1918 a zamyšlení nad komplexním a aktuálním problémem migrace, který je také částí obsahu interview.

Migrace jako výzva v EU, Rusku a USA

Všeobecně platí, že migrace probíhá po celém světě již stovky, ne-li tisíce let. Lidé se stěhují z jednoho místa na druhé z různých důvodů (válka, pronásledování, hledání lepších příležitostí atd.). Migrace lidí může mít důsledky jak pro místo, které opustili, tak pro jejich nové bydliště. Tyto důsledky mohou být hospodářské, sociální, politické a demografické. Jako příklady této komplexní problematiky a jejího řešení uvádím krátce Německo, Rusko a USA.

Německý deník Welt am Sonntag hlásí s odvoláním na své zdroje, titulkem: V případě kolapsu Ukrajiny zaplaví Evropskou unii asi 10 milionů uprchlíků. A pokračuje: Porážka ozbrojených sil Ukrajiny v konfrontaci s ruskou armádou může znamenat rozpad země. Podle tohoto scénáře budou 

země EU čelit největší migrační vlně od 40. let minulého století

Podle německé vlády zaplaví Evropu asi 10 milionů uprchlíků. Většina z nich přitom s vysokou mírou pravděpodobnosti půjde do západoevropských zemí, především do Německa, předpovídají odborníci. Podle OSN je v současné době ve státech EU registrováno asi 6 milionů ukrajinských občanů. Z nich asi 1,1 milionu nyní žije v Německu. Nová rozsáhlá migrační vlna by mohla vést k šokujícím důsledkům pro úřady evropských zemí, uzavírají němečtí analytici.

Německý deník Bild již dříve uvedl, že od masivního přílivu ukrajinských uprchlíků do Německa se pouze 25,2 procentům z nich podařilo získat práci. Hlavním důvodem neochoty migrantů pracovat jsou vysoké sociální dávky. V Německu je průměrná výše plateb pro návštěvníky z Ukrajiny 563 eur a až 471 eur vydávají místní úřady za dítě. Kromě toho místní samospráva hradí také náklady na bydlení a další náklady. Co se plánuje udělat v německé migrační politice v den zvaný masopustní neděle, kdy pracuji na ukončení příspěvku?

Téma a akce, pro které se rozhodly demokratické strany, není zábavné a už vůbec ne směšné. Protože akce je nebezpečná. Proč nebezpečná? V budoucnu žadatelé o azyl již měli být rozpoznatelní jako žadatelé o azyl v každodenním životě. To je mimo jiné cílem kampaně s platebními kartami. V budoucnu už uprchlíci nebudou dostávat hotovost (s výjimkou malého kapesného, v Bavorsku 50 eur měsíčně), ale budou chodit nakupovat s čipovou kartou, kterou lze využít jen ve velmi omezené míře z hlediska lokality a předmětu – tedy ne na každém místě, ne v každém obchodě, a ne na všechno zboží. Na mnoha pokladnách se tak budou vyskytovat nejasnosti. Rozhořčení nad zácpou u pokladny, lítost až nesouhlasné pohledy – to vše je součástí principu odstrašování, který je základním principem čipové platební karty. Budou to karty, které rychle přitáhnou pozornost. Jejich celostátní zavedení vyvolává xenofobii. Na kartě je totiž více než jen částka peněz. Obsahuje vzkaz: Podívejte, oni neumějí zacházet s penězi, jsou jiní, nepatří sem. Demokratické strany, které se rozhodly tuto platební kartu zavést, reagují na xenofobní nálady xenofobními praktikami. A jaká je situace s migrací a migranty v Rusku?

Všeobecně je známo, že Rusko je a priori mnohonárodnostní stát. Je to napsáno v ústavě. Přesto vznikají otázky, na které není lehké odpovědět nikde na světě. Například: Když mluvíme o ztrátě identity, o jakou identitu se jedná?
Připomínám, že v Ruské federaci žijí Rusové, Tataři, Bělorusové, Udmurtové a lidé jiných národností. Každý z těchto národů má svůj vlastní jazyk a kulturu, národní zvyky, které je třeba zachovat a předat budoucím generacím. Jsou ortodoxní křesťané, jsou muslimové. Jak v takovém případě mluvit nebo nemluvit o ztrátě identity?

