Svátek má:
Stanislava
Politika
Petr Kaňka: Blaničtí

Začal bych dnes kvízem pro později narozené, píše Petr Kaňka v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
Petr Kaňka
29. března 2023 - 07:20
Blaničtí rytíři byli:
- speciální družina krále Přemysla Otakara II.
- mytologické postavy
- loupeživí lapkové vyhlazení J. Žižkou
- spící zákonodárci Fialovy vlády (aluze na mytologické postavy)
Věřím, že navzdory rozvratu, všichni vysokoškoláci odpověděli na kvíz správně. Tak malý a ekonomicky velmi závislý stát na západních státech EU nemůže ničím jiným vyniknout, než je vzdělanost národa a jeho kulturnost. To už bylo jasné obrozenecké elitě a tudíž se v daných oblastech činila; jistě většinou víme, že Antonín Dvořák založil americkou vážnou hudbu a byl ve své době světovou kapacitou. Jeanette Thurber, ředitelka newyorské konzervatoře, vynaložila obrovské úsilí a nemalé finance, aby ho pro ředitelské místo získala.
Pokud jde o literaturu připomeňme si, že zdaleka nejslavnější text v českém jazyce, čtyřdílný humoristický román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, byl přeložen do 58 jazyků, několikrát zfilmován i zdramatizován. Mohli bychom pochopitelně pokračovat na poli řady oblastí vědy techniky i umění. A já bych chtěl, v naší vládou v brzké budoucnosti prosazených opatřeních pro zlepšení výdajů na vysoké školství vzhledem k HDP ve srovnání s dalšími státy sdruženými v OECD, vidět především na výstupu v konci procesu studenta samotného. Pro něho se přece vše děje a ten je světlem na konci temného tunelu; ten převezme veškerou odpovědnost za další vývoj země a zařadí se spolu s ostatními vysokoškoláky mezi tolik chybějící elity české. Společnost nebude upadat do obludných manipulací médií, bludů nekritického myšlení a ani nebude vláčena bahnem odporných politických zájmů cizích mocností, které již tolikrát zatáhly tuto zemi do ničivé krize. Zdá se vám, že jsem se právě probudil v Blaníku mezi kolegy Blanickými rytíři? Ne, zcela jistě jasně bdím u svého pracovního stolu.
Věcná; je omylem metodiky vysokých škol, že student nemusí mít základ vědomostí nastudovaných do paměti. Mýtus o hledání faktů na internetu je zavádějící. Student by měl také mít naprosto jasno v metodách jako je indukce, dedukce a falzifikace. Je jistě únavné neustále připomínat, že naprosté minimum vědomostí uchazečů o vysokoškolská studia se týká orientace v moderních dějinách Československa a České republiky. Pokud rektoři prověří nečekaným testem studenty, zjistí neuspokojivý stav...Ano, žádejme vládu o peníze, ale vyžadujme vědomosti a tvrdě studenty připravujme na jejich profese. Je, a ani stát v němž studenti žijí, nespasí Blaničtí rytíři, až mu bude nejhůře. Myslím, že nejhůře bylo po 17. 11. 1939, když 1200 studentů bylo posláno do koncentračních táborů a devět představitelů studentských samospráv bylo bez soudu ihned zavražděno. Neosvobodili nás Blaničtí rytíři, ale většinu země Sovětská armáda.
Chtěl bych naší vládě připomenout pár faktů z dějin naší země. V Ghettu Terezín panovala vražedná a paranoidní realita; děti ztratily přístup ke vzdělání a neměly žádnou budoucnost, což všichni tušili. Ale přesto byla pro děti organizována výuka a byly zapojovány do umělecké činnosti, jako byl světově známý fenomén terezínské opery Brundibár Hanse Krásy. Světoví umělci učili v ghettu děti kreslit, zpívat, duchovní autority se jim snažili předat identitu jejich kulturních kořenů. Jenom učením, dovednostmi a vědomostmi se může člověk rozvíjet. Nacisté měli na našem území, které tak snadno uchvátili, jasno; všechna etnika budou využita na otrockou práci, kolaboranti budou poněmčeni a zbytek rychle vyhlazen. Tudíž obyvatelé tak zvaného Protektorátu Čechy a Morava nepotřebovali podle okupantů vysokoškolské vzdělání.
