Svátek má: Arnošt

Zprávy

Velikost textu:

Turecko riskuje, když pomáhá frakcím v Sýrii, zní varovně z Ruska

Turecko riskuje, když pomáhá frakcím v Sýrii, zní varovně z Ruska

Turecko se vystavuje velkému riziku, když se snaží provádět rozsáhlé vojenské operace v Sýrii a podporovat teroristy, se kterými Rusko aktivně bojuje, uvedli odborníci oslovení RIA Novostmi.

Ilustrační foto
22. února 2020 - 04:20

Ruské centrum pro usmíření válčících stran dříve uvedlo, že proturečtí militanti s podporou tureckého dělostřelectva prorazili obranu syrské armády v oblasti Kminas a Nairab. Ruské Su-24 zaútočili na teroristy a zničili jeden tank, šest pěchotních bojových vozidel a pět pickupů. Turecko zastavilo dělostřelecké útoky poté, co je Rusko zaměřilo.

„Turecko musí zvážit rizika rozsáhlých vojenských operací se syrskou armádou a zvážit rizika podpory teroristů, protože ruské vzdušné síly je budou i nadále ničit," uvedl Igor Korotčenko, šéfredaktor časopisu Národní obrany.

Současně poznamenal, že Turecko mělo předem informovat ruskou stranu o pobytu protureckých formací, „které Turci považují za povinní chránit“, aby na ně ruská letadla nezaútočila. Rusko bude i nadále bojovat proti radikálním bojovníkům, řekl.

Jak poznamenal generálplukovník Leonid Ivašov, bývalý šéf hlavního odboru mezinárodní vojenské spolupráce ruského ministerstva obrany, k tomu, aby se situace nějak změnila, je třeba velmi seriózní jednání nejen mezi tureckým a ruským vojenským velením, ale také vedením zemí.


„Je nutné, aby si náčelníci ruských a tureckých generálních štábů dnes sedli a vážně hovořili jako vojáci s vojáky, přičemž generální štáb v Turecku má velmi významný vliv na politická rozhodnutí ve své zemi," uvedl Ivašov s tím, že tato iniciativa by měla pocházet od prezidentů Ruské federace a Turecka, Vladimira Putina a Tayyipa Erdogana.

Odborník poukázal na to, že ruská strana by měla uvědomit tureckou stranu, co ji může čekat v případě pokračující agrese proti syrské armádě a podpoře militantů. Podle něj by Ankara měla vyzvat s tyto frakce, aby zařídily několik dní klidu, složily zbraně a zajistily stažení civilistů.

„Moskva by měla jasně naznačit svou připravenost, že pokud jeden z těchto bodů poruší militanti, zahájit dělostřelecké nebo letecké údery. Musíme tvrdě hovořit. Měli by zde také pracovat ministerstvo zahraničí a ekonomové - připravit balíček citlivých sankcí pro turecké obchody v Rusku, který bude uplatněn, pokud v Idlibu nedojde k pokroku,“ zdůraznil Ivašov.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dříve uvedl, že Turecko nebylo schopno splnit několik klíčových závazků k vyřešení problémů kolem syrského Idlibu. Zejména neoddělilo ozbrojenou opozici, která je připravena k dialogu s vládou v rámci politického procesu, od teroristů. Viceprezident Turecka Fuat Oktay naopak učinil prohlášení, že země splnila povinnosti, které pro ni vyplývají z Idlibu. 

V souladu s dohodou dosaženou v květnu 2017 při rozhovorech zástupců Ruska, Íránu a Turecka v Astaně (nyní Nur-Sultan) byly v Sýrii vytvořeny čtyři deeskalizační zóny. Území tří z nich se v roce 2018 dostalo pod kontrolu Damašku. Čtvrtá zóna, která se nachází v provincii Idlib a částech sousedních provincií Latakia, Hama a Aleppo, stále nepodléhá vládě syrské republiky. Kromě toho byla většina obsazena teroristy ze skupiny „Džebhat nl-Nusra“. V září 2018 se Rusko a Turecko v Soči dohodly na vytvoření demilitarizované zóny v Idlibu, kde se nachází více než tucet různých ozbrojených formací.

(kou, prvnizpravy.cz, ria.ru, foto: arch.)