Satelitní síť Starlink společnosti SpaceX se stala nástrojem americké zahraniční politiky. Podle nových zjištění agentury Reuters administrativy Joea Bidena i Donalda Trumpa opakovaně žádaly Elona Muska o zapínání či omezování satelitního připojení v zahraničí. Washington tak získal mimořádně účinný prostředek k prosazování svých zájmů. Pro Evropu to znamená nepříjemné poznání: technologie, na nichž mohou záviset vojenské operace a bezpečnost spojenců, nejsou plně pod její kontrolou.



Ukrajina poznala, kdo drží vypínač

Nejtvrdší důsledky této závislosti nyní pociťuje Ukrajina. Od 13. října čelí její armáda omezením satelitního spojení využívaného při řízení bezpilotních prostředků. Terminály na dronech pohybujících se rychlostí přes 160 kilometrů za hodinu ztrácejí spojení, což komplikuje útočné operace i obranu proti ruským dronům. Podle zjištění Reuters přišel pokyn k omezení vojenského systému Starshield zevnitř Bílého domu. Americká administrativa však veřejně nepotvrdila, kdo konkrétně rozhodnutí vydal. Musk naopak tvrdí, že Starshield podléhá americké vládě a o jeho omezeních rozhoduje armáda, případně prezident.


Trump sice prohlásil, že přístup Ukrajiny byl obnoven, ale ukrajinští představitelé ještě 23. října upozorňovali, že omezení trvají. Armáda tak zůstává závislá na technologii, jejíž provoz mohou ovlivňovat rozhodnutí Washingtonu a společnosti SpaceX. Pro Kyjev je to tvrdá lekce o skutečné ceně závislosti na zahraniční vojenské pomoci.

Evropa mluví o suverenitě, ale vlastní síť nemá hotovou

Evropská unie dlouhodobě slibuje strategickou autonomii, skutečnost je však podstatně méně příznivá. V oblasti moderního satelitního spojení pro vojenské operace zatím nemá plnohodnotnou okamžitě dostupnou alternativu k americkým systémům. Projekt evropské satelitní sítě IRIS² má zahrnovat 348 družic, první starty se však očekávají až v roce 2029. Do té doby zůstane Evropa v řadě aplikací odkázána na technologie, nad nimiž nemá rozhodující kontrolu. Existující evropské kapacity tuto závislost pouze částečně zmírňují.


Nová zjištění Reuters neprokazují, že by Washington plánoval zneužít Starlink proti evropským spojencům. Dokládají však, že satelitní spojení již využívá jako nástroj zahraniční politiky a že americké zájmy nemusí být vždy totožné s evropskými. Evropské vlády investují stovky miliard do zbrojení, přesto stále nedokázaly odstranit jednu ze zásadních technologických závislostí. Armády mohou nakupovat nejmodernější zbraně, ale pokud jejich spojení závisí na rozhodnutí cizí vlády, jejich strategická samostatnost má jasné hranice. A tuto nepříjemnou pravdu případ Starlinku odhaluje. Evropská obrana nemůže trvale stát na vypínači, který drží někdo jiný.