„Pojďme se vrátit k pravdě, k syrové pravdě.“ Jindřich Rajchl využil své padesáté narozeniny k bilanci cesty, která jej od covidových protestů a demonstrací na Václavském náměstí přivedla přes založení PRO a spojení s SPD až do Poslanecké sněmovny. Ohlédnutí za vlastní politickou cestou ale bylo především rámcem pro mnohem ostřejší sdělení. Za jeden ze základních problémů současného Západu Rajchl považuje neschopnost přiznat vlastní chyby.

Stejnou zásadu, kterou podle svých slov uplatňuje v rodině a osobním životě, vztáhl na politiku, média i mezinárodní vztahy. Právě od neschopnosti otevřeně pojmenovat vlastní selhání odvozoval svou kritiku Green Dealu, migrační politiky, covidových opatření i západního přístupu k válce na Ukrajině.

„Přestali jsme být upřímní, přestali jsme si říkat pravdu, ztratili jsme schopnost přiznat si svoji vlastní chybu. Dostali jsme se do pozice určité nadřazenosti, kdy jsme nabyli dojmu, že máme jakési morální právo diktovat zbytku světa, jakým způsobem má žít,“ prohlásil v nedělním žívém streamu Rajchl, podle kterého právě tady začíná problém, který už nelze řešit kosmetickými změnami. „Není slabost říci, udělali jsme chybu, je to špatně, jdeme špatnou cestou. Slabost je si to nepřiznat a po té špatné cestě pokračovat,“ řekl.

Od covidu na Václavské náměstí

Do politiky Rajchl podle svých slov vstoupil už v roce 2018 v Trikoloře. Inspirovalo jej také vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách v roce 2016. V České republice tehdy hledal konzervativní politickou sílu se silným ekonomickým programem, která by do veřejného života vrátila to, co označuje za zdravý rozum.

Už tehdy podle něj Západ přestával stavět na první místo prosperitu, bezpečnost a svobodu vlastních občanů a stále větší prostor získávaly projekty, mezi které Rajchl řadí Black Lives Matter, LGBTQ, Green Deal a masovou migraci. Skutečným zlomem jeho politické cesty se ale stal až covid.

Rajchl se během nedělního vysílání znovu ostře vymezil proti tehdejším protiepidemickým opatřením a způsobu, jakým stát a společnost podle něj zacházely s jejich odpůrci. Covidové období popsal jako dobu paniky, ostrakizace a zásahů do základních práv.

„Najednou jsme nemohli volně chodit ven, nemohli jsme navštěvovat pohřby, nemohli jsme navštěvovat své blízké v domovech důchodců, zavřely se školy, zničila se celá řada byznysů a lidé, kteří se odvážili mít jakýkoliv jiný názor, byli okamžitě vyčleňováni na okraj společnosti, označováni jako dezoláti, dezinformátoři, antivaxeři. To bylo něco naprosto nevídaného,“ vzpomínal.


První velký veřejný zlom spojuje s demonstrací 17. listopadu 2021 na Staroměstském náměstí. Připomněl svůj tehdejší projev k policistům, které vyzýval, aby podle jeho slov nezasahovali proti právům demonstrantů. Zmínil také plánovanou účast v pořadu Máte slovo, která se nakonec neuskutečnila. Podle Rajchla tehdejší ministerstvo zdravotnictví odmítlo vyslat své zástupce, pokud bude mezi hosty také on.

Ještě významnější byl pro jeho další politickou cestu 3. září 2022 a zaplněné Václavské náměstí. Rajchl se svými spolupracovníky původně připravoval vlastní demonstraci na 11. září, nakonec ale přijal nabídku spojit síly s organizátory dřívější akce.

„Opravdu jsme netušili ani náhodou, že ten Václavák se zaplní, že přijde nějakých sto tisíc lidí a že ta demonstrace bude možná největší demonstrací národně konzervativního křídla od roku 1989,“ uvedl.

Právě tehdy podle Rajchla existovala možnost vytvořit mnohem širší politickou platformu. Ta se však rozpadla a příčinu vidí především v osobních ambicích. Výslovně odmítl dnešní tvrzení Ladislava Vrabela, že mu demonstrace „ukradl“. Podle své verze naopak s vlastní velkou akcí čekal do chvíle, kdy Vrabel oznámil, že v jejich pořádání nebude pokračovat. Teprve poté svolal demonstraci na březen 2023.

„Osobní ambice tehdy vyhrály,“ shrnul Rajchl rozpad někdejší jednoty. Podle něj tím zmizela možnost vybudovat na energii velkých protivládních protestů jednotný a výrazně silnější politický subjekt.

