Svátek má:
Soběslav
Politika
Děti nejsou připraveny na krizové situace. Varování sílí
Tři čtvrtiny Čechů se domnívají, že děti nemají znalosti ani návyky potřebné ke zvládání krizových situací. Dlouhodobý trend se nemění.
Ilustrační foto
8.srpen 2026 - 04:58
Veřejná debata o bezpečnosti se v posledních letech soustředí především na mezinárodní konflikty, přírodní katastrofy nebo kybernetické hrozby. Méně pozornosti se ale věnuje otázce, zda jsou na mimořádné události připraveny samotné děti. Právě tuto oblast dlouhodobě sledují reprezentativní průzkumy agentury SANEP pro Sdružení sportovních svazů ČR.
Výsledky ukazují mimořádně stabilní trend. Již od roku 2017 se naprostá většina obyvatel domnívá, že děti postrádají znalosti, dovednosti a návyky potřebné ke zvládání krizových situací. Ani po téměř deseti letech se tento pohled výrazně nezměnil.
Devět z deseti lidí odpovídá záporně
V prvním průzkumu z roku 2017 odpovědělo 57,3 % respondentů jednoznačně „ne“ a dalších 30,8 % „spíše ne“. Kladnou odpověď zvolilo pouze 5,3 % dotázaných.
V roce 2022 se podíl záporných odpovědí zvýšil na 89,4 %, v roce 2023 činil 89,5 %.
Ani následující tři roky nepřinesly zásadní změnu. V roce 2024 uvedlo 66,8 % respondentů „ne“ a 24,5 % „spíše ne“, dohromady tedy 91,3 %. O rok později dosáhl součet záporných odpovědí 93,0 % a v roce 2026 již 94,0 % (69,2 % „ne“ a 24,8 % „spíše ne“).
Naopak podíl těch, kteří se domnívají, že děti jsou na krizové situace připraveny, zůstává dlouhodobě minimální. V letošním průzkumu odpovědělo „ano“ pouze 0,7 % respondentů a „spíše ano“ 2,9 %.

Veřejnost upozorňuje na dlouhodobý problém
Výsledky nevypovídají pouze o názoru na dnešní děti. Především odrážejí přesvědčení veřejnosti, že systematická příprava mladé generace na mimořádné situace není dlouhodobě dostatečná.
Krizové situace přitom neznamenají pouze válečné konflikty. Patří mezi ně také rozsáhlé povodně, požáry, průmyslové havárie, dlouhodobé výpadky energií, pandemie nebo jiné mimořádné události. Ve všech těchto případech mohou správné znalosti a návyky významně ovlivnit bezpečnost jednotlivce i celé rodiny.
Řada evropských států proto v posledních letech posiluje výuku první pomoci, krizového chování, základních dovedností civilní ochrany i budování odolnosti obyvatel. Také nové strategie NATO a Evropské unie zdůrazňují, že připravenost civilního obyvatelstva představuje důležitou součást celkové odolnosti státu.
Stabilní trend, který nelze přehlížet
Na rozdíl od některých jiných otázek bezpečnostního průzkumu se zde neprojevují výrazné výkyvy způsobené aktuálními událostmi. Názor veřejnosti zůstává mimořádně stabilní.
Právě tato dlouhodobá shoda činí výsledky mimořádně významnými. Pokud více než devět z deseti občanů několik let po sobě soudí, že děti nejsou dostatečně připraveny na krizové situace, nejde o reakci na aktuální události, ale o dlouhodobě vnímaný systémový problém. Výsledky tak představují důležitý podnět pro širší diskusi o tom, jak posílit vzdělávání dětí v oblasti bezpečnosti, první pomoci, krizového chování i celkové společenské odolnosti.
Metodika průzkumu
Reprezentativní průzkumy, které si nechává zpracovávat Sdružení sportovních svazů ČR, sledují vývoj veřejného mínění od roku 2017. Od roku 2022 probíhají každoročně stejnou metodikou, což umožňuje dlouhodobé srovnávání výsledků.
Nejnovější průzkum proběhl 1.–20. června 2026 metodou CAWI na reprezentativním vzorku 2 500 obyvatel České republiky ve věku 18 let a více. Výběr respondentů odpovídal sociodemografické struktuře populace podle údajů Českého statistického úřadu. Statistická odchylka činí ±1,5 %.
Zdroje: 1. SANEP – Bezpečnostní situace v ČR, reakce na krizové situace, branná výchova (reprezentativní průzkumy 2017 a 2022–2026 pro Sdružení sportovních svazů ČR); 2. NATO – Civil Preparedness; 3. Evropská komise – Preparedness Union Strategy
(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)
KOMENTÁŘ: Daniela Kovářová
KOMENTÁŘ: Karel Petřík
KOMENTÁŘ: Jan Campbell




















