Ta vidí svět v daleko růžovějších barvách. Především růst byl poměrně výrazně revidován směrem vzhůru, a to zejména pro příští rok, kdy ECB očekává pokračování svižného růstu tempem 2,3 %. To je zcela v souladu s naším optimistickým odhadem, nicméně stále poměrně viditelně pod současným odhadem trhu (2 % podle konsensu Bloomberg). Inflace byla na druhou stranu revidována vzhůru o poznání opatrněji (na 1,4 % v roce 2018, náš odhad je 1,5 %) a ECB ji v tříletém horizontu vidí “pouze” na úrovni 1,7 %.

I proto si šéf ECB mohl dovolit v zásadě ignorovat vylepšení prognózy a dál mával holubičími křídly. Mario Draghi tak stále zdůrazňuje potřebu pokračovat v QE a držet ještě dlouhou dobu sazby v záporu. Navíc zdůraznil, že ECB bude ještě dlouho po ukončení QE udržovat stabilní hladinu nakoupených cenných papírů…

Dotazy novinářů upozorňující na rizika přílišného odklonu ECB od Fedu, který nemá historické paralely, spíše zlehčoval a poukazoval na rozdílnou pozici USA a eurozóny. 

Situace v ECB se však podle nás během příštího roku může měnit. Dnešní sázky trhů na posun euro-sazeb nad nulu “až v roce 2020” považujeme za příliš pesimistické. Po italských volbách v druhé polovině příštího roku může být ochota otevřeně mluvit o prvním růstu sazeb v eurozóně daleko vyšší. Pak mohou jít tržní evropské výnosy rychleji vzhůru a hnát euro k silnějším hodnotám. Dnes k tomu společná evropská měna ale pravděpodobně ještě těžko sežene sílu….