Svátek má: Ilona

Zprávy

Velikost textu:

Ukrajina: U nás přece není ruský jazyk ohrožen!

Ukrajina: U nás přece není ruský jazyk ohrožen!

Ruský jazyk neutrpí novým zákonem o vzdělávání přijatý Kyjevem. S takovým prohlášením na stránkách „Ukrajinské pravdy" vystoupil ministr zahraničních věcí Ukrajiny Pavel Klimkin.

Ilustrační foto
13.prosinec 2017 - 04:20

V ohýbání skutečnosti a lhaní se začínají ukrajinští politici blížit k mistrovství. Jsou schopni se svojí logikou popřít i nos mezi očima.

Podle ministra varování o diskriminaci v této oblasti naznačují, že mezinárodní společenství nerozumí složitosti jazykové situace, která vznikla v zemi kvůli „ruské nadvládě".

Ruský jazyk na Ukrajině není ohrožen, tvrdí Klimkin. Současně je překvapen „spontánními protesty" některých členů EU, kteří se postavili proti zákonu o vzdělávání. „Ukazuje se, že Ukrajině není dovoleno, co je dovoleno jiným zemím: ukazuje se, že my Ukrajinci bychom měli být nadále komfortní pro všechny, bez vlastní vůle a priorit," poznamenal ublíženě.


Mezitím Ukrajina podle Klimkina „roste, posiluje a zbavuje se zbytků sovětského kolonialismu". Je připravena převzít zodpovědnost za svou vlastní historii a za budoucnost vztahů se sousedy, ale od nich požaduje to samé, tvrdí.
 
A pokračuje: „Chci uklidnit všechny dotčené: Ruský jazyk na Ukrajině není ohrožen. Stejně jako v době SSSR masivně zní na ulicích velkých měst, je široce přítomný v ukrajinské televizi, stále ovládá tisková média."

Neuklidňuje. Bez jakýchkoliv okolků – je to lež!

Tvrzení, že Moskva používá jazyk jako „nástroj kolonizace“ by bylo ještě možné z historického hlediska pochopit, ale poukaz na tupost evropského společenství, kterému se nelíbí drsná likvidace (nejen) ruského jazyka na Ukrajině, jde ruku v ruce s propagací čistého ukrajinského šovinismu. V zemi, kde třetina obyvatel mluví rusky.

Ohýbání reality, že ruskému jazyku a ruskojazyčným nic nehrozí, denně naráží na to, že v parlamentu nedovolí poslanci vystoupit v ruštině. Že v restauraci fanatická nacionalistka zavolá policii, protož obsluha mluvila rusky – a policie koná. Že jsou rozhlasové a televizní stanice pronásledovány za použití ruštiny. Že ruskojazyčné obyvatelstvo na Donbasu se považuje za šváby, které je třeba hubit prostředky na hmyz, popřípadě násilně „ukrajinizovat“. Že právě pomajdanovský výnos o zákazu ruštiny přímo vedl obyvatelstvo Krymu a nakonec i Donbasu k odporu vůči nové „ultranacionalistické“ moci, v mnoha ohledech se projevující jakousi variací ukrajinského nacismu.


Zákazy ruských filmů, knih, rušení, televizí, blokování ruských sociálních sítí, dopravy do Ruska, prověřování všech hostujících ruských umělců tajnou službou, jsou jen na Ukrajině průběžnými jevy. Ale vymýcení a potlačení jazykových menšin, jak jazykovým zákonem, tak především zákonem „o vzdělávání“ má zřetelný podtext likvidace menšin na Ukrajině formou jazykové „eugeniky“.

Dokud Kyjev nepochopí, že v evropském společenství má hodnotu i tolerance k menšinám a zachování jich identit včetně jazyka, nebude Ukrajina patřit do Evropy, ačkoliv geograficky v ní je.

(kou, prvnizpravy.cz, eurointegration.com.ua, foto: arch.)