Moskva znovu přitvrdila vůči České republice. Vedoucí ruské delegace při vídeňských jednáních o vojenské bezpečnosti a kontrole zbrojení Julia Ždanová označila Česko společně s Dánskem, Nizozemskem a Itálií za státy, které se podle Ruska kvůli dodávkám dronů a jejich komponentů Ukrajině „de facto účastní“ konfliktu.

Výrok zazněl na Fóru OBSE pro bezpečnostní spolupráci. Ždanová spojila evropské dodávky bezpilotních prostředků s ukrajinskými útoky proti Rusku a připomněla, že ruské ministerstvo obrany už zveřejnilo místa, kde se podle Moskvy vyrábějí drony nebo jejich komponenty. Uvedla, že tyto kapacity zůstávají v pozornosti ruské strany. Spojení politického obvinění Česka s připomenutím konkrétních výrobních kapacit posouvá dnešní výrok za hranici běžné diplomatické přestřelky.

Rusko přidalo Česko mezi „účastníky“ konfliktu

Je nutné jasně oddělit tvrzení Moskvy od mezinárodněprávního postavení České republiky. Dodávání zbraní nebo vojenského vybavení jedné straně ozbrojeného konfliktu samo o sobě podle mezinárodního humanitárního práva neznamená, že se dodavatelský stát automaticky stává stranou konfliktu.


Výrok Ždanové tedy není právním konstatováním, že Česko vstoupilo do války s Ruskem. Je to politické tvrzení představitelky Ruské federace. Jeho bezpečnostní význam však nelze přehlížet. Moskva tím veřejně zařazuje Českou republiku mezi státy, které považuje za přímo zapojené do podpory ukrajinských vojenských operací.

České firmy už Moskva označila za možné cíle

Dnešní prohlášení navazuje na podstatně ostřejší epizodu z letošního dubna. Ruské ministerstvo obrany tehdy zveřejnilo informace o evropských společnostech a výrobních kapacitách spojených podle Moskvy s výrobou dronů a komponentů pro Ukrajinu. Mezi nimi byly také české subjekty.

Následoval komentář bývalého ruského prezidenta a nynějšího místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva. Některé společnosti ze zveřejněného seznamu označil za možné cíle ruských útoků.


Tento kontext je pro hodnocení dnešního výroku zásadní. Nejde o první případ, kdy Moskva spojuje český obranný průmysl s válkou na Ukrajině. Neznamená to, že Rusko oznámilo přípravu útoku proti České republice. Takový závěr by současná fakta neumožňovala. Znamená to ale, že ruská rétorika vůči českým subjektům postupně tvrdne. Od kritiky vojenské pomoci přes označení českých firem za možné cíle až k tvrzení, že Česko je faktickým účastníkem války.

Mírnější tón Moskvu nezmírnil

Celá věc získává ještě ostřejší domácí politický rozměr kvůli výrokům z posledních dnů. Ruská velvyslankyně v Praze Anna Ponomarjovová nedávno ocenila, že současná česká vláda podle jejího názoru zmírnila protiruskou rétoriku.

Premiér Andrej Babiš její tvrzení odmítl. Ministr zahraničí Petr Macinka se naopak vyjádřil jinak. Uvedl, že současná vláda skutečně ukončila „styl hysterického pokřikování“ předchozího kabinetu, protože podle něj nepřinášel žádný užitek.


Moskva sleduje především konkrétní české kroky, vojenskou podporu Ukrajiny, výrobu obranného průmyslu a postavení Česka v NATO a Evropské unii. Slovník českých ministrů je proti tomu druhořadý. To staví vládu před nepříjemnou otázku. Umírněná diplomacie může být legitimní strategií. Pokud ale ruské vedení současně označuje české podniky za možné cíle a Českou republiku za faktického účastníka války, nestačí vysvětlovat, že předchozí vláda příliš hlasitě „pokřikovala“.

V dubnu česká diplomacie na ruské výhrůžky reagovala předvoláním velvyslance. Teď Moskva posunula svou rétoriku ještě dál. A tvrzení, že mírnější český tón povede automaticky k mírnější Moskvě, dostalo další tvrdou ránu.



Zdroje: 1. TASS – Výrok Julije Ždanovové na jednání OBSE⁠; 2. Ministerstvo zahraničních věcí ČR – Macinka předvolal ruského velvyslance kvůli výhrůžkám českým společnostem⁠; 3. Babiš odmítl tvrzení o zmírnění protiruské rétoriky, Macinka souhlasil⁠; 4. Mezinárodní výbor Červeného kříže – Dodávky zbraní a účast státu v ozbrojeném konfliktu⁠