Prozatímní generální ředitel nizozemské společnosti Nexperia Stefan Tilger agentuře Reuters potvrdil, že poptávka po jejích výrobcích převyšuje dostupnou kapacitu. Podle něj někteří konkurenti přesouvají výrobní možnosti od běžných polovodičů k produktům s vyšší ziskovou marží, které souvisejí s rozvojem umělé inteligence a datových center. Nexperia vyrábí především velké série relativně levných elektronických součástek, zejména diod a tranzistorů. Tyto komponenty nejsou technologicky tak složité jako nejmodernější procesory pro AI, ale jejich význam pro průmyslovou výrobu je zásadní. V automobilech zajišťují řízení elektrických obvodů, napájení elektronických systémů a další nezbytné funkce.


Výrobci zároveň upozorňují, že do některých zavedených polovodičových technologií se dlouhodobě investovalo nedostatečně. Zatímco technologické společnosti vynakládají obrovské částky na výpočetní infrastrukturu, rozšiřování výroby základních elektronických komponentů zůstává méně atraktivní. Nyní se ukazuje, že tyto součástky mohou být pro fungování průmyslu stejně nepostradatelné jako nejvýkonnější procesory.

Nedostatek levného čipu může zastavit drahý automobil

Pro automobilky představují polovodiče mimořádně citlivou část dodavatelského řetězce. Moderní automobil obsahuje velké množství elektronických prvků používaných v řízení motoru, brzdových systémech, bezpečnostních funkcích, osvětlení, senzorech i palubních počítačích. S rozšiřováním elektrických a hybridních pohonů význam elektroniky dále roste. Rozhodující přitom nemusí být cena samotné součástky. Nedostatek relativně levného polovodiče může znemožnit dokončení elektronické řídicí jednotky a následně celého automobilu. Výrobce navíc nemůže chybějící komponentu vždy jednoduše nahradit jinou. Zejména u bezpečnostně důležitých systémů musí součástky splňovat přísné technické požadavky a jejich změna vyžaduje odpovídající ověření.

První finanční důsledky nového tlaku na ceny již vyčíslují automobiloví dodavatelé. Německá společnost Aumovio, která vznikla oddělením automobilových aktivit Continentalu, očekává v roce 2027 dodatečné hrubé náklady nejméně jedné miliardy eur, přibližně 24,5 miliardy korun. Odhad zahrnuje dražší polovodiče, paměťové komponenty a další materiály, nikoli pouze samotné čipy. Finanční ředitel Claus Bauer upozornil, že růst cen polovodičů může v příštím roce výrazně zesílit. Společnost se proto bude snažit přenést zvýšené náklady na automobilky. Uvedená miliarda eur je ovšem prognózou dodatečného nákladového tlaku před případnými kompenzacemi, nikoli již vykázanou ztrátou podniku.


České továrny potřebují jistotu dodávek, nejen nové technologie

Pro Českou republiku má nové varování mimořádný význam. Automobilový průmysl tvoří jeden ze základních pilířů domácí výroby a exportu. Podle Sdružení automobilového průmyslu bylo za prvních devět měsíců roku 2026 v Česku vyrobeno 1 095 937 osobních automobilů. Více než 92 procent produkce zamířilo do zahraničí. Škoda Auto vyrobila ve svých českých závodech téměř 734 tisíc vozidel, Hyundai v Nošovicích přibližně 197 tisíc a Toyota v Kolíně přes 165 tisíc automobilů. Elektrifikované vozy včetně hybridních modelů tvořily téměř 42 procent celkové produkce. Všechny tyto automobily, bez ohledu na druh pohonu, potřebují spolehlivé dodávky elektronických komponentů.

Případné omezení dodávek by proto mohlo zasáhnout nejen samotné automobilky, ale také české výrobce řídicích jednotek, elektroniky, kabelových svazků a dalších součástek. Výpadek jediného důležitého dodavatele se může promítnout do několika navazujících výrobních podniků. Zářijová studie Evropského sdružení výrobců automobilů ACEA, kterou zpracovaly společnosti EY Czech Republic a EY Germany, upozornila na strukturální slabiny evropských dodavatelských řetězců. Největší rizika vznikají při koncentraci výroby strategických materiálů a komponentů do omezeného počtu zemí a podniků, nedostatku alternativních dodavatelů a dlouhých lhůtách potřebných k vybudování nových kapacit.


Rozvoj těchto technologií však současně vyvolává otázku, zda budou výrobci schopni zachovat dostatečné kapacity také pro tradiční zákazníky. Evropské průmyslové podniky potřebují nejen podporu inovací, ale také předvídatelné ceny a dostupnost základních součástek, bez nichž nemohou fungovat jejich současné výrobní programy. Dosavadní varování nejsou důkazem bezprostřední evropské výrobní krize. Představují však konkrétní upozornění na riziko, které může s pokračujícím investičním rozmachem umělé inteligence zesilovat.

Největším paradoxem současného technologického vývoje je, že umělá inteligence, od níž si evropský průmysl slibuje vyšší produktivitu a konkurenceschopnost, může zároveň zvyšovat náklady a komplikovat dostupnost součástek nezbytných pro jeho fungování. Pro Českou republiku proto nestačí pouze podporovat nové technologie. Stejně důležité je zajistit, aby jejich rozvoj neoslaboval výrobu, na které stojí významná část českého hospodářství.



Zdroje: 1. Aumovio – Oficiální hospodářské výsledky za třetí čtvrtletí 2026⁠; 2. Sdružení automobilového průmyslu – Výroba automobilů v ČR za první tři čtvrtletí 2026⁠; 3. ACEA – Studie závislostí evropského automobilového průmyslu; 4. Reuters – Výrobci polovodičů varují před omezením dodávek automobilkám; 5. Reuters – Aumovio očekává růst cen čipů a dalších materiálů; 6. Reuters – Příležitosti evropských výrobců polovodičů v robotice a AI