Svátek má: Vratislav

Zprávy

Velikost textu:

Ukrajinský tisk se ptá, proč v Polsku nemají rádi Ukrajince

Ukrajinský tisk se ptá, proč v Polsku nemají rádi Ukrajince

V Polsku roste nová vlna protiukrajinských nálad. Po skandálu s restaurací, jejíž majitel hledal „pouze odpovědné lidi, žádné Ukrajince“, zveřejnila „Strana.ua“ několik dalších incidentů týkajících se Ukrajinců v Polsku.

Ilustrační foto
28. srpna 2019 - 10:15

Odborníci se domnívají, že za ukrajinofobní vlnou stojí politika, protože se v Polsku budou konat parlamentní volby, v nich strana Jaroslawa Kaczynského, která otevřeně nemá rád ukrajinské nacionalisty, doufá, že znovu vyhraje.

V Polsku roste nová vlna protiukrajinských nálad a tentokrát se stal katalyzátorem skandál v Gdyni na pobřeží Baltského moře. Jak „Strana.ua“ připomněla, oznámení o zaměstnání v restauraci byla poznámka: „Žádné Ukrajince a jim podobné. Pouze odpovědne lidi.“ Starosta Gdyně Wojciech Szczurek odsoudil majitele restaurace Grzegosze Bullmanna za xenofobii a jako projev solidarity s Ukrajinci navštívil restauraci, kterou vlastní Ukrajinec.
 
Neoficiálně známí Bullmanna reportérům vysvětlovali, že předtím u něj Ukrajinci pracovali, ale že si zákazníci údajně stěžovali na jejich práci. Samotný Bullmann se k incidentu nevyjádřil, odkazoval na nemoc a jeho zástupci se omluvili.
 
Gesto starosty ani omluva restaurace však skandál nezměkčily. Naopak, v Polsku se diskutuje o tématu ukrajinských pracovních migrantů. Názory Poláků se rozdělily.

Někteří odsuzují takové Bullamanny za rasismus.
 
„Ukrajinci jsou pracovití a nenároční, zachraňují polský trh práce, zatímco Poláci chodí do práce v bohatších zemích Západu. Kromě toho zavedení bezvízového režimu pro ukrajinské občany vedlo k nervozitě na polském trhu práce. Zaměstnavatelé se začali obávat, že by ukrajinští zaměstnanci byli nalákáni například do Německa,“ uvedl Krzysztof Inglot, generální ředitel polské personální agentury, která také vybírá zaměstnance na Ukrajině.
 
V publikacích však existuje i jiný názor.
 
„Stále častěji slyším stížnosti podnikatelů na nepoctivost a nezodpovědnost ukrajinských zaměstnanců. Majitel jedné kavárny si stěžoval kamarádovi, že Ukrajinec odešel bez varování, a on musel náhle hledat náhradu. Často slyším, že Ukrajinci rádi pijí, existují případy krádeží. Mezi nimi jsou nacionalisté, kteří diskutují o „Laších“ za jejich zády. Myslím, že je to osobní záležitost zaměstnavatele - koho najme, protože se jedná o soukromou firmu,“ říká majitel varšavské pekárny Tadeusz Krupa.


Poláci, u kterých pracují Ukrajinci, v rozhovoru s ukrajinskými novináři poznamenali, že v posledních dvou letech, po zavedení bezvízového cestování, se příliv Ukrajinců zvýšil, ale nalezení dobrého zaměstnance je stále obtížnější.
 
„Přijít a usadit se bylo jednoduché, je to jako by všichni přicházeli bez dovedností, často při hledání snadných peněz,“ řekl Robert Radowicz, zástupce polské asociace zaměstnavatelů.
 
Skandál v restauraci není zdaleka prvním incidentem svého druhu, kdy byli Ukrajinci ponížováni. Před rokem v polském městě Barlinek zavěsil majitel obchodu Bimex Jerzy Bitel oznámení vyzývající ke kontrole každého občana Ukrajiny u pokladny.
 
„Každý občan Ukrajiny, který prošel pokladnou, bude zkontrolován," bylo napsáno v polštině a ukrajinštině.
 
Majitel obchodu poté vysvětlil, že dal vývěsku poté, co ukrajinský občan ukradl dva pytle potravin.
 
Bitel řekl, že Ukrajinci jsou problémem v jeho obchodě i v celém Barlinku, a tvrdí, že kradou mnohem častěji než Poláci.
 
„Polák může něco ukrást jednou za měsíc. S Ukrajinci se takové případy dějí dokonce čtyřikrát týdně. Musel jsem najmout další dva strážce,“ stěžoval si majitel obchodu.
 
Před dvěma lety se odehrál silně medializovaný příběh ukrajinského páru žijícího v Krakově, jejichž syn byl ve škole šikanován jako „banderovská kurva“.

A na Facebooku vytvořili stránku „Ukrajiniec NIE jest moim bratem“ („Ukrajinec není můj bratr“), který získal více než 60 tisíc lajků.
 
Současně se v polských novinách uvádí, že mezi zahraničními pracovníky v Polsku jsou především Ukrajinci. Podle Rzeczpospolity bylo Ukrajincům vydáno více než 80% všech pracovních povolení. Převážně se využívají na staveništích, sklízení úrody, pomocníci a zdravotní sestry.
 
Podle průzkumu polské náborové agentury Work Service hledala třetina až polovina polských zaměstnavatelů Ukrajince, protože nebyli žádní vlastní a Ukrajinci souhlasili s nižšími platy.

Mezi odborníky panuje názor, že za ukrajinofobní vlnou je politika. V říjnu se v Polsku uskuteční parlamentní volby, ve kterých vládnoucí strana „Práva a spravedlnosti“ doufá, že znovu vyhraje, a která je vedená Jaroslawem Kaczynskim, který otevřeně nemá rád ukrajinské nacionalisty. Jeho věta je známa: „S Banderou Ukrajina nevstoupí do Evropy.“

„Pro činitele, které počítají s volbami nacionalisticky smýšlejících voličů, je výhodné, aby odvrátili pozornost společnosti od jiných problémů. Někteří Poláci, zejména mezi stoupenci vládnoucí strany, vidí hrozbu v přílivu pracovníků - „banderovců“. Jiní jsou proti migrantům - především ze zemí Blízkého východu, ale ještě častější jsou stížnosti na Ukrajince. Na druhou stranu je však možnost si je najmout snazší, neboť není dost místních,“ řekl polský novinář Marcin Kowalczyk.

(kou, prvnizpravy.cz, strana.ua, foto: arch.)