PRO, SPD a cesta do Sněmovny

Rajchl následně připomněl první volební výsledky PRO, senátní volby v roce 2022 i pozdější vnitřní otřesy. Za velké zklamání označil evropské volby, ve kterých PRO podle jeho slov získalo 2,15 procenta. Za jeden z důvodů neúspěchu považuje přístup České televize, která mu podle jeho tvrzení neposkytla odpovídající prostor v předvolebních debatách.

Neúspěch však současně označil za vstupenku ke spojení s SPD, Svobodnými a Trikolorou. Spolupráce pokračovala přes krajské volby až ke sněmovním volbám a jeho vlastnímu poslaneckému mandátu v Moravskoslezském kraji.

Svůj dnešní politický kurz Rajchl představuje jako pokračování toho, co začal prosazovat během covidu. „Snažím se říkat věci tak, jak jsou a snažím se zejména proti té šílené době, která v tuto chvíli normalizuje absolutní sebevražedné kousky a kejkle typu Green Deal, typu LGBTQ a zejména podněcování a eskalace válečných konfliktů, říkat stále to samé. Stále se snažím obhajovat ten zdravý rozum a neustupovat ani o centimetr z toho, co jsem vám slíbil,“ prohlásil.

Připustil přitom, že počet poslanců jeho politického proudu omezuje možnosti prosadit vlastní program. „Kdyby bylo na nás, věřte mi, ty věci by se hýbaly mnohem rychleji,“ dodal.


„My s mojí manželkou neznáme hádky, neznáme lži, neznáme podvody, neznáme jakékoliv podrážení si nohou. Navzájem se respektujeme a snažíme se nelhat si do kapsy a přiznávat si i své vlastní chyby. To bych řekl, že je absolutní základ každého zdravého vztahu v jakékoliv oblasti, včetně politiky,“ uvedl.

Největší lež spočívá v mlčení

Schopnost přiznat chybu pak Rajchl vztáhl na západní politiku posledních desetiletí. Tvrdě kritizoval také média, z jejichž části se podle něj namísto objektivních reportérů stali aktivisté prosazující vlastní pohled na svět. Ještě závažnější než zkreslování informací je podle Rajchla to, co se k veřejnosti vůbec nedostane.

„Ta největší lež nespočívá v tom, co nám říkají, co nám zkreslují. Ta největší lež spočívá v tom, co nám neříkají, co nám zatajují. Podívejte se na všechny poslední klíčové události od válek přes covid až po Green Deal,“ řekl.

Jako příklad uvedl válku v Iráku a tvrzení o zbraních hromadného ničení, která invazi předcházela. Vrátil se rovněž ke smrti britského zbrojního experta Davida Kellyho a následně k vojenskému zásahu v Libyi. Rajchl v této souvislosti předložil vlastní interpretaci motivů západního postupu proti Muammaru Kaddáfímu a oba konflikty použil jako argument proti představě, že západní země mohou hodnotit vojenské zásahy jiných států bez reflexe vlastního jednání.

„Byla to naše chyba, naše selhání a stále si to nejsme schopni přiznat,“ prohlásil, načež 
stejnou logiku vztáhl na Green Deal. Nežádá jeho zmírnění ani dílčí opravu, ale úplné opuštění. Velkou část kritiky zaměřil na emisní povolenky, které se podle jeho výkladu z původního ekologického nástroje proměnily v obchodovatelný finanční instrument, jehož cena poškozuje evropskou konkurenceschopnost.

„Je potřeba si říct, že celé tohle je lež, že to byla chyba. Ne to upravovat, ne to změkčovat, ne říkat, že je potřeba nějaká oprava Green Dealu. Ne. Je potřeba zrušení téhle lži, je potřeba si to přiznat,“ řekl Rajchl.

Od Green Dealu se vrátil také ke covidu a zopakoval svá ostrá tvrzení vůči farmaceutickým společnostem, vývoji vakcín a jejich dopadům. I zde vidí stejný problém. Západní společnost podle něj stále není připravena připustit, že během pandemie udělala závažné chyby.

Ukrajina nezačala únorem 2022

Největší část zahraničněpolitického účtování věnoval Rajchl válce na Ukrajině. Odmítl výklad konfliktu, který se podle něj soustředí pouze na ruský vpád přes ukrajinské hranice 24. února 2022 a nevěnuje dostatečnou pozornost tomu, co mu předcházelo.

Ve svém výkladu se vrátil k Majdanu v roce 2014, roli Spojených států, následnému konfliktu na Donbase, postavení ruštiny, používání kazetové munice, minským dohodám i ukrajinské politice vůči Krymu. Řadu velmi sporných tvrzení o těchto událostech zasadil do argumentu, že západní země podle něj nesou významnou část odpovědnosti za vývoj před ruskou invazí.

