Svátek má: Ilja

Komentáře

Zbyněk Fiala

žurnalista

Yiwu myslí na Prahu

Když se mluví o obchodu s Čínou, okamžitě padne řeč na americké zvýšení dovozních cel na 25 procent a jejich rozšíření na prakticky veškerý čínský dovoz do USA. Co to udělá?

Možná, že nic, k dispozici je ještě měsíc, než budou lodi v Číně naloženy novým zbožím a dorazí k americkým břehům, ale na světových burzách to bylo patrné hned. Sypaly se dolů. List New York Times to doprovodil obavou, že obchodní válka mezi USA a Čínou může trvat věčně.

Spíše se však jedná o obrat globalizace, která naráží na své limity a jak v Americe, tak v Číně se začínají hledat nové příležitosti na domácích trzích. V Číně je to patrné už několik let, kdy export přestal být tahounem růstu a obchodní přebytek prakticky zmizel. Avšak cla to neovlivnila. Statistiky potvrzují, že vyšší americká dovozní cla čínský export do USA nijak neomezila, ale co kleslo, to byl americký export. Snad proto, že má citlivější skladbu. Třeba americká sója začala být v čínských dovozech nahrazována dodávkami z Brazílie.

Jinou věcí je, že obchod je žádoucím pojivem mírových mezinárodních vztahů, takže stojí za to mu pomáhat, kde se dá. Čínský projekt Pás a Stezka – asi největší investiční projekt historie – pro to buduje infrastrukturu, ale další kroky, které to provázejí, potvrzují, že se nejedná o pouhou čínskou obchodní expanzi. Obrovské úsilí je vynakládáno také na to, jak zvýšit čínský dovoz ze světa, už proto, že obyvatelstvu se začíná dařit lépe a na trhu je hlad po zahraničním zboží.

I proto loni vznikl pozoruhodný veletrh v Šanghaji, který je věnován ryze dovozu. Ale tam dominuje hlavně investiční zboží. Pro dovozy ze zemí středoevropské a balkánské skupiny 16+1 existuje stálá expozice v přístavním městě Nimbo (Nimpo).

Avšak největší projekt leží nedaleko ve městě Yiwu (Ji-wu), které je velké jako Praha, avšak jeho význam postupně přerostl ve „světové hlavní město spotřebního zboží“.

Mezi 75 tisíci stánků v pěti mohutných veletržních halách v Yiwu by se dalo bloudit týdny. Je tam také expozice Crystalexu plná zajímavého skla nebo náš národní stánek, kde najdeme spoustu pivních značek. Také další národní stánky s různými specialitami představují pokus o stálou dovozní nabídku.

Mimochodem, jako spousta věcí v Číně, počínaje platebními systémy přes mobil, ani tohle nevzniklo shora. Kraj kolem Yiwu býval velice chudý a obchod býval tradičním způsobem, jak doplnit rodinné zdroje. Obchodní talent je tu součástí genetické výbavy, ale v nové době se začal projevovat až po nástupu reforem po roce 1979. Zažloutlé fotografie ukazují, jak se tu roku 1982 začaly objevovat první stánky. Potom postavili jednoduchý prodejní stan, následovala malá zastřešená tržnice. Pak připojili logistické služby. K tomu se přistavěly průmyslové parky a výrobní závody, které tu předtím nikdy nebyly.

Největším podnětem byl vstup Číny do WTO, který otevřel bránu do světa naplno. Roku 2002 v Yiwu vyrostl veletržní areál a začaly se budovat i mezinárodní obchodní vztahy. Co je však pozoruhodného, to je česká dimenze zdejších plánů. Tady berou naše postavení v srdci Evropy vážně a jsou přesvědčeni, že právě obchodní linka mezi Prahou a Yiwu má jedinečnou budoucnost.



"Vykoupíme celý svět. A také do celého světa prodáme," říká s trochou nadsázky Huang Wei-ming spolu s kolegy z vedení společnosti. "S pomocí iniciativy Pásmo a stezka chceme postavit podobný podnik také v České republice," říká s velkým odhodláním.

Mezinárodní obchodní areál v Yiwu není státní, nicméně je to veřejný podnik, neboť 55 procent vlastní město, takže služby města a obchodu často srůstají. Zkoušíme zjistit, jak to funguje.

Hovoříte o 200 tisících dodavatelích. Kolik jich působí dlouhodobě?
Registrováno jich je třináct tisíc, a k tomu musíme připočítat půl milionu dalších, kteří využívají tento prostor jen někdy.

Obchodníci si prostory pronajímají?

Existuje motivační systém. Když obchodník nakoupí dovezené zboží za více než dvanáct tisíc juanů na metr čtvereční plochy, získává slevu na nájmu. Ta se postupně zvyšuje. Devadesát procent plochy už je obsazeno a pavilon s potravinami, hračkami či ozdobami je zcela plný.

Nedaleko obchodního areálu je velké nádraží, ze kterého už bylo vypraveno několik vlaků do Prahy. Slova o českém spojení tu proto myslí vážně. Právě díky zmíněnému vlaku dovoz z České republiky představoval zboží v hodnotě 52 milionů juanů, to je nárůst o 4,2 procenta. Juan je zhruba za čtyři koruny, pohybujeme se tedy stále v malých číslech. A čínský vývoz k nám roste mnohem rychleji, za první dva měsíce letošního roku o třináct procent.

Co z Česka nejčastěji dovážejí? Český křišťál, sklo, české granáty, pivo, víno.

