Svátek má: Ladislav

Regiony

Velikost textu:

Nominace na Absurditu roku 2017! Další porce byrokratických „nápadů“

Nominace na Absurditu roku 2017! Další porce byrokratických „nápadů“

Proklestit si cestu spletí vyhlášek a zákonů je v podstatě nadlidský výkon. Neznalost zákona ale neomlouvá!

Ilustrační foto
17.duben 2017 - 08:00

Velké společnosti, ale také malé a střední firmy se zásadní měrou podílejí na tvorbě hrubého domácího produktu. Výkonnost firem a tedy i celé ekonomiky je ale často omezována a ze všech stran fackována spoustou úředních zbytečností.

Přestože by stát měl vytvářet co nejlepší podmínky, často se zdá, že podnikatelům a živnostníkům spíše hází klacky pod nohy. Ti jsou stále obtěžováni nejrůznějšími byrokratickými nesmysly, které jim ztrpčují práci a život.

Cílem vyhlašování Absurdity roku je upozornit na to širokou veřejnost, podpořit podnikatele a přimět veřejnou správu k sebereflexi a nápravě. A to se daří. Celá řada absurdit z předchozích let už ze zákonů navždy zmizela. To je ambicí i letošního ročníku.

Absurdita roku je součástí podnikatelských soutěží Vodafone Firma roku a Česká spořitelna Živnostník roku. Absurdní předpisy nominovala i letos veřejnost z řady podnikatelů a různých oborových asociací, svazů a cechů. O vítězné absurditě rozhoduje veřejnost v on-line hlasování.

Hlasovat, a zvýšit tak šanci na odstranění konkrétní absurdity, můžete od 12. do 30. dubna 2017 na www.firmaroku.cz a www.zivnostnikroku.cz.


Letošní nominace:

Informační cedulky k EET do každé hospody a nejen tam: Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, § 25 odst. 1) a 2) - Nominovala HK ČR.

O povinnosti dát kupujícímu účtenku už asi každý v České republice ví a nikoho nepřekvapí. Co v restauraci nebo hotelu ale udiví, je – ano, dle litery zákona viditelně a čitelně umístěná – cedule, většinou cár papíru, s hezkým českým a do každé provozovny se hodícím textem: „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.“ Proč je tím živnostník nucen obtěžovat své zákazníky? Protože je to v zákoně! Místa pro jídelní lístek nebo denní nabídku je přeci jinde dost. Ale pozor – nezapomenout informovat (ne o nabídce, ale o EET). Úřednické kontroly chodí, pokuty hrozí.

Papírové kolky v digitálním věku. Přežijí 21. století? Vyhláška č. 383/2010 Sb., o kolkových známkách, dle § 163 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

Název „kolek“ pochází od primitivních dřevěných razítek, jejichž otiskem na podání se kdysi potvrzovalo zaplacení poplatku. První papírové kolky se u nás vydávaly už v dobách habsburského mocnářství. K nelibosti živnostníků jsou hitem i v dnešní době elektronického bankovnictví, datových schránek a eGovernmentu. V případě, že je třeba kvůli podání dokumentu na úřadu zaplatit správní poplatek, část úřadů stále při některých úkonech neumožňuje zaplatit jej elektronicky. Dochází tak k bizarní situaci, kdy podnikatel nejprve pošle dokument elektronicky datovou schránkou, a poté musí hotově koupit kolkovou známku a tu doručit ve fyzické podobě úřadu. Je to na dobré vůli úřadů, na podnikatele zase zůstala pozice rukojmího. Změny se jen tak nedočkáme. S úplným nahrazením kolků se počítá při přechodu na euro!

Nerovný přístup při prokazování finanční způsobilosti dopravců: Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 8 Nominoval Ing. Ivan Horák.

Pouze u jedné z bezpočtu živností existuje povinnost každoročně dodat na příslušný odbor krajského úřadu dokument prokazující finanční způsobilost. Dopravce je povinen prokázat kapitál a rezervy ve výši nejméně 243 189 Kč pro jedno vozidlo a 135 105 Kč pro každé další vozidlo. V případě, kdy podnikatel trvání finanční způsobilosti neprokáže, podává dopravní úřad návrh živnostenskému úřadu na zrušení nebo změnu rozsahu živnostenského podnikání. Paradoxem je, že finanční způsobilost nelze prokázat z daňové evidence (kterou by si mohli úředníci ověřit sami), protože příslušné evropské nařízení tuto možnost neuvádí. Zase práce a náklady navíc.

