Zveřejněné informace rozdělily odborníky sledující dění v Rusku. Někteří se domnívají, že hrozba útoku proti Putinovi je vzhledem k vývoji války na Ukrajině a aktivitám ukrajinských tajných služeb uvěřitelná. Jiní však podobné úvahy považují za přehnané a uniklé informace vnímají spíše jako součást širší psychologické kampaně zaměřené na destabilizaci ruského mocenského systému.

Většina analytiků se nicméně shoduje v tom, že Putinovy obavy o vlastní bezpečnost narůstají. Současně sílí napětí uvnitř ruských elit, které prohlubují ekonomické problémy země i rostoucí tlak bezpečnostních složek na technokratické kruhy.

V uniklé zprávě je jako potenciálně destabilizující aktér zmiňován bývalý ministr obrany Sergej Šojgu, dnes tajemník ruské bezpečnostní rady. Přestože přišel o značnou část svého někdejšího vlivu, v armádě si podle některých pozorovatelů stále udržuje významné postavení.

„Po mnoho let byl Šojgu vůdcem mimořádně vlivného klanu,“ uvedl pro Deutsche Welle ruský investigativní novinář Roman Anin, zakladatel serveru iStories sídlícího v lotyšské Rize. „Jako ministr obrany i šéf ministerstva pro mimořádné situace kolem sebe vybudoval rozsáhlou síť lidí propojených korupčními vazbami. Tyto struktury fungují podle mafiánské logiky.“

Anin zároveň upozorňuje na rostoucí napětí mezi jednotlivými skupinami takzvaných siloviků - představitelů bezpečnostních a mocenských struktur, kteří v Rusku drží podstatnou část politického vlivu.

Britský deník The Guardian označuje „siloviky“ za bezpečnostní elitu obklopující Putina, z níž mnozí v minulosti působili v KGB a zastávají konzervativní, často konspiračně laděné názory. Podle Anina postupně slábne Putinova role prostředníka mezi jednotlivými frakcemi, což zvyšuje napětí uvnitř systému.


Na rozdíl od některých dalších vysoce postavených představitelů, kteří v minulosti ztratili Putinovu důvěru, se však Šojgu dosud vyhnul tvrdému pádu.

Naposledy byl zatčen bývalý náměstek ministra obrany Ruslan Calikov, obviněný z vytvoření zločinecké organizace, jejíž členové měli v letech 2017 až 2024 zpronevěřovat státní prostředky a přijímat úplatky. Další někdejší náměstek ministra obrany Timur Ivanov byl v roce 2024 zatčen a následně odsouzen ke 13 letům vězení. Pavel Popov dostal za zpronevěru 19 let a řízení pokračuje také proti Dmitriji Bulgakovovi, dalšímu bývalému náměstkovi ministra obrany obviněnému z korupce.

Bezpečnostní opatření se zpřísňují

Podle zmíněné evropské zpravodajské služby se Putin nyní obává především atentátu organizovaného někým z elitních kruhů, případně útoku provedeného pomocí dronu.

Telegramový kanál VCHK-OGPU, který provozuje anonymní ruský vojenský bloger známý zveřejňováním údajných úniků z bezpečnostních složek, už v dubnu informoval o rostoucích obavách Kremlu z hrozeb přicházejících zevnitř Ruska. Zmíněny byly mimo jiné i scénáře útoku bezpilotním letounem vypuštěným přímo z ruského území.

Kvůli bezpečnostním rizikům byla letos výrazně omezená také tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství na Rudém náměstí v Moskvě. Podle dostupných informací Putin dokonce zvažoval její úplné zrušení.

V samotné Moskvě byla zpřísněna bezpečnostní opatření, v některých částech města docházelo k výpadkům komunikace a v centru byly rozmístěny mobilní systémy elektronického boje schopné narušovat provoz dronů. Posílena byla i ochrana Kremlu.