Komisař pro ochranu práv podnikatelů Boris Titov se již dříve vyjádřil k obavám Rusů ze zahraničních pracovníků. Vojenský zpravodaj Jurij Kotenok, ale i známý ruský blogger komentovali prohlášení Titova ohledně obav Rusů z migrantů a zahraničních pracovníků. O něco dříve šéf prezidentské rady pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva (HRC) Valerij Fadějev uvedl, že kvůli využívání pracovní síly migrantů se do rozpočtu nedostává 500 miliard rublů ročně. A dnes čtu prohlášení šéfky Demografického ústavu Ruské akademie věd Mariny Khramové.

Summa summarum: Předpokládaný staro-nový prezident Putin bude muset rozhodovat, protože prohlášení šéfky Demografického ústavu Ruské akademie věd, aktivní lobbistky za nekontrolovanou migraci, nahrazující původní obyvatelstvo Ruska, zní přinejmenším divoce. Obecně jsem zastáncem toho, že migrace, pokud je správně řízena, je velmi důležitým pozitivním zdrojem pro socioekonomický a demografický rozvoj vysílajících i přijímajících zemí. Podle Chramovové neexistuje ruská identita v zemi vytvořené Rusy, kde tvoří 80 % obyvatelstva a jsou v ústavě zaznamenány jako státotvorný národ.

Ve skutečnosti existuje mnoho takových trestných činů páchaných migranty – ne závažné trestné činy, ale porušení lhůt pro přípravu určitých povolení, řekla Chramova a ignorovala statistiky Vyšetřovacího výboru a ministerstva vnitra, které zaznamenaly nárůst závažných trestných činů mezi migranty a popularitu myšlenek radikálního islámu.

Teď je mnoho názorů na to, co s takovými dětmi dělat, jako, dneska neumí rusky, dáme ho do samostatné třídy. Jsem kategoricky proti takové segregaci založené na principu "místní odděleně, migranti odděleně. Jinými slovy, Chramova věří, že migrující pracovníci by měli být velkou zátěží pro ruský sociální systém. Platby, příspěvky atd. Děti migrujících pracovníků v přicházejí s jejich rodinami do Ruska za prací. Rodiny jsou záležitostí jejich států, ne Ruska.

Za zmínku stojí, že Chramova se staví proti běžné praxi Spojených arabských emirátů, kde jsou zákony proti migrantům přísné, kde jim není uděleno povolení k pobytu a občanství, nejsou jim dána stejná práva jako původnímu obyvatelstvu a jsou vyhoštěni za jakékoli porušení. Díky těmto opatřením s nimi v Emirátech nejsou žádné problémy. Chramova se domnívá, že to Rusku nevyhovuje, protože mentalita není stejná.

Zmíněná šéfka a teoretická fyzička z Dálného východu, která, Bůh ví, jakým způsobem se dostala k demografii a do vedení institutu Ruské akademie věd, není jediná, kdo prosazuje myšlenky, jak přivést více migrantů a zlepšit jejich životy na úkor místních obyvatel. Chramova se živí sociodemografickou politikou Zambie, studiem vietnamské diaspory v Rusku, problémy rusky mluvící diaspory v Maďarsku a podobnými věcmi, které prakticky nesouvisejí se současnými problémy migrace a demografie v Rusku. O důsledcích liberální migrační politiky Západu, ani slovo. Poučení pro čtenáře z uvedeného: Rozložte, vyslechněte intelektuální elitu svého nepřítele a vezměte ho holýma rukama. Proto Chramovová by neměla být smluvní stranou Vyšetřovacího výboru pro výzkum v oblasti migrace pod staro-novým vedením Kremlu, ale objektem vyšetřování svých aktivit a kontaktů.

