Svátek má: René

Komentáře

Jan Campbell

analytik, publicista

Než kapitalismus skončí

Název příspěvku je překlad názvu článku na téma války na Ukrajině, zveřejněného dnes v Süddeutsche Zeitung, jehož autorem je Andrian Kreye.

Můj dnešní příspěvek věnuji hyperaktivitě EK ve spojení se třemi summity (NATO, G7, EU), kterou mimo plán zvýší výzva k ruskému duelu, jinými slovy reakce Kremlu na sankce kolektivního Západu: platby v rublu. Ty jsem předpověděl v jednom z nedávných  příspěvků. Bohužel se nejedná o poslední reakci Kremlu, která zvýší pohyb byrokratů ve sklenících, posílí jejich krevní oběh a zvýší rychlost EU na cestě do pekla. Proč zvýší rychlost?

Moment setrvačnosti západních demokracií je totiž podobně veliký jako ignorance, neodpovědnost mocenských elit vůči vlastním občanům a nepoučitelnost z historie. Připomínám, že před cca 100 léty se Západ pokusil zadusit mladé Rusko. Výsledkem snahy bylo pro Západ zcela neočekávané zrození SSSR v roce 1924. Po 67 letech se podobně neočekávaně SSSR rozpadl. Dnes, cca 31 let po rozpadu je Ruská federace v situaci kdy kolektivní Západ se snaží ji zadusit. Nebudu podrobněji popisovat možné výsledky takové snahy. Kdo čte příspěvky, sleduje dění a udržuje si zdravý rozum, může si odpovědět sám.

S kaskádou globálních krizí, které vyvolaly v moderní historii tsunami biblického významu je s pravděpodobností hraničící s jistotou možné, že kapitalismus v nám známé podobě bude brzo obětí a bude odstaven do archivu v nově rodících se dvou politických - hospodářských blocích. Zůstane tam, odkud pochází: v USA, v poražené EU a zbytku Evropy. Na jak dlouho? Nevím. Vím ale, že globalizace, která se snažila přesvědčit nás, že změna k lepšímu je možná prostřednictvím obchodu usvědčí sama sebe, že je další z mnoha utopií. Podobně jako EU. Ta se drží cesty k sebezničení jako štěnice, živí se krví hostitele, snícího dnem a nocí o penězích, zábavě a konzumu, kterého napadá v noci a vyhledává ho po čichu.

Ještě do nedávna jsem téměř pravidelně četl zprávy Hospodářského a sociálního výboru z Bruselu. Hledal jsem stopu naděje, protože ta prý umírá poslední. Dnes, kdy Kreml vydal příkaz vládě během týdne organizovat administrativně – právní opatření zabezpečující platby v rublech od všech RF nepřátelských států, v den výročí začátku třetího bombardování Bělehradu během jednoho století (1941, 1944, 1999), odešla symbolicky z pozemského života paní doktorka Madeleine K. Albrightová, 64. ministryně zahraničních věcí USA, první žena, která tento úřad zastávala. Tato aktivní podpůrkyně bombardování Bělehradu se nepoučila nic z jeho předchozích dvou bombardování, německými v roce 1941 a spojeneckými vojsky v roce 1944. Bez ohledu na výsledky třech summitů, pro EK, EU a všechny členské státy přichází v tomto roce v doprovodu ruské intervence na Ukrajině hodina pravdy. Proč?

EK se snaží přinutit ruskou skupinu Gazprom k prodeji svých zásobníků plynu v Německu a dalších členských státech. Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová ve středu v Bruselu navrhla nařízení o skladování plynu, které takovou možnost stanoví. Právní předpisy EU vyžadují, aby vnitrostátní orgány v budoucnu kontrolovaly, zda provozovatelé skladovacích zařízení nepředstavují riziko pro bezpečnost dodávek - například proto, že společnosti jsou pod vlivem nepřátelských států. Pokud supervizoři odmítnou provozovateli certifikaci důvěryhodného poskytovatele, musí se vzdát kontroly nad strategicky důležitými sklady. Návrh bruselského zákona dále předepisuje minimální úrovně plnění pro skladovací systémy. Na začátku listopadu musí být sklady plné z 80% a v příštích letech dokonce z 90%.

Z 27 států EU má 18 takové zásobníky. Celkem jich je 160 a SRN disponuje téměř čtvrtinou kapacity EU. Země bez skladovacích zařízení musí skladovat plyn u partnerů v EU, nejméně 15% své roční spotřeby. Vlády mohou finančně podpořit provozovatele, aby nakupovali dostatek plynu. Jinými slovy: Krásný příklad bezmocné svobodné ruky trhu umožňující korupci. Návrh zákona předložený EK musí schválit Evropský parlament a Rada ministrů. To by neměl být problém v uvedených demokratických a politicky korektních institucích. EK doufá, že zákon vstoupí v platnost koncem léta. Poté mají vnitrostátní orgány dohledu 100 dní na to, aby ověřily a osvědčily vlastníky hlavních úložišť. Úředník komise řekl, že Gazprom bude určitě součástí první vlny - kvůli velikosti skladů. Kdo se diví, tomu není pomoci.