Exekuce na mzdy – když si stát neumí poradit sám, vezme si jako rukojmí zaměstnavatele:
Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád, § 33, Zákon č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 128. Nominoval René Kuchár, agentura Student.

Představte si, že jako podnikatel zaměstnáváte člověka, který má exekuci. To při jeho výběru ani nemusíte vědět, ani se podle toho rozhodovat. Hned po jeho přijetí vám začne do datové schránky chodit lavina zpráv a povinností. Exekutoři jsou totiž napojeni na registr zdravotních pojišťoven a jejich automatické počítačové systémy začnou chrlit datové zprávy s rozkazy, co všechno jste povinni udělat a dodržet. Zaměstnavatel musí ze zákona poskytnout součinnost a v případě, že tak neudělá, hrozí mu pokuta až do výše 50000 Kč. Zákon přitom nedefinuje jasně, co všechno takové poskytnutí součinnosti zahrnuje a nejednoznačnost hraje do karet různým výkladům. Asi se někomu zdá, že má zaměstnavatel povinností ještě málo. Ale má být pokutován za něco, co by si měl stát s konkrétním člověkem vyřídit sám?

Novou občanku si můžete vyřídit kdekoli, u řidičáků to ze záhadných důvodů stále nejde.
Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, § 92. Nominovala HK ČR.

Člověk by si řekl, že když o vydání občanského průkazu lze požádat u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností, stejně jako o živnostenské oprávnění u kteréhokoliv živnostenského úřadu, bude to možné i s řidičákem. Opak je pravdou. Výměnu řidičského oprávnění lze provést pouze na příslušném úřadě obce s rozšířenou působností podle místa trvalého bydliště řidiče. Absurdní situace se netýká pouze podnikatelů, řidičů z povolání, ale také všech občanů. Jde o exemplární příklad nepružnosti státní správy, jejímž hlavním posláním má být služba občanům. Mimochodem, že statisíce lidí ročně musí na řidičák přinést papírovou fotku, i když veřejná správa ji má v elektronické podobě na občanský průkaz, nad tím už rozum zůstává stát.

Zákruty stavebního zákona. Běh na dlouhou trať: zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Nominovala HK hlavního města Prahy.

Chtělo by se říci méně razítek a méně běhání po úřadech. Získání stavebního povolení totiž předchází 21 různých kroků, které trvají v průměru 247 dní. Podle průzkumů horší než v Rusku, Číně, Tádžikistánu nebo Papui-Nové Guinei. To jsou věci, které nepotěší domácí, ani zahraniční investory. Firmy musí navštívit řadu různých institucí od městského úřadu přes místního dodavatele elektřiny, dopravní úřad a požárníky až po katastr nemovitostí a další státní úřady. V reálu to znamená třeba i téměř 10 měsíců pro povolení výrobní haly nebo přes pět let čekání a vyřizování pro bytový dům. Chce to změnu zákona. Stostránkové průvodce stavebním řízením, které jsou různě k dohledání, to asi nevyřeší. Možná se ve sněmovně schválenou novelou zablýsklo na lepší časy.

Nedostaneš proplacenou fakturu? Nezájem, DPH státu zaplať! Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a směrnice 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty. Nominovala HK hlavního města Prahy.

Neproplacená faktura za poskytnuté zboží či služby je černou můrou snad všech dodavatelů. V takovém případě totiž přicházejí nejen o své zisky a náklady vynaložené na výrobu zboží nebo zajištění služby, ale zároveň musí odvést do státního rozpočtu DPH. Daň mohou sice žádat zpět, ale jen za určitých okolností. Podnikatelé musí daň z nezaplacených faktur platit hned. Žádný pardon kvůli tomu, že čekají na peníze od svých dlužníků, neexistuje. To nepotěší hlavně provozovatele služeb, stejně jako firmy a živnostníky v oboru stavebnictví nebo dopravy, kteří čekají na své peníze ze všech nejdéle.

Kralovehradeckenovinky.cz informoval David Pavlát z Communa s. r. o.

(jv,kralovehradeckenovinky.cz foto:arch)