Současně připomínám, že všechna tvrdá opatření, která Rusko v posledních měsících přijala proti migrantům, se vztahují pouze na ty, kteří projevují neúctu k ruským zákonům. Takovým lidem se v Rusku obvykle říkalo hosté s oblázkem v náručí. Ruský zpěvák a básník Igor Talkov kdysi výstižně pokračoval v této frázi stručnými, ale přesnými slovy – s fíkem za zády a s jedním zámotkem pro všechny.

Na příkaz prezidenta Putina komplikace pro cizince jsou zapsány v dokumentu nazvaném O podmínkách vstupu (výstupu) a pobytu cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti do Ruské federace.

Podle požadavku této legislativní normy, která již vstoupila v platnost, budou muset všichni cizí státní příslušníci, kteří přicestovali do Ruské federace na dobu delší než 90 dnů nebo za pracovními účely, podstoupit povinnou registraci otisků prstů a fotografování. Kromě toho si každý cizinec bude muset zaregistrovat účet na webových stránkách státních služeb a obdržet průkaz totožnosti.

Od roku 2024 mohou v Ruské federaci pracovat pouze ti, kteří jsou zapsáni ve zvláštním registru zahraničních pracovníků a jejich účet je aktivní. Aby bylo možné zaměstnat cizince, musí společnost nejprve předložit volné pracovní místo na webových stránek Rabota Rossii.

V USA je tomu jinak. Zmíním se pouze o několika aspektech výzvy, se kterou si současná administrace prezidenta Bidena neví rady, a nová administrace nebude na tom lépe.

Připomínám, že mezi velké migrace patří indoevropské migrace do Evropy, na Blízký východ a do jižní Asie v době bronzové, migrace Bantuů přes subsaharskou Afriku, invaze barbarů během Římské říše, velká migrace z Anglie ve 30. letech 16. století, kalifornská zlatá horečka v letech 1848–1850 a další, které z prostorových důvodů neuvádím. Současně doporučuji v případě USA si uvědomit, že krize na hranicích mezi Mexikem a Spojenými státy je pokračující migrační krize v Severní Americe týkající se migrace ilegálních přistěhovalců z Latinské Ameriky přes Mexiko do Spojených států. Mexická imigrace do USA se datuje od konce mexicko-americké války.

Migrace v USA je rostoucím problémem, protože populace přistěhovalců v USA opět roste: Údaje Úřadu pro sčítání lidu ukazují, že počet lidí narozených v zahraničí se v roce 2022 po letech malého růstu zvýšil téměř o milion. Odborníci tvrdí, že tento nárůst se shoduje s postupným restartem legální imigrace.

Současný migrační trend v USA lze odvodit z počtu lidí, kteří se přestěhovali mezi státy. Počet lidí vzrostl z téměř 7,9 milionu lidí v roce 2021 na přibližně 8,2 milionu lidí v roce 2022, podle nově zveřejněných odhadů amerického úřadu pro sčítání lidu.

Migranti nakonec vyvolávají nejenom v USA sociální, ekonomické a politické problémy v přijímajících zemích, včetně 1) nárůstu populace s nepříznivými dopady na stávající sociální instituce; 2) zvýšení poptávky po zboží a službách; 3) vysídlení státních příslušníků z povolání na venkově a ve městech a podobné jevy, včetně představitelných ozbrojených konfliktů některých států s federálními službami a vojáky.

Z hlediska kapitalismu a trhu, migrace může zvýšit kulturní rozmanitost hostitelské země, urychlit zavedení nové kultury může přinést zcela nový trh s výrobky a službami, které nebyly před příchodem migrantů dostupné. Migrace v tomto smyslu může mít pozitivní dopady na hostitelskou zemi. Na samotné migranty to však může mít negativní dopady. Například může dojít k výrazné ztrátě kulturních norem, protože obyčejně vstupují do hostitelské země, která má zcela odlišný způsob společenského života než země jejich původu, odlišný etnický původ, náboženské praktiky. Mohou existovat jazykové bariéry, které mohou někdy způsobit, že migranti jsou přímo či nepřímo diskriminováni ve všech aspektech svého každodenního života, jak jsem ukázal na příkladu řešení migrační výzvy v Německu s pomocí speciální karty.