Politoložka Jekatěrina Šulmanová na svém telegramovém kanálu uvedla, že Putinovy obavy o vlastní bezpečnost jsou zjevné. Právě proto byla podle ní přehlídka zmenšena a prezident omezil veřejná vystoupení.

„Když je bezpečnost absolutní prioritou, nejbezpečnější je nikde se neobjevovat,“ poznamenala.


Galljamov zároveň upozorňuje na sílící konflikty uvnitř ruských vojensko-politických elit. Některé skupiny podle něj začínají jednat samostatněji než dříve a stále častěji postupují bez přímého souhlasu Kremlu.

Přesto si nemyslí, že by se schylovalo k otevřenému střetu. „Různé skupiny spíše vyčkávají a snaží se přizpůsobit vývoji situace,“ uvedl. Skeptický je také vůči představě, že by právě Šojgu mohl sehrát klíčovou roli v případném převratu. Podle něj už nemá dostatečné zázemí ani potřebné zdroje.

Také Šulmanová upozornila, že ani Financial Times, ani CNN ve svých textech nehovoří o konkrétním „spiknutí vedeném Šojguem“.

Britský expert na Rusko Mark Galeotti, šéf poradenské společnosti Mayak Intelligence, dokonce naznačil, že zprávy o možném převratu mohou být součástí záměrné dezinformační operace.

„Náhlá vlna zpráv odvolávajících se na anonymní evropskou rozvědku, která údajně varuje před převratem v Kremlu, působí spíše jako psychologická operace zaměřená na vyvolání paranoie uvnitř ruských elit než jako seriózní zpravodajské hodnocení,“ napsal Galeotti v komentáři pro britský magazín The Spectator. Také podle něj Šojgu postrádá autoritu i důvěru potřebnou k tomu, aby mohl usilovat o převzetí moci.

Rivalita mezi mocenskými klany

Bývalá poradkyně ruské centrální banky Alexandra Prokopenková upozorňuje, že ruské vládnoucí elity netvoří jednotný celek se společnými zájmy. V rozhovoru pro platformu Carnegie Politika při Carnegieho centru pro ruská a euroasijská studia v Berlíně vysvětlila, že právě tato roztříštěnost zatím brání vzniku skutečného pokusu o převrat. Výjimkou byla pouze vzpoura šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina v červnu 2023.

Prokopenková popisuje ruský mocenský systém jako soustavu pyramid budovaných kolem jednotlivých patronů, kteří kontrolují přístup ke zdrojům i rozhodovacím procesům. Tyto skupiny mezi sebou podle ní nedokážou efektivně koordinovat postup. Dokud navíc jejich představitelé získávají díky Putinovi více, než by mohli bez něj, nemají důvod systém zpochybňovat.

Současně ale připouští, že situace se může změnit, pokud budou zdroje dále ubývat. Válka i mezinárodní sankce výrazně omezily objem prostředků, o které se ruské elity mohou dělit, protože stále větší část financí směřuje do armády a zbrojního průmyslu.

To podle ní zvyšuje rivalitu mezi jednotlivými klany a postupně destabilizuje celý systém. Jednotlivé skupiny se snaží získat Putinovu přízeň a zajistit si co největší podíl na dostupných zdrojích.

Ve skutečnosti tak nejde o boj za změnu režimu, ale především o boj o moc, vliv a přístup ke zdrojům. Z této dynamiky přitom Putin dlouhodobě těží. Rozděluje jednotlivé mocenské skupiny, nutí je neustále prokazovat loajalitu a připomíná jim, že jejich postavení i majetek závisí především na vůli Kremlu, nikoli na fungování právního státu.



Zdroj: 1. https://www.dw.com/en/how-real-is-a-coup-threat-against-russias-president/a-77098085;2. https://edition.cnn.com/2026/05/04/europe/putin-russia-security-intelligence-intl; 3. https://www.ft.com/content/fe70c89e-b5d7-4f89-8eb4-83afbe721d7c