Svátek má: Naděžda

Zprávy

Velikost textu:

Pár poznámek o tom, že stále víme málo o chaosu v Afghánistánu

Pár poznámek o tom, že stále víme málo o chaosu v Afghánistánu

Ačkoliv jsme digitálně nadopování, s internetem lezeme na záchod i do postele, přesto o situaci v Afghánistánu víme poměrně málo. Tak „optimisticky“ hodnotí výhody informačního věku publicista František Roček.

Ilustrační foto
1. srpna 2021 - 07:20

Afghánistán byl vždy zcela okrajovým tématem. Pro srovnání 29.července 2018 v ČR vyšly zhruba dvě desítky článků, ve kterých se objevilo v různých souvislostech slovo Afghánistán. Všechny jenom v internetových sítích, o samotné válce v Afghánistánu byl jediný článek. V jiné dny se objevil ojedinělý článek, ale většinou o tom, že někde někoho zastřelili nebo vyhodili do povětří. Byly to tzv. kratochvilné článečky, zajímavosti typu „Autobus v západoafghánské provincii Faráh najel na výbušninu nastraženou u silnice. Zahynulo nejméně 11 lidí a dalších 30 osob utrpělo zranění,“ z 31.7.2018.


Letos 29.července

V ten den se objevilo na českém internetu na 100 článků, kde je zmiňován Afghánistán, ale jenom 2 – 3 informace se vztahovaly k aktuální situaci přímo v Afghánistánu. V podstatě několik málo motivů a informací je recyklováno v různých článcích na různých webech a ve třech desítkách případů v tisku, rozhlasu a TV.

Co se objeví v českém digitálních a papírových médiích a v TV je většinou  výběr 1 až 2 zpráv z průměrně 5 zpráv denně o Afghánistánu, které se objeví v ten den všude na zeměkouli v různých mediálních agenturách.

Pokud jde o jednotlivé novinové tituly v Asia Times v afghánské sekci se objevuje většinou jenom jeden až dva články denně. Ale před měsícem bylo článků méně, někdy mezi nimi byla i několik dnů prodleva.

Např. 29. července byl na webu Asia Times jeden analytický článek zabývající se situací v Afghánistánu ve vztahu k Číně. Komentářů nebo analýz na čínské téma se objevuje na různých webech po světě několik měsíčně.

Americká provládní hlásná trouba Hlas Ameriky / Voice of America (VOA) jako největší americká mezinárodní televizní stanice, která poskytuje zprávy a informace ve více než 40 jazycích odhadem pro 280 milionů lidí, na webu má kolem Afghánistánu např. dne 29. července 2 zprávy. V posledních dnech (od 26. 7.) většinou uveřejňuje VOA v průměru 2 až 4 zprávy denně.

Ale některé články nemají velkou vypovídací hodnotu. Např. dne 29.7. VOA publikovala na téma stažení amerických jednotek z Afghánistánu 2 články na téma kritiky ze strany americké agentury SIGAR. Téma bylo "Arogance" a "prolhanost": Americký hlídací pes (SIGAR) o americkém úsilí v Afghánistánu.

Zvláštní generální inspektor SIGAR uvedl, že představitelé ministerstva obrany USA "věděli, jak špatná (neschopná) je afghánská armáda" a varuje, že opakované chyby nás "odsoudí k nezdaru" nejen v Afghánistánu, ale i jinde.

Druhá komentovaná zpráva říká totéž, že afghánská vláda čelící "existenciální krizi". Opět přežvykuje téma, že Zpráva zvláštního generálního inspektora USA pro obnovu Afghánistánu (SIGAR) vyvolává obavy, zda vůbec afghánské vládní síly mohou zadržet Taliban.

Ačkoliv šlo o dva nové články, informace v nich nejsou nové, ale shrnují znovu, co bylo již dříve napsáno. Rozdíl je v tom, že informace vysvětlují proč Taliban získává od května 2021 stále více a více okresů.

Přímo v afgánském tisku nalezneme stejné zprávy jako kdekoliv jinde, plus v průměru 4 až 6 drobnějších místních informací -  jak někdo někde někoho zabil nebo někoho rozplácnul minometem nebo nastraženou bombou. Občas narazíte i na informaci, která dnes vůbec nikoho nezajímá - že vláda má v úmyslu investovat pro zemědělce do 1000 skleníků.

Renomované hongkongské noviny South China Morning Post aktuálně věnují Afghánistánu sotva jeden článek denně.



Téměř bez informací

Je smutné, že vlastně v super informačním věku nevíme o aktuální afghánské situaci téměř nic uceleného, jenom fragmenty. Ale je to logické, protože to vlastně nikoho moc nezajímá. Řidiče autobusu v New Yorku, v Olomouci nebo někde na Krétě tragická situace v Afghánistánu nemá čím zaujmout. Vždyť se neděje nic jiného než to, co se dělo před rokem, dvěma: Furt se tam vraždí. Afghánská občanská válka je vlastně nuda. Dnes je krátkodobě Afghánistán v kurzu, protože došlo k nečekaným úspěchům Talibanu po ústupu USA z Afghánistánu. Je to vlastně jenom zajímavost: Jak teroristi porazili USA.