EK navíc navrhuje, aby státy EU objednávaly zemní plyn nebo vodík společně podle modelu společného nákupu vakcín proti Covidu. Nepoučitelná EK v roli drahé a nevolené pečovatelky chce zabránit tomu, aby se vlády při jednáních s dodavateli navzájem předbíhaly; vyšší objemy nákupů prý povedou k nižším cenám. O korupci ani slova. Jeví se mi, že federální ministr hospodářství Robert Habeck má jiné starosti než sám studovat návrhy a proto se již o víkendu dohodl na energetickém partnerství s Katarem bez souhlasu paní Ursuly von der Leyen.  

Ceny elektřiny, ceny plynu, potravin apod. budou předmětem diskuze 27 hlav států a předsedů vlád na summitu v Bruselu ve čtvrtek a v pátek. Lídři budou diskutovat o tom, co mohou vlády udělat s vysokými cenami elektřiny a plynu v krátkodobém horizontu. V rámci příprav zveřejnila Komise souhrn možných intervencí, jaké jsou jejich výhody a nevýhody a rozhodla také uvolnit pravidla pro dotace, aby vlády mohly snadněji podporovat společnosti, které trpí sankcemi proti RF nebo vysokými cenami energií. Přípravný dokument summitu obsahuje také balíček vtipů, zvaných opatření ke zmírnění důsledků války na zemědělství na Ukrajině a EU.



Šprýmař – komisař pro zemědělství, Janusz Wojciechowski se nechal slyšet: Je třeba zajistit, aby Ukrajinci měli dostatek potravin, paliva a vody. Po pondělní schůzce ministrů zemědělství EU vyprávěl pohádku o záměrně útočící ruské armádě na zemědělství, pravděpodobně s cílem vyvolat hladomor. Setkání se účastnil i ukrajinský ministr zemědělství. Videokonferenci musel opustit před koncem pohádky kvůli leteckému poplachu. Proto ukrajinský ministr zemědělství neslyšel konec poselství EK: Pomůžeme ukrajinským zemědělcům pokračovat v zasévání a pěstování plodin a olejnatých semen, které zoufale potřebují pro sebe a pro svět, a usnadnit jejich vývoz. Pšenice na Ukrajině je již v půdě, kukuřice a slunečnice budou muset být také zasety v nadcházejících týdnech. Je však nedostatek semen, hnojiv, nafty a pracovních sil.

Komisař nesdělil, jak a kde bude sbírat brigádníky na zasévání, neřekl ani slovo o tom, jakým způsobem chce on a EK usnadnit vývoz zemědělské produkce, když celé černomořské pobřeží je neprofesionálně zaminováno bojovníky za demokracii a dnes pod kontrolou Rusů. Ti proto nemají ani odvahu na něm kotvit své lodě. Proto Ukrajině má pomoci okamžitý program EK ve výši 330 milionů eur pro. Nabízí se celá řada otázek: Kolik z těch milionů půjde do zemědělství, kolik do jiných odvětví a kolik do ukrajinské korupce, celoročně kvetoucí a plodící? Během práce na příspěvku mi v Bruselu nikdo nemohl dát odpověď. Vím pouze, že vystresovaná šéfka EK Ursula von der Leyenová si stěžovala, že Rusko blokuje stovky lodí převážejících obilí v Černém moři. Autor jejího skriptu zapomněl napsat o neprofesionálním zaminování pobřeží, které nedovoluje ani ukrajinským rybářům ulovit si snídani, oběd nebo večeři. Uvedené šéfkou EK nemění ale nic na její pečovatelské misi. Proto zemědělci v EU, kteří trpí zvýšenými cenami krmiv, energie a hnojiv mají být podporováni částkou přibližně 500 milionů Eur a možností dočasně pěstovat plodiny na téměř 6% zemědělské půdy v EU, která leží ladem. To prý na podporu biologické rozmanitosti. Taková podpora zemědělců zcela jistě povede EU do růžové budoucnosti, zvýší nadšení evropských brigádníků během práce na ukrajinských polích vlastněných přáteli ze zámoří, ochraňovaných ruskými vojáky a uklidní migranty v Evropě, kteří čekají na Godota, který již přišel.

