Svátek má: Jonáš

Zprávy

Velikost textu:

Roček: Afghánské probuzení aneb kruté kouzlo blokád

Roček: Afghánské probuzení aneb kruté kouzlo blokád

Ještě před měsícem se o Afghánistánu téměř nepsalo. Náhle zažívá kvůli Afghánistánu euro – americká civilizace „kulturní“ šok. Porazili nás islamističtí barbaři, pokud za reprezentaci „nás“ považujeme militantní organizaci NATO pod vedením USA.

Ilustrační foto
23. července 2021 - 06:20

Diví se tomu i analytici v Asii a přímo v Afghánistánu. Co se stalo?

Publicista František Roček upřesňuje dosavadní poněkud chaotický pohled na zhroucení afghánské vládní moci: Američané a jejich kámoši z NATO (včetně českých gážistů) do začátku července odletěli na atlantický Západ, a mezitím Taliban okupuje další a další okresní centra. Povstalci/teroristé z Talibanu získali od 1. května kontrolu nad téměř 200 okresními centry. Jejich snaha o okupaci území zesílila od poloviny června.

Zda má Taliban skutečně pod palcem 85 % území, nelze hodnověrně potvrdit. Afghánští analytici i daleký Pentagon se shodují, že Taliban nyní ovládá polovinu okresů v Afghánistánu.

Smutná proroctví

Pád prozápadní vlády je jenom otázkou času. Zpravodajci odhadovali, že by se vláda mohla udržet 2 až 3 roky, autor těchto řádků jako velký optimista předpokládá, že do příštího jara, nanejvýše do poloviny roku. Mediální rychlokomentáře z druhé poloviny července 2021 vypouštějí mezi čtenáře i varování typu „Možnost, že afghánská vláda během několika týdnů padne a Tálibán ovládne celou zemi, je podle pozorovatelů čím dál reálnější.“

Afghánští analytici, kritičtí k současné afghánské administrativě, ač neměli o oficiálním státním režimu iluze, byli překvapeni ze zrychlujícího se rozkladu vládní vojenské moci (ANSF).

Kate Clarková z Afghanistan Analysts Network v polovině července v článku „Menace, Negotiation, Attack: The Taleban take more District Centers across Afghanistan“ napsala: „… Přecenili jsme schopnost ANSF nebo touhu bránit pozice a území - i když důkazy o slabosti ANSF a vlády byly všude… Příliš mnoho z těch nahoře mělo ANSF - a státní aparát obecně - jako příležitost vydělat peníze. Taková korupce, která způsobuje systémovou slabost vojenských sil, je zakořeněna v politické ekonomii po roce 2001, kdy byl stát odkázán na nezasloužený zahraniční příjem – pomoc…“

K tomu lze dodat, že podle Watsonova institutu pro mezinárodní a veřejné záležitosti, Brown University, od invaze do Afghánistánu koncem roku 2001 až do roku 2021 utratily USA za válku celkem 2,26 bilionu dolarů, což zahrnuje operace v Afghánistánu i Pákistánu. To vše je totožné se sovětským výsledkem afghánského válečnického angažmá: Nula od nuly pošla.

Promarněný vládní čas

USmani se dlouhodobě setkávali s tím, co viděli i sovětští zpravodajci: Oficiální afghánská vláda se chovala jako by u nich hostovali Sověti až do konce světa. Ani dnešní kábulská administrativa se od západní asistence neobejde.

Zpráva operační skupiny sovětského ministerstva obrany v Afghánistánu si v jednom dokumentu povzdechla: „Vládní administrativní aparát není dostatečně silný, a hraje tudíž jen vedlejší roli.“ Na totéž v různě šroubovaných větách si stěžovali i Američané.

Zima v Afghánistánu je období, kdy si vybírají zabijáci náhradní volno. Příliš velká zima a příliš sněhu znemožňují velké vojenské operace. Přesto byly v posledních dvou letech v zimě boje intenzivnější.

Kromě toho nejpozději od zimy 2020 – 2021 lze předpokládat, že velení Talibanu pracovalo na strategii dobytí Afghánistánu.

Podle průběhu současných talibanských vojenských operací bylo základním cílem:
a) nejprve obsadit sever Afghánistánu, oblast potenciálně nejvíce nepřátelská vůči Talibanu,
b) obsadit hraniční přechody a hranice se sousedními státy, a odříznout vládu od spojení s okolními státy,
c) vytipovat nejslabší okresy, které lze okupovat téměř bez odporu,
d) přerušit silniční spojení mezi oblastmi ovládanými vládou a tím vládní oblasti vyčerpat
e) v první linii útoku je rozvědka a zajišťuje:
  • zjištění psychického a sociálního stavu velení bezpečnostních (vojenských a policejních) jednotek, a stavu vybavení, kvality ubytování a dochvilnosti výplat žoldu,
  • zjištění stavu výzbroje a munice,  
  • využívat průběžně informátory k psychologickému ovlivňování dění v úřadech, mešitách a bezpečnostních jednotkách,
  • vytipování rodin, a zvláště matek v rodinách, k nátlaku na syny – vojáky, policisty, úředníky na místní a okresní úrovni k psychologickému nátlaku,

Útok na severu

Když v roce 2021 Tálibán zahájil jarní ofenzívu, zaměřil se více na sever Afghánistánu. Jak na severu rostlo násilí, afghánští tradiční vůdci a místní velitelé vytvářeli oddíly proti Talibanu, ve kterých v mnoha okresech byly vyzbrojeny také ženy.