Dokonce i čerstvé statistiky nejsou zajímavé, protože stále se děje to samé dokola. Např. byla vypuštěna do světa dne 29. 7. 2021 informace  - čtyřměsíční zpráva o tom, že Tálibán provedl 22 tisíc útoků proti afghánským národním obranným a bezpečnostním silám. Útoky zanechaly statisíce lidí vysídlených.

Čili nevíme nic zvláštního. Počet útoků říká jenom to, že dochází k incidentům prakticky kdekoliv a kdykoliv. Může jít jenom o ostřelování pro vyvolání chaosu, ale i o závažné útoky. Statisíce lidí utíkají, protože se bojí Talibanu, v bojích jim shořel dům, Talibanci dokonce lidem zapalovali pole, pokud je místní udali, že nejsou z příchodu Talibanu nadšeni.

Podle zprávy bylo v důsledku 93 sebevražedných útoků, 650 raketových granátů, 1675 výbuchů min a 844 atentátů Tálibánem zabito a zraněno celkem 5587 civilistů. Je statistika zajímavá? Je to hodně nebo málo útoků a mrtvých? Jisté je, že také se tomu říká občanská válka.

Ve statistice bylo také trochu útěchy: Vojenské a policejní síly (ANDSF) v uvedeném časovém rozpětí zabili a zranili 24 609 bojovníků Talibanu. Z toho nic nevyplývá, protože souhrnné číslo zabitých a zraněných nevypovídá nic o skutečných ztrátách na bojeschopném mužstvu. Kromě toho z jiných válek víme, že je samozřejmé nadsazovat ztráty nepřítele. Američané stejným způsobem švindlovali ve Vietnamu.


Demagogie s občanskou válkou

Zprávy i komentáře jsou v řadě případů plné ideologicky stupidních žvástů. Setkávám se s články, kde někdo tvrdí, že „hrozí“ občanská válka. Přitom občanská válka probíhá již léta. Jenom s tím rozdílem, že do roku 2020 se ji snažily jednotky USA+NATO korigovat.

„Občanská válka se rozhodně může objevit, pokud bude vývoj pokračovat stejným směrem jako právě teď. To by mělo znepokojovat svět.“ To řekl americký generál Austin Scott Miller v Kábulu koncem června 2021. Politická korektnost mu to velela.

Stejně tak generál David Petraeus, bývalý velitel sil USA a NATO v Afghánistánu, který se připojil ke kritikům stažení vojsk z Afghánistánu, předstírá, že je chytrý, když varuje, že stáhnutí vojáků může vyvolat další občanskou válku v zemi: „… obávám se, že vypukne velmi násilná občanská válka, která povede k migraci milionů lidí a ztrátám na životech těch lidí, kteří nám pomohli," řekl generál Petraeus na on-line setkání pořádaném středo-východ institutem.

Zainteresovaní generálové odmítají uznat zcela zásadní fakta. Petraeus si slovy o možném propuknutí občanské války dělá z lidí legraci. Konflikt v Afghánistánu lze podle nejpřísnějších hledisek definovat jako občanskou válku nejpozději od chvíle, kdy začala Operace Rozhodná podpora, tedy od 1. ledna 2015.

Oficiálně od té chvíle veškeré boje byly mezi afghánskými bezpečnostními silami a Talibánci čili Afghánci (a Pákistánci a dalšími dobrovolníky). Když se rvou Afghánci s Afghánci, a podporují obě strany jejich kamarádi, říká se tomu občanská válka.

Afghánskou vládu podporovaly státy NATO, Talibance podporují islamisté v Pákistánu, kde mají i zázemí, a také skupiny (a nepřímo i státy) podporující sunnitský ultrakonzervativní výklad islámu, včetně islamisticko - fašistická Saudská Arábie.

Připomeňme si, že Saudská Arábie podporovala sunnitské organizace a strany, které se obrátily nejen proti bezvěrecké armádě ze Sovětského svazu a později i proti USA, ale také proti šíitům – i proti šíitům v Pákistánu, a nakonec i v Afghánistánu. Protože šíita není pro militantní sunnity pravověrný muslim.

Generál Petraeus kňučel, že pokud jde o Talibance, „… jejich vedení zvané Kvétská šúra (rada) sídlí v hlavním městě pákistánské provincie Balúčistán. Další šúra je v Péšávaru v Pákistánu. Síť Haqqani a Islámské hnutí Uzbekistánu sídlí v kmenových oblastech Pákistánu. Přítomnost těchto bojovníků je největší výzvou."

Petraeus sice patří ke kritikům stažení vojsk z Afghánistánu, ale i on má máslo na hlavě. Patřil mezi velitele, kteří si s talibanským problémem neporadili.

Z toho vyplývá, že veškerá politická prohlášení USA o Afghánistánu jsou již nepodstatná.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)