Senátor Zdeněk Hraba ostře kritizoval současnou podobu inkluzivního vzdělávání v českých školách a upozornil na výrazný nárůst počtu asistentů pedagoga a miliardové náklady na jejich financování. Podle něj není dostatečně zřejmé, zda systém přináší odpovídající výsledky. Současně varoval před tím, co označuje za byznys spojený s inkluzí.

„Inkluze se vymkla z rukou. V roce 2016 bylo na základních školách přibližně 6 500 přepočtených úvazků asistentů pedagoga. Od té doby se jejich počet více než ztrojnásobil. A dnes? Podle oficiálních vládních podkladů dosahují v roce 2026 roční náklady na asistenty pedagoga financované jako podpůrné opatření v základních školách a družinách 9,8 miliardy korun. Takže hlavně ohromný byznys. A především varovný trend,“ napsal na sociálních sítích Hraba.


„Vláda nyní sama přiznává, že systém potřebuje zásadní změnu. Navrhuje snížení počtu asistentů přibližně o 3 000 úvazků. To jen potvrzuje, že dosavadní nastavení nebylo dlouhodobě udržitelné,“ uvedl senátor. Hraba se zároveň ptá, zda vysokým nákladům odpovídají výsledky vzdělávání. V této souvislosti kritizuje také údajné ekonomické zájmy spojené s inkluzí.

„A já se ptám: Kde jsou odpovídající výsledky? Učí se děti lépe? Mají učitelé lepší podmínky? A pomáhá tento systém skutečně všem dětem, nebo jen vytváří další a další náklady? A zisky pro ty ‚pomáhající‘ ‚neziskovky‘,“ napsal Hraba. Senátor následně označil způsob prosazování inkluze za ideologický a vyzval k důslednějšímu hodnocení jejích výsledků.


Současně zdůraznil, že jeho kritika nemíří proti samotným asistentům pedagoga ani proti pomoci dětem, které ji potřebují. Odmítá však představu, že běžná třída musí být za všech okolností jedinou možností.

„Nezpochybňuji práci poctivých asistentů pedagoga ani potřebu pomáhat dětem, které podporu skutečně potřebují. Odmítám ale představu, že každé dítě musí být za každou cenu v běžné třídě, i když by mu speciální vzdělávání mohlo prospět více,“ napsal senátor. V závěru příspěvku Hraba zdůraznil potřebu individuálního přístupu ke vzdělávání, funkčních speciálních škol a odpovědnějšího hospodaření s veřejnými penězi.

„Děti nemají být terčem ideologických experimentů a předmětem byznysu s inkluzí spojeného. Potřebujeme skutečně individuální vzdělávání, funkční speciální školy a rozumné hospodaření s veřejnými penězi. Nikoliv další nekontrolované bobtnání systému,“ uzavřel Hraba.