Studentské bouře daly nacistům příležitost 17. 11. 1939 ukončit ihned činnost Univerzity Karlovy v Praze, Masarykovy univerzity v Brně, Českého vysokého učení v Praze, České vysoké školy technické v Brně, Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Olomouci, Husovy evangelické bohoslužebné fakulty v Praze, Vysoké školy zemědělské v Brně, Akademii výtvarných umění v Praze, Vysoké školy báňské v Příbrami...Nad českými elitami se zatmělo. Na paměť hrdinství vysokoškoláků v Československu, kteří se postavili na odpor barbarům, se v roce 1941 na jednání v Londýně stalo datum 17. 11. Mezinárodním dnem studentstva.
Jak lze nazvat kroky skupiny poslanců pod vedením Ing. Vlastimila Tlustého, předlistopadového člena KSČ, v 90. letech 20. století a v 1. dekádě 21. století poslance České národní rady a Poslanecké sněmovny za Občanskou demokratickou stranu, v letech 2006–2007 ministra financí v první Topolánkově vládě, kteří v roce 1999 iniciovali a později prosadili, aby tento jediný den ve světovém kalendáři pojmenovaný podle významné události v československých dějinách, byl přejmenovaný na Den boje za svobodu a demokracii? Z názvu svátku vypadli studenti a zůstali v něm především ti, kteří jim ukradli revoluci, technologové moci a rétoři demokracie, kteří ovšem rádi posloužili jako lokajové velmocí a tu a tam vhodným přejmenováním barbarských náletů na humanitární bombardování manipulovali s nevzdělanými masami k jejich neprospěchu.
Důsledky potlačené a zfalšované historie a národní identity se projeví vždy, i když se zpožděním. Naši studenti přestávají přemýšlet o ceně svobodně deklarovaných názorových postojů a rádi se přimykají ke konformitě establishmentem deklarovaných kánonů. Učí se rychle, že ruka pána, kterou pes věrně olíže, psa bude hladit po srsti a ledacos mu promine. Třeba nedostatek vědomostí i dovedností, malou výkonnost a nesamostatnost. Konformitu a loajálnost si zajišťoval československý režim v padesátých letech aktivizováním členů Komunistického svazu mládeže (KSM), maoistický si pěstoval Rudé gardy a husákovský členy Socialistického svazu mládeže. Vzdělanost a schopnost kritického myšlení nahradila tupost oddanosti režimům. Nelze si nedomyslet, že nezájem vlády o vysokoškolské školství je motivován obdobně. Jistě si domácí publikum vybaví scénu z Jirešova filmu podle románu Milana Kundery Žert. Je v ní zničen život jednoho vysokoškoláka, důsledně a s konečnou platností. Tmářství přemohlo morálku, vzdělanost a kompetentnost. Zdá se, že i přízraky takových dějů se v naší přítomnosti zabydlují. K tomu slouží degradace vysokého školství, tragická špatná úroveň studentů na výstupu z něho a ztráta kritického myšlení vysokoškoláků.
Vzniká příliš málo příběhů o českých studentech, kteří hájili národní suverenitu a akademické svobody na podzim roku 1939 s dnes již nevídanou solidaritou. Uvedu citát ze stati Alfreda Bolka ve sborníku Trpké vzpomínky (UK V Praze, Nakladatelství Karolinum 2014) na 17. listopad 1939: „Čeští studenti přispěli k zlidštění vzájemných vztahů mezi vězni (tábor v Oranienburgu), požívali vážnosti u spoluvězňů i u dozorců SS, zachovali si své etické jádro. K vytvoření kolektivu odolného vůči ubíjejícímu prostředí přispěl i fakt, že to byla skupina věkem, vzděláním, vlasteneckým a demokratickým smýšlením vcelku stejnorodá...České vysoké školy byly uzavřeny, ale v blízkosti sídla nacismu nedaleko Berlína pokračovaly ve večerních hodinách přednášky z různých oborů vědy a techniky, které konali asistenti vysokých škol a studenti vyšších ročníků. Skládala se živá encyklopedie vědění.“
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)

43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX

KOMENTÁŘ: Karel Petřík
KOMENTÁŘ: Ladislav Petráš
Souhlasíte s tím, že Česká republika podepsala obrannou smlouvu s USA?