Poklesy ale nejsou tak výrazné, jak ukazovaly na základě měsíčních statistik naše (nowcast) modely. HDP v eurozóně spadlo o 0,6 % mezikvartálně, zejména kvůli výraznému poklesu německého hospodářství.

Německo mezikvartálně ztratilo 1,7 %, ale do značné míry kvůli tomu, že se tam druhá vlna pandemie začala projevovat až na konci roku 2020. Sečteno, podtrženo - celkový ekonomický výkon Německa a Francie za posledního půl roku života s druhou a startující třetí vlnou covidu se příliš neliší. Na druhé straně máme o něco úspěšnější Španělsko, kterému se v posledních měsících výraznější nárůsty počtu nakažených vyhnuly. Celkový výkon na začátku roku 2021 je lepší, než naznačovaly měsíční čísla. To je dobrá zpráva, kterou podporují klíčové předstihové indikátory - dubnové indexy nákupních manažerů v průmyslu atakovaly v Německu historická maxima a vylepšovala se výrazně i nálada v sektoru služeb.

Jestli evropská čísla nedopadla ve finále tak špatně, je to nic při pohledu do USA. Tamní ekonomika na začátku roku rostla o více než 6 % (mezikvartálně anualizovaně). A páteční čísla ukázala na jasné důvody - příjmy díky rostoucí zaměstnanosti a vládním stimulům rostly v březnu meziročně o více než 20 % a spotřeba zrychlila o 4 %. Pokud tento týden dopadnou dobře i dubnové statistiky z amerického trhu práce, může dolar na vlně silných čísel znovu zkusit testovat klíčovou psychologickou bariéru 1,20 EUR/USD.

Česko patří možná trochu překvapivě v rámci Evropy k těm ekonomicky úspěšnějším a poslední vlny pandemie, které jsme objektivně zvládali daleko hůře než zbytek Evropy, na nás zanechaly menší šrámy. Ekonomika na začátku roku poklesla o 0,3 % mezikvartálně poté, co na konci roku vzrostla o 0,6 %. Recesi jsme tak technicky vzato unikli a tento týden by podnikatelské nálady (PMI) v průmyslu měly potvrdit, že nejhorší pravděpodobně máme za sebou.