Česko uspělo v několikaměsíčním sporu o evropská pravidla pro dovoz ropy a zemního plynu. Evropská komise ve středu navrhla odložit o rok část povinností, které měly začít platit od ledna 2027. Praha dlouhodobě upozorňovala, že původní termín může zkomplikovat dodávky energetických surovin a zvýšit jejich cenu. Postupně získala podporu dalších členských států včetně Německa a Francie. Výsledek přivítali představitelé české vlády, kteří změnu označují za úspěch domácí diplomacie. Konečné slovo však ještě nemají. Návrh musí schválit členské státy Evropské unie a Evropský parlament.

Spor se týká takzvaného metanového nařízení, nikoli systému emisních povolenek pro dopravu a vytápění známého jako ETS 2. Evropská unie přijala metanová pravidla v roce 2024 s cílem omezit úniky tohoto skleníkového plynu při těžbě a přepravě fosilních paliv. Metan má výrazný vliv na oteplování atmosféry, a proto mají firmy jeho úniky měřit, vykazovat a postupně snižovat. Povinnosti se přitom nevztahují pouze na evropské producenty, ale také na dovozce ropy a zemního plynu ze třetích zemí.


Komise proto navrhla posunout vybrané povinnosti z roku 2027 na rok 2028. Dovozci by měli první souhrnné prokázání souladu s pravidly předložit do konce května 2029, a to za dodávky z předchozího roku. Mění se také některé další termíny pro vykazování emisí. Samotné metanové nařízení ale zůstává zachováno. Brusel se nevzdává požadavku na omezování úniků, pouze chce dát firmám více času na přípravu.

Česká vláda začala na rizika upozorňovat už na jaře. V červnu společně se Slovenskem požadovala odložení klíčových povinností nejméně o tři roky. Postupně se k ní přidávaly další země. Podle informací ČTK získal český požadavek podporu dalších devatenácti států, včetně Německa, které hraje důležitou roli také v zásobování českého trhu. Z původně omezené iniciativy tak vznikl tlak významné části Evropské unie.

Důležitý obrat přinesl postoj Francie. Prezident Emmanuel Macron v září napsal předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a požádal ji o odklad. Argumentoval právními riziky pro evropské dovozce a možnými komplikacemi při zajišťování energetických surovin. Paříž ovšem navrhovala roční posun, zatímco Praha a některé další země požadovaly delší období. Komise nakonec předložila řešení odpovídající francouzskému návrhu.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček považoval za zásadní, aby se změnil přímo právní předpis. Evropská komise totiž dříve doporučila členským státům, aby po přechodnou dobu některé sankce za porušení pravidel neuplatňovaly. Samotné povinnosti by ale dál platily. Podle Havlíčka takové řešení firmám neposkytovalo dostatečnou jistotu, zejména při uzavírání dlouhodobých kontraktů. Česká strana proto trvala na závazném odkladu, nikoli pouze na příslibu mírnějšího postupu kontrolních orgánů.

O změně Havlíček jednal také v Bruselu, mimo jiné s místopředsedkyní Evropské komise Teresou Riberovou. Do vyjednávání se zapojilo české stálé zastoupení při Evropské unii. Ministerstvo průmyslu nyní usiluje o co nejrychlejší dokončení legislativního procesu, aby dovozci znali podmínky pro příští rok s dostatečným předstihem.


K českému úspěchu se na sociálních sítích vyjádřil rovněž ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Petr Macinka. „Vítězství České republiky, které ovlivní ceny pohonných hmot a plynu v celé EU. Blahopřeju Karlu Havlíčkovi,“ napsal Macinka na sociálních sítích. Jeho slova vystihují význam, který vládní představitelé vyjednanému posunu přikládají. Zatím však nejde o definitivně schválenou změnu ani o záruku, že benzin, nafta či plyn nezdraží.

Brusel návrh předložil v době, kdy evropský energetický trh čelí zvýšené nejistotě. Konflikt na Blízkém východě narušuje přepravu ropy a plynu a vyvolává obavy o dostupnost dodávek. Evropské státy zároveň vstupují do zimního období, kdy spotřeba zemního plynu roste. Evropská komise při zdůvodnění odkladu upozornila právě na potřebu chránit bezpečnost zásobování v nynějších geopolitických podmínkách.


Ani roční odklad však části energetického průmyslu nestačí. Sdružení IOGP Europe prosazuje posunutí povinností o tři roky. Tvrdí, že během jediného roku nebude možné dokončit všechny potřebné metodiky, zajistit ověřování dat a připravit dodavatelské řetězce. Podle průmyslových zástupců proto hrozí, že se stejný problém za rok vrátí.

Ekologické organizace naopak před dalším odkládáním varují. Upozorňují, že dosud nebylo přesvědčivě doloženo, že by právě metanové nařízení způsobovalo problémy s dostupností energií. Současné napětí podle nich vyvolávají především geopolitické konflikty a narušení světových dodávek. Posouvání termínů navíc může oslabit tlak na producenty, aby investovali do měření úniků a modernizace zařízení.


Pro české domácnosti bude podstatné, zda odklad skutečně pomůže předejít komplikacím v dodávkách a dodatečným nákladům dovozců. Ceny benzinu a nafty totiž určují především světové ceny ropy, náklady na její zpracování a přepravu, kurz koruny a daně. U zemního plynu záleží zejména na situaci na evropském trhu, naplněnosti zásobníků a dostupnosti dovozních tras. Metanová pravidla mohou být jedním z nákladových faktorů, sama o sobě však o výsledných cenách nerozhodují.

Právě v tom spočívá rozdíl mezi politickým hodnocením výsledku a jeho možným dopadem na peněženky spotřebitelů. Česko patřilo k iniciátorům změny, pro kterou postupně získalo širokou evropskou podporu. Prosadilo, aby Komise přehodnotila původní harmonogram, byť navržený odklad je kratší, než Praha požadovala. Případné schválení může odstranit část nejistoty na trhu, nikoli zaručit levnější energie.

Nyní bude záležet na členských státech a Evropském parlamentu, zda návrh přijmou a v jaké podobě. Teprve potom budou mít dovozci jistotu, podle jakých pravidel se mají řídit. Pro českou vládu je návrh Komise výsledkem několikaměsíčního vyjednávání. Pro firmy a spotřebitele bude rozhodující, zda se podaří změnu včas schválit a zda skutečně pomůže udržet plynulé dodávky ropy a plynu do Evropy.