Komentáře

Jan Campbell

analytik, publicista

Včera, dnes a zítra

V pondělí ráno 10. března 2025 se konalo závěrečné zasedání třetího zasedání 14. národního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění, nejvyššího čínského politického poradního orgánu,...

...o kterém jsem psal v příspěvcích Pozdě bych honiti a Střípky z Číny, zveřejněných v několika českých a zahraničních médiích a příspěvku napsaného pro čínskou mediální společnost CGTN, se kterým je možné seznámit se na: https://czech.cgtn.com/2025/03/10/ARTI1741572876928121

Závěrečné zasedání ve Velkém sále lidu v Pekingu předsedal Wang Huning, předseda Národního výboru Čínské lidové politické poradní konference, který pronesl projev. Zasedání také zúčastnil prezident Si Ťin-pching a další vůdci.

Na zasedání bylo schváleno usnesení o pracovní zprávě Stálého výboru Národního výboru Komunistické strany Číny, usnesení o zprávě o tom, jak bylo nakládáno s návrhy politických poradců od předchozího výročního zasedání, zpráva o přezkoumání nových návrhů a politické usnesení o třetím zasedání 14. národního výboru Komunistické strany Číny. Podrobněji o výsledcích budu referovat odděleně a po prostudování materiálů.

Dnes

Na největším a nejméně obydleném ostrově světa je v sázce hodně. Dnes, v úterý se na ostrově konají volby, v nichž se zvolí nová vláda. Po volbách se rýsuje hlasování o nezávislosti. Budoucnost Grónska se totiž dostala na rozcestí. O dalším směru cesty Grónska má rozhodnout jeho 40 000 voličů v nejvýznamnějších volbách, které se zde konají za poslední desetiletí. Dnešní politika je však stejně tak o minulosti jako o budoucnosti nejenom ostrova, ale i vztahu ostrova s Dánskem, USA, EU a NATO.

První věc, kterou musí parlament udělat, je potvrdit náš suverénní národ, naše práva a pak se pohnout kupředu, na našich vlastních základech, ne to, co od nás chce americký prezident Donald Trump, říká Pipaluk Lynge, poslanec za stranu Inuit Ataqatigiit.

Připomínám, že Grónský parlament má 31 křesel a zvolení budou muset přijmout dalekosáhlá rozhodnutí. Jak říká Lynge: Nikdy jsme nežádali, abychom byli Američany. Nikdy jsme nežádali, abychom byli Dánové. Chceme být jen Gróňany. Kéž by tak mluvili a skutečně chtěli být Češi.

Nebylo tomu tak vždy. Když se ve 20. letech 17. století vylodil křesťanský misionář Hans Egede a založil dnešní hlavní město Nuuk, spojilo to území s Dánskem a začalo to někdy nesnadné 300 let trvající koloniální vztahy. Původní Inuité, kteří jsou stále více hrdí na své dědictví, se nepovažují za Dány. Mnozí nyní chtějí pro Gróňany jinou budoucnost – a ta by mohla vzejít z transakčního přístupu amerického prezidenta k diplomacii.

Potřebujeme Grónsko pro národní bezpečnost, a dokonce i pro mezinárodní bezpečnost, řekl prezident Trump minulý týden. A myslím, že to dostaneme. Tak či onak, dostaneme to.

Dnes jsem přesvědčen, že prezident dosáhne svého cíle, podobně jako tomu bylo s Panamou. Tu dostal pod kontrolu s dalšími desítkami přístavů za pouhých několik stovek miliard dolarů bez jediného výstřelu.

Existuje část voličů ostrova, která prosazuje užší vazby se Spojenými státy a pokouší se přesvědčit občany, že Trump není špatný člověk. USA jsou nyní dobré, USA jsou nyní důvěryhodné. Mnozí si myslí, že Trump je dobrý pro světový mír a je to vůdce, který se snaží vyhnout válce.

Opatrnost je matka moudrosti. Proto připomínám optimistům v české kotlině, že v Trumpově druhé administrativě v Bílém domě je pravděpodobně příliš brzy na to, abychom takové hodnocení přesvědčivě sdíleli, a to v začátku předvolebního klání.

Z globálního hlediska se grónská politika jen zřídka vyrovnala impozantní majestátnosti ostrovní krajiny. Pod ledovou půdou se skrývá potenciální bonanza minerálů vzácných zemin. Zda potenciální ekonomické přínosy stojí za možnou degradaci životního prostředí, je jedna obrovská otázka. Další otázkou je, kdo bude mít pod skutečnou kontrolou Grónsko, když Dánsko vyzbrojuje Ukrajinu, EU se rozhodla dělat dluhy, aby mohla mluvit o obraně, NATO nemá žádnou šanci na ukotvení svých lodí na ostrově bez pomoci USA a USA se dnes setkávají k sondovacím rozhovorům s Ukrajinou v Džiddě v Saúdské Arábii.

Během rozhovorů plánují zástupci USA a Ukrajiny diskutovat o přípravách na možné mírové rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou. Washington již dříve řekl, že účelem tohoto setkání je vytvořit základ pro mírovou dohodu a počáteční příměří.

Americkou delegaci vede ministr zahraničí Marco Rubio. Členy delegace jsou poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz a zvláštní prezidentský vyslanec pro Blízký východ Steve Whitkoff. Ukrajinu zastupují-vedoucí prezidentské kanceláře Andrij Jermak, jeho náměstek Pavlo Palisa, ministr zahraničí Andrij Sybiha a ministr obrany Rustem Umerov.

Pro zajímavost uvádím, že prezident Zelenskij navštívil v pondělí Saúdskou Arábii, setkal se a diskutoval s korunním princem Mohammedem bin Salmánem o možném zprostředkování Saúdské Arábie při propuštění vojenských a civilních vězňů, o názorech na formáty účinných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a záměrech prince investovat na Ukrajině.

Zítra

Dnes se dovíme, zda Ukrajina je připravena na diplomatické urovnání, a že dohoda o přírodních zdrojích, kterou prezident Donald Trump označil za nezbytný předpoklad, nebyla hlavním tématem diskusí v Džiddě. Proč? Protože smlouva si vyžádá další jednání, čas hraje proti režimu na Ukrajině a prezident Trump si musí promyslet tahy na hru s Velkou Británií.

Nejsem si jist, že se splní přání Zelenského: Propuštění vězňů a návrat dětí z Ruska na Ukrajinu jako prostředek posílit důvěru v diplomatické úsilí. Mohutný dronový útok na Moskvu nevěští nic dobrého. Nevylučuji, že na Ukrajinu poletí Oreškin.

Dnes bychom se mohli dovědět, zda Trumpův důvěrník a zvláštní vyslanec Steve Witkoff navštíví ještě v tomto týdnu Moskvu, aby se setkal s prezidentem Putinem. Až do dovolání ale platí slova ministra zahraničí Rubia, že Spojené státy nyní více naslouchají, než mluví,… že smyslem počátečních rozhovorů s ruskou delegací v Rijádu byla právě potřeba zjistit, zda má Moskva zájem o vedení jednání, a nikoli o diskusi o konkrétních pozicích, a… že nyní probíhají podobná jednání s ukrajinskou stranou. To vysvětluje i pauza v americké pomoci: vznikla, protože jsme cítili, že Ukrajinci nejsou připraveni na mírový proces, nemají zájem o jednání. A co si myslí autor příspěvku se lze dočíst na https://en.interaffairs.ru/article/vance-on-the-threshold-of-a-new-era-of-uncollective-west/. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell