Pandemie covidu ukázala, že ochranu obyvatel nelze ponechat pouze zdravotnictví. Rozsáhlá nemocnost může ochromit dopravu, zásobování i sociální služby. Protiepidemická opatření zase zasahují vzdělávání, zaměstnanost a příjmy domácností. Británie a Francie proto po zkušenostech s covidem upravily své přípravy tak, aby dokázaly lépe propojit odbornou ochranu zdraví s fungováním celého státu.

Jejich postupy se liší. Británie zveřejnila novou strategii a uskutečnila rozsáhlé pandemické cvičení. Francie přijala širší vládní plán a přestavěla centrum zdravotních krizí. Oba příklady ukazují konkrétní změny, současně však připomínají rozdíl mezi popsaným systémem a schopností zvládnout skutečnou mimořádnou událost.

Britská vláda zveřejnila novou strategii pandemické připravenosti 25. března 2026. Nahradila jí chřipkovou strategii z roku 2011. Ani Británie tedy svůj základní strategický dokument nepřepracovala bezprostředně po covidu. Společné zásady přijaly všechny čtyři části Spojeného království. Podrobná prováděcí část se vztahuje na Anglii a stanovuje úkoly do roku 2030. Toto rozlišení odpovídá rozdílným pravomocem a organizaci zdravotnictví v jednotlivých částech země.


Další resorty mají konkrétní úkoly. Školství řeší pokračování vzdělávání a podporu zranitelných dětí, doprava fungování přepravy a dodávek, ekonomické resorty dopady na domácnosti a podniky. Počítá se rovněž se spoluprací dobrovolnických organizací. Vláda výslovně uvádí, že strategie sama není operačním plánem reakce. Vymezuje schopnosti, které chce vybudovat. Její přijetí proto nelze vydávat za důkaz dokončené připravenosti.

Cvičení Pegasus odhaluje rozdíl mezi plánem a praxí

Británie prověřovala spolupráci institucí při cvičení Pegasus na podzim 2025. Zapojily se vládní resorty, vlády jednotlivých částí Spojeného království, veřejné instituce a místní krizové struktury. Účastnili se také zástupci podniků, akademické sféry a dalších organizací.

Scénář pracoval s novým enterovirem ze smyšleného ostrova. Nekopíroval tedy covid. Účastníci řešili postupné fáze od vzniku hrozby přes snahu o její zadržení až po zmírňování následků. Další část zaměřená na obnovu byla plánována na rok 2026.


První poznatky již ovlivnily novou strategii. Veřejné posouzení celkových výsledků ale zůstává otevřené. Rozhodující bude, zda vláda zveřejní zjištěné nedostatky, určí odpovědnost za nápravu a následně doloží jejich odstranění.

Francie spojuje širší plán s nepřetržitým dohledem

Francie přijala v březnu 2024 nový vládní plán pro pandemii vysoce nakažlivého infekčního onemocnění přenosného mezi lidmi. Zahrnuje přirozený, náhodný i úmyslný vznik hrozby. Nahrazuje mimo jiné chřipkový plán z roku 2011 a samostatné dokumenty pro ebolu a pravé neštovice. Plánování tím překračuje hranice jedné konkrétní nemoci. Dokument slouží jako pomůcka pro rozhodování; jeho existence neznamená automatické zavádění stejných zásahů při každé nákaze.

Francie po covidu přestavěla také ministerskou organizaci zdravotních krizí. Centrum zdravotních krizí podléhá přímo generálnímu řediteli pro zdraví. Ministerstvo jeho vznik spojuje s potřebou lépe předvídat a zvládat delší, složitější i souběžné mimořádné události.


Pro Česko oba příklady otevírají konkrétní otázku: jak jsou odborná zjištění propojena s rozhodováním vlády, krajů, zdravotnických zařízení a dalších služeb? Aktualizovaný pandemický plán má tuto návaznost zpřehlednit a umožnit její praktické ověřování. Hygienická služba má zásadní odbornou odpovědnost, nemůže však sama zajistit chod škol, dopravy nebo dodavatelských řetězců. Vláda musí stanovit společné priority a jednotlivé resorty doložit, že své úkoly zvládnou. Součástí příprav má být také hodnocení následků ochranných opatření, aby stát při omezování jedné hrozby zbytečně neprohluboval jiné škody.

Britský a francouzský přístup nepředstavují záruku úspěchu. Ukazují ale, že příprava musí spojovat strategii, každodenní dohled, konkrétní odpovědnosti a společné prověrky. Stejné měřítko má platit pro český systém: rozhodující je schopnost doložit, kdo co udělá, z jakých zdrojů a zda byl postup skutečně vyzkoušen.



Zdroje: 1. Britská vláda – Strategie pandemické připravenosti z března 2026⁠; 2. Společné zásady pro Spojené království⁠; 3. Provádění strategie v Anglii do roku 2030⁠; 4. Britský parlament – Průběh a scénář cvičení Pegasus⁠; 5. Francouzský SGDSN – Vládní pandemický plán z března 2024 (PDF)⁠; 6. Francouzské ministerstvo zdravotnictví – Centrum zdravotních krizí a CORRUSS⁠