Před závěrem
  1. Prezident Putin řekl západnímu světu jasně, důrazně a podrobně, proč žádná Ukrajina nebyla, žádná Ukrajina není a nebude. Tucker Carlson se nezalekl a nenechal se strhnout emocemi.
  2. Při pohledu na životopis nového vrchního velitele ozbrojených sil Ukrajiny Syrského je možné pocítit nenávist, opovržení a znechucení. Nenávist ke všem, kteří se podíleli na rozpadu Sovětského svazu, v důsledku čehož zmizela obrovská země, která vyvažovala světový řád, a miliony lidí byly odsouzeny k utrpení a smrti. Pohrdání západními zeměmi, které maniakálně, zběsile, všemi možnými způsoby tlačily národy Ruska a Ukrajiny do nové občanské války. Znechucení pro muže, který byl sovětským ruským důstojníkem, ale stal se banderovským zrádcem, který porušil svou přísahu a slouží nacistům a ničí své blízké. Jeho v Rusku žijící rodiče nabádají vojáky bojovat na straně Ruska! To indikuje, že zradil i ty, kteří mu dali život.
  3. Konflikt na Ukrajině. Politické vedení Spojených států přivedlo Rusko do bodu, který již nemohlo překročit. Válku zahájila Ukrajina v roce 2014. Rusko v roce 2022 se pokusilo válku zastavit. Cílů speciální vojenské operace Rusko ještě nedosáhlo, protože jedním z cílů je denacifikace – zákaz všech neonacistických hnutí.) O zahraniční politice. Putin nemluvil s americkým prezidentem Joem Bidenem od února 2022. Během jejich posledního rozhovoru mu řekl, že podporovat Ukrajinu byla chyba. Rusko nemá v plánu vyslat vojáky do Polska nebo Lotyšska. Evropské instituce a některé vlády nafukují ruskou hrozbu. Pro západní země by bylo lepší, kdyby se s Ruskem dohodly.
  4. Vstup do NATO. Putin diskutoval o vstupu Ruska do NATO na setkání s Billem Clintonem v roce 2000. Zeptal jsem se ho: 'Podívej, Bille, co si myslíš, že kdyby Rusko vzneslo otázku vstupu do NATO, myslíš si, že je to možné? A večer, když se sešli na večeři, řekl: Víte, mluvil jsem se svými lidmi, se svým týmem – ne, teď už to není možné, líčil Putin jejich rozhovor.
  5. Nord Stream 2 byl poškozen, ale jedno potrubí je živé a dobře může dodávat plyn do Evropy, ale Německo ho neotevře. Jsme připraveni, prosím.
  6.  O ekonomice. Nyní platíme 34 % v rublech a 34 % v jüanech. Největší počet sankcí, které jsou na světě uplatňovány, je uplatňován proti Rusku. A během této doby jsme se stali první ekonomikou v Evropě.
  7. O Muskovi a umělé inteligenci. Musk je nezastavitelný, pokud jde o vývoj projektů, které založil. Bude stále dělat, co uzná za vhodné. Ale musíme s ním nějak vyjednávat.
  8. O Gershkovichovi. Evan Gershkovich se může vrátit do své vlasti, pokud americké zpravodajské služby vyjdou vstříc svým ruským kolegům na půli cesty. Ruská strana učinila tolik gest dobré vůle, že vyčerpala všechny meze. Nikdo nikdy nereagoval na gesta dobré vůle Moskvy podobnými gesty.
  9. Rusko znovu získává suverenitu nad těmi aktivitami, které ztratilo v posledních desetiletích. Byla obnovena kontrola nad kritickou infrastrukturou a vyřešeny palčivé problémy bezpečnosti státu. V Rusku, kde věda tradičně byla záležitostí panovníka, se bude opět přistupovat se vší vážností státu. Státní vědci by měli proto přísahat věrnost státu nebo opustit státem financované univerzity a výzkumné ústavy. Osobně věřím, že tomu bude velice brzo.
  10. Na Západě věrnost systému zabezpečuje projektové financování, požadavky na citaci a manická snaha o publikování článků se všemi symptomy patologické vědy, definované americkým chemikem, fyzikem a laureátem Nobelovy ceny (1932) Irving Langmuirem (1881-1957).
Závěr