„Je strašně jednoduché tohle všechno zapomenout, zamlčet a říct, může za to Rusko. To ono překročilo 24. února 2022 hranice a ono je hlavním viníkem války na Ukrajině. Samozřejmě, pokud to takhle zjednodušíte, zčernobílíte, určitě máte tu možnost, máte právo takhle ten konflikt vnímat,“ řekl Rajchl.


Významnou část argumentace věnoval jednáním mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu na jaře 2022. Podle Rajchlova výkladu tehdy existovala reálná možnost mírové dohody, která nakonec nebyla dotažena. Odkazoval na pozdější vyjádření někdejšího šéfa ukrajinské vyjednávací delegace Davida Arachamiji a kritizoval roli tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona.

„Každý dneska v mainstreamových médiích buďto bude tuhle informaci zamlčovat, nebo vám bude říkat, že to je konspirace. Přitom přesně v tomto duchu hovořil šéf ukrajinské vyjednávací delegace David Arachamija ve svém rozhovoru na ukrajinské televizi. Je jednodušší na někoho ukázat prstem, než si přiznat pravdu, že jsme to byli my, kdo jsme tu Ukrajinu tímto způsobem obětovali,“ prohlásil Rajchl.

Prezident Pavel a strach z přímé války

Od příčin války se Rajchl přesunul k tomu, co považuje za současné nebezpečí přímého střetu evropských zemí s Ruskem. Tvrdě se přitom vymezil proti prezidentu Petru Pavlovi a jeho postojům k reakci na případné narušení vzdušného prostoru členských zemí NATO.

Rajchl odmítá představu, že by sestřelení ruského vojenského letadla mohlo zůstat bez následků. „Co by se stalo, kdybychom to letadlo sestřelili? Co by se stalo, kdybychom my byli ti hlavní iniciátoři, kteří k tomu vyzývají a kteří se snaží tímto způsobem podnítit rozhoření toho zničujícího válečného konfliktu? Opravdu chcete, aby sem přiletěly ty Orešniky, aby přiletěly do Ostravy, do Brna, do Plzně, do Prahy? Vážně tohle chceme?“ ptal se. Místo další eskalace požaduje snahu pochopit také ruské vnímání konfliktu. Současně výslovně uvedl, že odmítá ruské jaderné hrozby.

„Pojďme se zkusit přesvědčit, ať oni se na to podívají našima očima, že se nám samozřejmě nelíbí, když nám jakýmkoliv způsobem vyhrožují jadernými zbraněmi. Ale pojďme zkusit se také na to podívat jejich očima, jak oni celý ten konflikt vnímají, protože jedině to nás může přiblížit zpátky k míru,“ uvedl.


Právě možnost dalšího podobného incidentu považuje za vážné riziko. Rajchl zároveň vyslovil přesvědčení, že případný přímý konflikt NATO s Ruskem by nemusel znamenat jednotnou vojenskou reakci všech členů Aliance. Podle jeho názoru by do války nevstoupilo Turecko ani Spojené státy a hlavní tíhu konfliktu by nesla část evropských zemí.

„Kdyby se něco takového stalo, tak v tom zůstane pár těch evropských států z té takzvané koalice ochotných a to hlavní bojiště bude tady u nás. Tady u nás. Já to nechci a udělám vše, co je v mých silách, abych to nedopustil,“ prohlásil.

Česko jako „ekonomická kolonie“

Rajchl od války znovu přešel k širší kritice západního směřování. Do stejného rámce zahrnul Green Deal, migraci i kulturní témata a ostře se vymezil proti současnému pojetí LGBTQ agendy. Proti němu postavil tradiční rodinu, rodičovství, práci a osobní odpovědnost.

„Pojďme oslovovat obyčejné lidi, jejich obyčejný život,“ vyzval s tím, že politika se má podle něj obracet především k lidem, kteří pracují, vychovávají děti, dodržují zákony, platí daně a podílejí se na fungování společnosti.

Současný vývoj považuje za součást širšího úpadku. „To 21. století je stoletím prozatím úpadku západní civilizace, ekonomického, mravního, úpadku z hlediska svobody, úpadku z hlediska suverenity rozhodování jednotlivých členských zemí. Začínají se prosazovat totalitní manýry a utahují se neustále šrouby,“ řekl.

Právě u svobody projevu Rajchl přidal jedno z nejostřejších srovnání celého vysílání. Velkou Británii použil jako příklad země, která se podle něj sama označuje za svobodnou, přestože postihuje lidi za verbální projevy. Jeho tvrzení o počtech zatčených stavěl do přímého kontrastu s Ruskem a Čínou.