Česká expozice, která vznikla roku 2011, má k dispozici 640 tisíc metrů čtverečních. Je součástí koncentrované obchodní nabídky středoevropských a balkánských zemí skupiny 16+1. V dalších patrech prostorách nacházíme západoevropské, asijské a africké pavilony. Působí tu obchodníci z více než stovky zahraničních zemí.

Vracíme se k návrhu obchodníků z Yiwo, že na druhém konci kolejí přes celou Asii a půl Evropy by byl obdobný projekt vybudovat právě na území České republiky. Co by to mělo být?

Ve vaší zemi bychom rádi vybudovali pět areálů. Jeden již je hotov a slouží pro logistické účely, další je skladištěm dovezeného zboží a leží v Lovosicích. Třetí bude dokončen brzy a bude představovat areál pro vlastní obchodování se zbožím z celé Evropy. Doplní to základna pro výrobu a výzkum a pochopitelně i finanční služby.

Myšlenka mostu mezi Yiwo a Prahou je nesena představou, že v budoucnu by se jednalo o zcela jiné objemy, než je dnešní – ve vší slušnosti – česká troškařina. Podle statistik Světové banky nebo globální investiční banky Morgan Stanley je Yiwu největším světovým veletrhem spotřebního zboží.

Právě ten výraz „veletrh“ naznačuje, že klíčovými zákazníky jsou tu pánové a dámy s elegantními kufříky a notebooky, se kterými chodí velká čísla. Proto jsou dlouhé chodby areálu často skoro bez lidí. Jenže on se mění i samotný charakter obchodu. Jeho hlavní složkou se stává internetové tržiště, na kterém se objednává napřímo. V tom také jsou Čínané mistry nad mistry, jak potvrzuje raketový růst největší čínské platformy pro elektronický obchod, kterou je Alibaba. Ostatně i Yiwu využívá především její část Taobao, určenou pro rychlý pohyb menších množství.

Tahle změna nejspíš ovlivní i charakter onoho nepřetržitého veletrhu v Yiwu, který vznikal před úsvitem digitálních obchodů. Není pochyb, že to zvládnou. Ve skutečnosti je čínská Alibaba největším světovým online obchodem na bázi mobilu. A nejen to. I když v seznamu nejcennějších společností světového maloobchodu nadále vévodí americký Amazon, po loňském roce už mu Alibaba dýchá na záda v roli dvojky. Žebříček nejcennějších značek maloobchodních prodejců pod dlouhým názvem BrandZ Top 75 Most Valuable Global Retail Brands ranking vytvářejí společně globální marketingová a mediální skupina WPP a výzkumnická a poradenská Kantar. Alibaba je podle jejich květnového vyjádření nejen nejbližším konkurentem Amazonu, ale často pracuje inovativněji a lépe.

„Čínský gigant elektronického obchodu Alibaba, největší obchodní podnik světa na bázi mobilního internetu, přináší víc inovací než Amazon. Například dokázala navázat partnerství se společností Starbuck, která bude zastoupena ve všech obchodních centrech Alibaby. Přináší také převratný logistický model, které lépe usnadňuje nejrychlejší dodávky,“ píše se v hodnocení WPP a Kantar.

Tím převratným modelem je myšlen systém, kterým v Alibabě propojují služby přes mobil s vlastními specializovanými kamennými prodejnami. Jejich obor byl nyní rozšířen ve velkých městech o síť potravinářských obchodů, které dodají čerstvé zboží do 30 minut, pokud bydlíte do 3 kilometrů. Pověsti Alibaby určitě pomohl také fakt, že její vstup na Newyorskou burzu překonal svým výnosem dokonce i Facebook. A za pozornost stojí i to, že Alibaba byla v loňském průzkumu internetové personalistické platformy LinkedIn označena za nejobdivovanější čínskou společnost z pohledu zájemců o práci (což se o Amazonu říci nedá).

Přímo oslnivý byl výsledek loňské výroční prodejní akce Alibaby zvané Den osamělých, který se koná 11.11., aby ty jedničky hledající partnera vyjádřil i v datu. Čínská obchodní platforma při té příležitosti dokázala zpracovat a odbavit miliardu zakázek v hodnotě skoro 31 miliard dolarů. Skoro všechny zakázky přitom přicházely přes mobil. Den osamělých byl proto v hodnocení WPP a Kantar označen za „největší světovou obchodní událost všech dob“.

K bilionu dolarů tržní hodnoty celé společnosti, jakou už letos měl jednu chvíli Facebook nebo Amazon, má Alibaba ještě hodně daleko. Na konci roku byla trhem oceněna na 131,2 miliardy dolarů, ale mnohem zajímavější je číslo, které ukazuje tempo, jakým se hnala vzhůru. Za tento jediný rok hodnotově posílila o polovinu, či přesně 48 procent.

Digitální platformy se prosazují i na specializovaných tržištích se středoevropskými zeměmi. Třeba v Ningbo už funguje od loňského roku. Vraťme se však k největšímu světovému tržišti spotřebního zboží Yiwu, které natahuje ruku ke spolupráci s Prahou. I když se obchody nejsnáze uzavírají po internetu, zboží se nakonec musí dovézt, takže ten vlak přijde ke slovu v každém případě.

Kdyby však po těch drátech a kolejích přišlo také něco čínské podnikavosti a vynalézavosti, s jakou dokázali udělat z chudého venkovského města maloobchodní pupek světa, nebo z malého studentského projektu, jakým byl před 20 lety Alibaba, největšího světového operátora obchodů po mobilu, byl by přínos této spolupráce násobně vyšší.

Zbyněk Fiala