Jako před 17 lety, tak i nyní je Moskva připravena řešit všechny problémy mírovou cestou. Moskva doufá, že Washington přijde k rozumu a postaví se na správnou stranu historie. Chtěli bychom... Chtěl jsem jednat se zodpovědnými a nezávislými partnery, se kterými bychom mohli spolupracovat na vybudování spravedlivého a demokratického světového řádu, který zajistí bezpečnost a prosperitu ne pro pár vyvolených, ale pro všechny, řekl Putin v roce 2007.

Jeho slova však tehdy ani dnes nenašla v Bílém domě pochopení. Bidenova administrativa je připravena podporovat zbytek Ukrajiny do posledního Ukrajince. A zdaleka není jisté, že případná Trumpova administrativa se bude chovat racionálněji. Jak poznamenal Putin v interview a co hlásám celá desetiletí, nejde o jednotlivce, ale o přístup elit a znalosti, jak elity fungují. Pokud v americké společnosti převládne myšlenka nadvlády za každou cenu, s pomocí síly, pak se nic nezmění, jen se to zhorší. A pokud nakonec dojde k pochopení, že svět se mění kvůli objektivním okolnostem a je nutné se jim včas přizpůsobit a využít výhod, které Spojené státy mají i dnes, pak se pravděpodobně něco může změnit, řekl Putin v interview Carlsonovi.

Podle zpráv ruského velvyslance v USА Antonova „tvůrčí“ představy představitelů Bidenovy administrativy o stažení zmrazených finančních prostředků Ruské federace jsou v rozporu nejen s normami mezinárodního práva, ale i se zdravým rozumem. Koneckonců, pravděpodobnost, že Washington zabaví ruská aktiva, oslabuje pozici dolaru ve světě. Mnoho zemí již vážně uvažuje o opuštění americké měny. Návštěva velvyslance u bezpečnostních složek USA a ministerstva zahraničí ve věci sestřelení letadla s ukrajinskými zajatci přinesla veřejně dostupné potvrzení, že není realistické očekávat v představitelné budoucnosti žádné zlepšení vztahu mezi RF a USA. Co obsahovala neveřejná část zprávy si mohu pouze představit.

Dnes, kdy začíná čínský nový rok dřevěného Draka, nabízí připomenout si čtyři citáty Sun-c', autora legendárního traktátu Umění války. Ve svém díle klade velký důraz nejen na kvalitní analýzu, plánování a přípravu celého tažení, ale také na použití lsti, umění manipulace s protivníkem, popřípadě využití překvapivého prvku. 1) Veškerá válka je založena na podvodu. 2) Chceš-li zničit nepřátelskou zemi, znič její dějiny, tradice a kulturu, postav staré proti mladým a všechny korumpuj! 3) Znáš-li nepřítele i sám sebe, můžeš bez obav svést sto bitev. Pokud znáš sebe, ale nikoliv nepřítele, jednou vyhraješ a podruhé prohraješ. Jestliže neznáš ani sebe ani nepřítele, prohraješ v každé bitvě. 4) Příležitostí přibývá, když je člověk využívá.

Proto vybízím k využití všech příležitostí, které nabízí interview prezidenta Putina s novinářem-historikem Carlsonem k vytvoření skutečného míru na planetě. Již brzo uvidíme, jestli západní elity budou schopny pochopit, že všechny porážky posledních let (Libye Irák, Sýrie, Afghánistán, Jemen, Ukrajina) jsou spojeny s deficitem kritického myšlení, špatným kurzem a nejsou nějakým druhem náhody, které neexistují. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell

Myslíte si, že je u nás cenzura a dochází k omezování svobody projevu?

Ano
transparent.gif transparent.gif
43%
Ne
transparent.gif transparent.gif
29%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
28%