„Jsme součástí celé téhle prolhané mašinerie, která je přesvědčená o své vlastní nadřazenosti, povýšenosti, o své vlastní výjimečnosti, která si o sobě říká, že je svobodná, přičemž nejvíce zatčení za verbální trestné činy, za to, že říkáte něco, co se jim nelíbí, je dnes ve Velké Británii, mnohonásobně víc než v Rusku nebo v Číně. A budeme si pořád říkat, že my jsme ti svobodní a oni ne,“ prohlásil Rajchl.

Samostatnou část této kritiky věnoval České republice. Ta má podle něj dostatek schopných a pracovitých lidí, aby patřila mezi nejbohatší evropské země. Překážku vidí v systému, v němž podle jeho názoru významná část výsledků české práce směřuje mimo republiku.

„Můžete se upracovat k smrti, ale dokud výsledky vaší práce, plody vaší práce směřují jinam, pracujete na cizím. Do té doby nemůžete dojít k prosperitě, k bohatství a k tomu, aby se Česká republika znovu zařadila mezi špičku celé Evropy,“ prohlásil.


Evropská unie se navíc podle Rajchla zásadně vzdálila organizaci, do které Česká republika vstupovala. Připomněl centralizaci rozhodování, Green Deal, tlak na přijetí eura, energetické předpisy a politiku vůči automobilům se spalovacími motory.

„Do takové Evropské unie jsme nevstupovali. Jak dlouho nám bude ještě trvat, než si přiznáme pravdu, než si řekneme, že skutečně nejsme na té správné trajektorii, že jsme na trajektorii, která směřuje dolů do propasti?“ ptal se.

Právě zde se vrátil k zásadě, kterou podle svých slov používá celý život. „Nejdřív hledám chyby u sebe. Platí to kdekoliv v mém životě, ať už je to můj osobní život, podnikatelský život, politický život. Udělal jsem samozřejmě spoustu chyb, které jsem mohl udělat jinak, ale dokážu si je přiznat. Nejhorší na tom všem je moment, kdy si ty věci prostě nejste schopni přiznat,“ řekl Rajchl.

Volby, sliby a nový spolek

V závěrečné části vysílání se Rajchl obrátil k nadcházejícím komunálním a senátním volbám. Vyzval své příznivce k podpoře kandidátů PRO a společných projektů s SPD, Svobodnými a Trikolorou. U komunální politiky zdůraznil mimo jiné odpor svých kandidátů k výstavbě větrných elektráren.

Jmenoval také své kandidáty do Senátu a zdůraznil postoje, které od nich očekává. Podle Rajchla nebudou podporovat další financování Ukrajiny, výcvik ukrajinských vojáků, další podporu ukrajinské migrace ani evropská opatření spojená s Green Dealem. Naopak chce prosazovat ústavní zakotvení možnosti platit českou korunou, práva platit v hotovosti a také práva „žít offline“, tedy možnosti jednat se státem bez povinného používání internetu.

Sám tento přístup ilustroval svým hlasováním ve sněmovním výboru pro obranu o zprávě týkající se výcviku ukrajinských vojáků. Podle svých slov se jako jediný zdržel.

„Já bych nemohl to tlačítko zmáčknout, protože bych se vám nemohl podívat do očí. Já jsem vám slíbil, že tohle je věc, kterou prostě nebudu podporovat, a proto považuji za nezbytné se v ten okamžik distancovat, jelikož si myslím, že to není správná věc, že to nepomáhá k tomu, abychom dospěli k míru, ale naopak k tomu, abychom dospěli k válce,“ vysvětlil.

Úplný závěr však nevěnoval pouze politice. Oznámil vznik nového spolku, který má pomáhat nemocným lidem a těm, kteří se ocitli v těžké životní situaci. Spravovat jej podle Rajchla budou jeho manželka, asistentka Ivanka Nová a Alexandra Uherková. Spolek má navázat na předchozí sbírky mezi jeho podporovateli a převést pomoc do systematičtější podoby.

„Chtěl bych, abychom dokázali pomáhat vícero lidem účinněji a rychleji. Budeme se snažit na to získat peníze nejenom od vás, ale i od podnikatelů a všech možných lidí v našem okolí, kteří mají třeba více peněz a jsou schopni na dobrou věc přispět,“ řekl Rajchl. Pomoc lidem, kteří se bez vlastního zavinění ocitli v těžké situaci, označil za jednu z věcí, které jej v politice naplňují nejvíce.

Od charity se ještě jednou vrátil ke svým padesátinám. Podporovatelům slíbil, že politický kurz, který nastoupil během covidových let, měnit nehodlá a jejich volební podporu označil za dárek, který by si přál nejvíce.

„Pojďme společně tu káru s tím krásným názvem Česká republika, s tou nejkrásnější vlajkou na světě táhnout dál. Ať žije naše vlast, ať žije Česká republika. Bůh ji ochraňuj,“ uzavřel Jindřich Rajchl své narozeninové vysílání.