Proto se soustředil Taliban na sever, kde byl nejsilnější odpor vůči talibanské vládě již koncem 90. let. Taliban tím chtěl zabránit, aby se dala dohromady nová protitalibanská Severní aliance, která pomohla USA koncem roku 2001 vyhnat Taliban z Afghánistánu.



Strategický tah: Hraniční pásmo a přechody

Zcela racionálně se Taliban zaměřil na příhraniční oblasti a na hraniční přechody.

Na severu Afghánistán hraničí s Uzbekistánem a Tádžikistánem, na severovýchodě s Čínou, na východě s Pákistánem, na západě s Íránem a na severozápadě s Turkmenistánem. Na pákistánské hranici nebudou Talibové spěchat s obsazením hranice, aby nedošlo k intenzivním bojům a příliš velkému rozruchu, protože v Pákistánu má Taliban své zázemí.

Džihádisté, kteří chtějí z Afghánistánu udělat islámský emirát, se dosud vyhýbali snaze o obsazení provinčních hlavních měst a východních oblastí, které hraničí s Pákistánem.


Taliban se přednostně zaměřil na kontrolu hraničních přechodů, což mu umožňuje zdanit obchodníky a naopak oslabuje vládu. Rozsah ztráty příjmů je pro vládu obrovský. Za prvních pět měsíců roku 2021 podle úřadujícího ministra financí Khaleda Payendu vláda shromáždila z celních poplatků 35 miliard Afghánců - více než 438 milionů USD v celní oblasti; ekvivalent 330 milionů Afghánců, tedy asi čtyři miliony dolarů denně. Celní správa má pro vládu zásadní význam, je zdrojem příjmů udržujících provoz státu a služeb. Nyní ztratil velkou část těchto příjmů.


Fantastické kouzlo blokád

Geografie Afghánistánu nahrává teroristům. V hornatém státě řadu oblastí je možné odstřihnout od zbytku světa blokádou jenom několika málo silnic. Proto mezi vládou a Talibanci dochází k úporným bojům o některé okresy, jiné byly Talibanem obsazeny bez velkého humbuku. Zuří boj o dopravní koridory.

To, co zůstává v rukou vlády, je stejně důležité jako to, co vláda ztratila. Taliban dokáže oslabit vládou držená území už jenom pomocí dopravní blokády.

Okresy pod vládní kontrolou postupně vyčerpají zásoby paliva, pohonných hmot, policie a armádní jednotky zůstanou bez možnosti doplnit munici. Jedinou starostí obyvatelstva bude zajistit si jídlo. Nebude drahé, ale předražené. Taliban bude pouštět do odříznuté enklávy životu potřebné zboží jenom v omezené míře, a mnohdy za tučný poplatek. I tak lze dobýt tvrdě vzdorující oblasti.

Takto omezoval Taliban vládní síly dlouhodobě. Přerušovat (byť nepravidelně a nahodile) dopravu vyvolává nejistotu. Náhlé odříznutí zásobování vládních oblastí zhoršuje situaci v regionu, lidé věrní vládě se bojí jezdit po nejistých silnicích. Zabavování a ničení nákladu, únosy bohatých osob a popravy vládních úředníků zadržených při kontrole vozidel na silnicích, jsou všední záležitostí.

Např. v neděli večer 13. 12. 2020 uvízl velký konvoj bezpečnostních sil země v pasti Talibanu na dálnici v provincii Vardak/Wardak. Konvoj bezpečnostních sil s více než 70 vozidly a obrněná vozidla v oblasti Ismail Khel v okresu Jalriz se dostal do vážné situace a musel se probojovat z obklíčení. Okres Jalriz, kterým prochází dálnice v provincii  Wardak, byl vždy nebezpečnou trasou pro cestující v centrálních regionech. V dřívějších letech byly zde desítky cestujících zabity nebo sťaty ozbrojenci.

Červenec 2021: Všechny dálnice jsou v některých úsecích ovládány Talibanem. Může to být v rámci jednoho nebo dvou okresů, ale třeba jenom na pár kilometrech. Pokud dálnici nebo silnici přeruší Taliban v úseku jenom několika málo kilometrů, stačí to k tomu, aby byly odříznuty od zásobování mnohdy celé okresy. K tomuto rozvratu dopravního systému již došlo.

Talibanská kontrola silnic kromě toho oslabuje vládní úředníky a svobodu manévrování pro ANSF. Kábul je stále spojen s pákistánskou hranicí na východ přes Nangrahar a Torkhamský hraniční přechod do Pákistánu, ale provoz silnice není bez problémů.

Koncem července 2021 s vysokou pravděpodobností bude samotná provincie Kábul odříznuta od zbytku Afghánistánu ze dvou stran.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)