Na summit evropských osvícených hlav padá ode dneška stín věží, objektů a stěn Kremlu a první reakce na rozhodnutí týkající se plateb nepřátelských států RF v rublech. Zatím nikdo neví, jaká bude cena rublu, a nebude-li dokonce vázána na zlato. Téměř poloviny zlatých zásob RF se pirátsky a proti všem zvykům a normám poválečného uspořádání světa zmocnil Západ po úspěšné zkoušce s Venezuelským zlatem. Doporučuji proto i méně bohatým: učit se, učit se, učit se. To proto, aby následky rozhodnutí nepoučitelných byly představitelné poučitelným a pomohly jim připravit se na další vlnu tsunami. Tu již nevytvoří výzva k duelu, ale úder podobný tomu od uraženého Rusa po otázce: Nemáš ke mně žádný respekt? Nejsem si jistý, zda takový úder pomůže plánované rychlé cestě k energetické nezávislosti EU od RF, když skutečností je, že více než polovina plynu spotřebovaného v německých kuchyních, továrnách a topných systémech pochází z Ruska. Plyn stále proudí z Ruska. Ale co když tomu již nebude?

Uvedu pouze tři z cca deseti reakcí, které se mi podařilo získat v SRN a Rakouska. 1) Technicky by to bylo možné, ale EU by tím musela obejít své vlastní sankce, uvedl Klaus Ernst, šéf výboru Bundestagu pro energetiku a ochranu klimatu. Ano, technicky by bylo možné platit v rublech. Z pohledu Ruska to dává smysl. Ernst dodal, že by to rovněž podnítilo debatu o embargu (a diskutované) případné zavedení zákazu dodávek energie z Ruska by mělo vážné negativní důsledky. 2) Toto prohlášení o platbách v rublech je porušením smluv, řekl spisovatel a ministr Habeck. Podle něj postoj Moskvy ukazuje, že Rusko není stabilním partnerem, pokud jde o dodávky energie. Habeck – zelený politik tak plave v politicky korektním pokrytectví Západu, který porušil a porušuje bezpočet smluv, včetně WTO (Světové obchodní organizace). 3) Timm Köhler, šéf obchodního sdružení Zukunft Gas, přiznal, že německý plynárenský průmysl byl prohlášením ruského prezidenta zmaten. Oznámení, že Rusko chce platit za plyn pouze v rublech, jsme vnímali velmi zmateně. Přiznal, nechtěl předvídat důsledky a čeká.

Jako jedna z prvních zareagovala na příkaz Kremlu rakouská společnost OMV. Na otázku, zda bude společnost i nadále platit za plyn v eurech místo v rublech, odpověděl generální ředitel OMV Alfred Stern: Samozřejmě. Nemáme žádný jiný smluvní rámec, nic takového bych nemohl udělat. Pan generální ředitel Stern (česky hvězda) bude mít malý výběr. Buď jeho hvězda brzo zhasne, domluví se s Gazpromem a Rakousko bude mít teplo a světlo, nebo tomu bude naopak: hvězda bude zářit do září, a poté ji rakouští občané hodí do Dunaje.

Všeobecně a jako velké poučení pro EK a fialovou vládu profesora Fialy platí následující: Převedení plateb plynu do Evropy na rubly znamená - počátek internacionalizace rublu, osvobození se z korzetu FED, převzetí práva na emisi vlastní měny a určité oslabení dolaru. Současně je významnou ranou sankcím, které uvalily USA a testem solidarity EU. Není pochyb, že smluvní strany si mohou zvolit měnu podle svého uvážení. Ale problém vzniká, že dnešní rozhodnutí Kremlu se děje pod tlakem sankcí. Otázka - do jaké míry je druhá strana ochotna akceptovat platby v rublech, do jaké míry je ochotna zbavit se plateb v dolarech a eurech? – se stává pro nepřátelské státy RF prakticky otázkou – být, či nebýt? Je také otázkou udržitelnosti pokrytectví, vyhrůžek a urážek ruského lidu, prezidenta a samotné RF.

Kolektivní rozhodnutí EK a jednotlivá, každého členského státu EU závisí od skutečné potřeby ruského plynu a ropy a jak moc potřebují zásoby. Ve hře je politická věrohodnost vyhlašovatelů sankcí a odpověď na otázku: Kde nepřátelské státy RF získají rubly na placení? Prakticky existují dvě možnosti: buď nakupovat rubly na volném měnovém trhu, nebo v rozporu se sankcemi nadále prodávat do RF za rubly zboží, které RF doposud nakupovala. Obě možnosti představují důkaz, že sankce mají negativní dopad na ekonomiku EU, že je potřeba je zrušit, nemá-li se ekonomika EU octnout v existenciální nouzi a riziko občanských nepokojů v EU stát nekontrolovatelným. Tato tématika by mohla být pro politiky jedním z témat na zavedení občanského referenda v případech, kdy se jedná o následky rozhodnutí mocných, na které nemá vláda a ČR žádný politický, hospodářský a jiný vliv a bude dále pokračovat hrát roli křoví, než kapitalismu skončí. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell

Označili byste Rusko jako teroristický stát?

Ano
transparent.gif transparent.gif
14%
Ne
transparent.gif transparent.gif
70%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
16%