Česká vláda připravuje významnou změnu ochrany strategických objektů. Proškolení zaměstnanci elektráren, letišť a dalších provozovatelů kritické infrastruktury by mohli nově zasahovat proti nepovoleným dronům, v krajním případě je i zničit. Návrh ministerstev vnitra a dopravy má kabinet projednat v pondělí 9. listopadu. Přichází však s nevyřešenými rozpory. Jednotlivé resorty se neshodují na tom, kdo smí zasahovat, jaké prostředky může použít a jak má být řešena odpovědnost za škody. Změna tak otevírá širší otázku, kde končí ochrana vlastního objektu a začíná výkon bezpečnostních pravomocí státu.

Dosavadní právní úprava svěřuje zvláštní oprávnění k aktivnímu zneškodňování nebezpečných dronů především policii a armádě. Novela připravená ministerstvem vnitra Lubomíra Metnara ve spolupráci s ministerstvem dopravy Ivana Bednárika má umožnit samostatný zásah také vybraným zaměstnancům provozovatelů kritické infrastruktury. Týkat by se mohla mezinárodních letišť, energetických uzlů, jaderných elektráren nebo významných dopravních zařízení.

Nepůjde ovšem o obecné povolení sestřelovat drony. Úřad pro civilní letectví by na žádost provozovatele mohl vymezit zvláštní chráněný prostor, ve kterém by za stanovených podmínek směli zasahovat pouze proškolení zaměstnanci. Pokud to okolnosti dovolí, musí nejprve vyzvat pilota k ukončení nepovoleného letu. Zásah musí být přiměřený a nesmí vytvářet nepřiměřené riziko pro osoby ani okolní majetek.

Rozšířit se mají také oprávnění příslušníků zpravodajských služeb, Vězeňské služby a Generální inspekce bezpečnostních sborů. Hasiči by mohli zasahovat proti dronům přímo ohrožujícím záchranné práce nebo bezpečnost letecké techniky. U policie a vojenské policie návrh zjednodušuje některé podmínky zásahu.


Počet přestupků ale nelze zaměňovat za počet bezpečnostních útoků. Mezi porušením pravidel rekreačním pilotem a úmyslným ohrožením elektrárny existuje zásadní rozdíl. Přesto návrh vychází z předpokladu, že samotná neoprávněná přítomnost dronu ve zvlášť chráněném prostoru představuje bezpečnostní hrozbu.

Ministerstva se neshodnou na pravomocích ani odpovědnosti

Nejvýraznější spor se týká osob oprávněných k zásahu. Ministerstvo zemědělství a další připomínková místa nesouhlasí s podmínkou, aby proti dronům směli zasahovat výhradně vlastní zaměstnanci provozovatele. Ostrahu elektráren, průmyslových areálů a dalších důležitých zařízení totiž běžně zajišťují soukromé bezpečnostní společnosti. Jejich pracovníci mohou mít odpovídající zkušenosti i vybavení, přesto by podle navrhovaného omezení zvláštní oprávnění nezískali.

Další rozpor vznikl kolem vymezení prostoru zásahu. Návrh umožňuje provozovatelům aktivně zasáhnout až proti dronu, který neoprávněně pronikne nad bezpečnostní perimetr chráněného objektu. Připomínkové subjekty upozorňují, že v takové chvíli již může být na účinnou obranu pozdě. Rozšíření pravomocí mimo areál by však současně znamenalo zásahy do prostoru, kde se mohou pohybovat další osoby a kde mohou vzniknout škody na cizím majetku.


Nedostatečně vyjasněná zůstává také odpovědnost za následné škody. Připomínky upozorňují, že návrh výslovně neupravuje odpovědnost pilota neoprávněně provozovaného dronu. Obecná pravidla náhrady škody sice nadále platí, při použití zvláštního zásahového oprávnění však mohou vznikat spory o to, zda škodu způsobil pilot, provozovatel chráněného objektu, nebo osoba, která rozhodla o likvidaci bezpilotního prostředku.

Ochrana před drony může přinést nová bezpečnostní rizika

Zásadním problémem zůstává samotný způsob zneškodnění dronu. Jeho poškození nebo zničení nemusí automaticky znamenat odstranění nebezpečí. Nekontrolovaný pád může poškodit technologické zařízení, elektrické vedení či dopravní infrastrukturu nebo ohrozit osoby v okolí. U některých strategických objektů tak může neodborný zásah způsobit větší škody než původní neoprávněný let.

Na tento problém upozornil Český rozhlas také prostřednictvím Lukáše Převrátila ze společnosti M2C Space, který zpochybnil praktickou představu samostatného zneškodňování dronů zaměstnanci průmyslových zařízení. Podle něj může i úspěšné zasažení bezpilotního prostředku vyvolat další nebezpečnou situaci.


Svaz průmyslu a dopravy záměr posílit ochranu kritické infrastruktury podporuje, současně však požaduje dostatečnou právní jistotu a praktickou proveditelnost nových opatření. Podstatné totiž není pouze to, zda stát někomu umožní zasáhnout, ale také zda dokáže stanovit bezpečné podmínky pro využití nové pravomoci.

Návrh počítá s účinností od 1. července 2027. Předtím však musí projít vládou a parlamentem. Pondělní jednání ukáže, zda kabinet předlohu přijme i přes zbývající rozpory, nebo bude požadovat její přepracování.

Česká republika potřebuje reagovat na rostoucí možnosti bezpilotních systémů a měnící se bezpečnostní hrozby. Připravovaný zákon však představuje více než technickou změnu ochrany elektráren či letišť. Část oprávnění dosud vyhrazených bezpečnostním složkám má nově umožnit vykonávat také soukromým subjektům. Proto musí stát jasně stanovit hranice těchto pravomocí, kontrolu jejich používání i odpovědnost za následky. Bez takových pravidel by rozšíření ochrany mohlo současně vytvářet nová bezpečnostní a právní rizika.



Zdroje: 1. Úřad vlády – Návrh zákona, materiál č. 823/26⁠; 2. Ministerstvo vnitra – Návrh legislativy o protidronové ochraně⁠; 3. ČTK – Vláda projedná obranu kritické infrastruktury proti dronům⁠; 4. Svaz průmyslu a dopravy ČR – Připomínky k návrhu zákona⁠