Celkem jich bylo 56. Nechci hodnotit jednotlivá jména na seznamu, nìkterá, přiznám se, ani neznám, jejichž zařazení (či jména na seznamu chybějící) mùže u někoho vyvolávat minimálnì rozpaky. Ale to je vìc individuální a každý mùže mít jiný názor, proto bych je nechtěl rozporovat, ani je zpochybňovat. Zaujalo mne však jakými řády a vyznamenáními a za jaké činnosti byli oceněni. To také něco vypovídá o prezidentu a lidech okolo něj, kteří seznam dávali dohromady. Možná i o naší společnosti.
Z celkového počtu 56 bylo za oblast umění a kultury oceněno 26 osob, tedy skoro polovina, z toho dva řády. Na všechno ostatní zbylo 30 ocenění. Za bojové zásluhy, bezpečnost státu a záchranu života dohromady 14, tedy skoro polovina ze zbytku, z toho opět dva řády. Dalších 6 za rozvoj demokracie, humanity a lidská práva, v tomto případì samé řády. Na ostatní zbyly již jenom medaile - 5 za vědu, 4 za sportovní úspěchy a pouze jediná za hospodářskou oblast.
Když bychom přijali tato hodnocení, mùžeme tedy říct, že nejvíce jsme národ kulturní a když to zjednoduším, nejvíce se vyplácí předvádět se na jevišti. Přináší to nejvíce peněz, slávy i ocenění. Dále ještì umíme bojovat, zajiš´Tovat bezpeČnost státu a zachraňovat. Pak ještì rozvíjíme demokracii, humanitu a lidská práva, což ale ne vždy v praktickém životì je vidět. Co se týká vědy, tak tam už jenom paběrkujeme a za ocenění to téměř nestojí. O hospodářství už se ani mluvit snad nedá a nemá.
Za minulého režimu, na který mohou být názory rùzné, byli oceňováni i lidé za celoživotní poctivou práci. To už se dneska nenosí a práce není ceněna a dostatečně vážena. Ta slouží jen k obživě těch, co neumějí přijít k penězùm jinak. Bohužel, podle toho naše společnost také vypadá.
Nebylo by na čase trošku přehodnotit tyto žebříčky?
František Šimeček