Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová totiž označila 17. listopad 1939 jako den, který určil základní životní směřování několika generacím lidí žijícím v této zemi a ukázal jim zásadní význam pravé lidské svobody.

„Věda a vzdělání jsou samozřejmě spojeny i s takovými úkoly, jako je budování paměti národa, poznávání národního kulturního dědictví. A proto u vědců a filozofů neuctíváme jejich nadání, nýbrž usilování o pravdu," uvedla předsedkyně Akademie věd ČR, když poukázala na výrok Tomáše Garrigua Masaryka, že poznání je mravní povinnost.

S varováním připomněla, že ideologii nacismu podlehly nejen tehdejší politické špičky a masy občanů, ale nezřídka ji přijímali i mnozí akademicky vzdělaní lidé. Obranou proti převládnutí jakékoli ideologie vedoucí k totalitnímu systému pak  je podle ní otevřený dialog.

Dále první dáma Akademie věd ČR  mimo jiné upozornila i na nebezpečnost  uplatňování zásad ve smyslu hesla: Kdo není s náma, je proti nám a  uznávání  jen jediné pravdy a trestání jiných názorů. O to důležitější  je role dialogu jako nástroje nejenom ve vědě, ale i ve společnosti.

Celý text projevu Evy Zažímalové si   zájemci, kteří nebyli u Hlávkovy koleje,  mohou  přečíst  na webových stránkách Akademie věd ČR, nebo  si jej také mohou  poslechnout  na záznamu z vysílání České televize    zde ...  čas záznamu projevu 2:09:33.

Na shromáždění u koleje, kde byl ubytovaný Jan Opletal, bylo připomenuto,  že prezident Miloš Zeman letos vyznamenal in memoriam všech devět  studentů popravených nacisty v roce 1939.

„I tento akt má symbolický význam a vyjadřuje vztah současné České republiky k demokratickým tradicím české státnosti. Zahrnuje také úctu k obětem nacistické perzekuce bez rozdílu na jejich politické přesvědčení," řekl předseda nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových Václav Pavlíček.

„Sedmnáctý listopad je výročím, kdy se realizovala solidarita s československými vysokými školami a jejich studenty ze strany britských vysokých škol a institucí. Řadě studentů se podařilo z území okupovaného Československa uprchnout a pokračovali v boji proti nacistickému Německu a jeho spojencům v zahraničí," připomenul  profesor Pavlíček. 

U Hlávkovy koleje  vystoupili také rektor ČVUT Vojtěch Petráček, rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková a Zdeňka Valouchová, dcera důstojníka československé armády, který byl nacisty zavražděn.

Po všech projevech téměř tři desítky hostů položily u pamětní desky Jana Opletala do sedmi řad věnce a kytice se stuhami, aby se pak po české hymně  někteří přítomní vydali do Žitné ulice, kde si u pamětní desky připomenuli nejen studenta Jana Opletala, ale také dělníka Václava Sedláčka, který byl rovněž obětí nacistů z roku 1939.