Svátek má: Štěpánka

Zprávy

Velikost textu:

Advance: Gorbačovova tragická chyba!

Advance: Gorbačovova tragická chyba!

Antun Rocha, novinář chorvatské publikace Advance, sdělil, na co první sovětský prezident Michail Gorbačov „zapomněl“, když podepsal Smlouvu o konečném urovnání dohody s Německem, která umožňovala sjednocení SRN a NDR.

Michail Gorbačov, poslední sovětský prezident
20. září 2020 - 06:20

Dohoda byla podepsána 12. září 1990 zástupci Německé demokratické republiky a Spolkové republiky Německo, jakož i zemí, které vyhrály druhou světovou válku - SSSR, USA, Velké Británie a Francie. Dokument předpokládal, že se „čtyřka“ vzdá svých práv Německu a souhlasí se sjednocením jeho dvou částí. Na oplátku se Němci dohodli na zachování stávajících hranic s Polskem a vzdali se všech ostatních územních nároků.

Podle smlouvy se Sovětský svaz zavázal stáhnout své jednotky z Německa do konce roku 1994. Ona zase souhlasila s omezením velikosti armády na 370 tisíc vojáků, odmítla vyrábět a vlastnit jaderné, chemické a biologické zbraně. Kromě toho bylo na území bývalé NDR zakázáno rozmístění zahraničních jednotek a jaderných zbraní.

Je také známo, že Západ se po podepsání smlouvy zavázal, že nebude rozšiřovat NATO na východ. Dohoda však takovou klauzuli neobsahuje a tento závazek zůstal „slovním příslibem“.

Později Robert Zoellick, který se účastnil jednání za Spojené státy, tvrdil, že došlo k „nedorozumění“ a že nikdo nikdy nikomu takové sliby nedal.


Sám Gorbačov v rozhovoru v roce 2008 ale oznámil závazky přijaté Američany ohledně nerozšíření NATO na východ.

„A nyní je polovina střední a východní Evropy členy (aliance), tak co se stalo s jejich sliby? To ukazuje, že jim nelze důvěřovat," řekl bývalý prezident SSSR.

V roce 2014 uvedl v rozhovoru pro ruská média, že o rozšíření NATO na východ bylo rozhodnuto v roce 1993.

„Od samého začátku jsem to označil za velkou chybu. Samozřejmě to bylo porušení ducha prohlášení a ujištění, která nám byla poskytnuta v roce 1990," dodal Gorbačov.

„Duch“ ujištění byl prolomen, ale Gorbačov se měl zamyslet, že jednoho dne „duch“ nebude stačit, ale takový dokument nepochybně pomůže,“ uvádí se v článku chorvatského novináře.

Podle jeho názoru k tomu mohlo dojít, protože Gorbačov nemohl předvídat rozpad SSSR. Tehdy platila Varšavská smlouva a nyní se stali členy aliance bývalé země Sovětského svazu  Litva, Lotyšsko a Estonsko.

"Je tedy pravděpodobné, že Gorbačov nebyl nijak zvlášť znepokojen a nedohadoval se o tom „co by se stalo, kdyby"," poznamenal autor.

Novinář konstatuje, že o existenci slibů svědčí četná ujištění v roce 1990 tehdejšího ministra zahraničí Jamese Bakera, že se NATO „nepohne“ na východ.

Podle autora článku důsledky Gorbačovovy chyby ovlivňují mezinárodní vztahy dodnes. V roce 2014 bylo Rusko znovu spojeno s Krymem a prezident Vladimir Putin v několika projevech uvedl, že tento krok byl vzhledem k „četnému porušování západních slibů“ oprávněný.

„Pokud jednoho dne vyvstane otázka vstupu Ukrajiny nebo Gruzie do NATO, napětí může přerůst v hlubokou krizi. Pak si Rusko znovu připomene sliby z roku 1990 a Američané odpoví: „Kde je to napsáno? Nikde!“ uzavírá článek.

(kou, prvnizpravy.cz, advance.hr, foto: arch.)