Financování Ukrajiny se stává stále větším problémem evropských veřejných rozpočtů. Podle údajů Evropské komise, které 28. října zveřejnil deník Financial Times, bude Ukrajině v roce 2027 chybět přibližně 70 miliard eur, tedy 1,7 bilionu korun. Tato částka představuje dosud nepokryté potřeby i po započtení již plánované pomoci Evropské unie. Brusel proto žádá další spojence o peníze, které zatím nepřislíbili v očekávaném rozsahu. Evropské státy totiž zajišťují převážnou část dosavadních finančních závazků a pokračování války vytváří další náklady, jejichž financování není zajištěno.

Evropská unie již schválila půjčku 90 miliard eur, přibližně 2,19 bilionu korun, pro období 2026 a 2027. Z této částky má být 30 miliard eur určeno na rozpočtové potřeby Ukrajiny a 60 miliard na obranný průmysl a vojenské vybavení. Pro každý z obou roků se počítá s prostředky přibližně 45 miliard eur. Ani tato mimořádná finanční pomoc však nestačí. Evropská komise potvrdila, že po započtení plánovaných 45 miliard eur pro rok 2027 a části závazků dalších partnerů zůstává nepokrytá potřeba přibližně 70 miliard eur. Nejde tedy o celkové náklady na fungování ukrajinského státu, ale o dodatečné finance zahrnující civilní rozpočet i vojenské výdaje.


Amerika přímé financování ukončila. Spojenci zaostávají

Podle analýzy Evropské komise citované Financial Times představují EU a její členské státy přibližně 80 procent dosud evidovaných finančních závazků na podporu Ukrajiny v roce 2027. Dokument současně uvádí, že od partnerů mimo Unii jsou zatím zaznamenány přísliby ve výši čtyř miliard eur, přibližně 97 miliard korun, zatímco pro letošní rok dosahovaly 19 miliard eur.

Spojené státy, Británie, Kanada a Japonsko mají podle stejného přehledu na příští rok společně evidované závazky přibližně jedné miliardy eur. Americký prezident Donald Trump ukončil nové přímé financování Ukrajiny ze strany Washingtonu. Americké zbraně přitom mohou být nadále dodávány prostřednictvím nákupů hrazených evropskými spojenci. Finanční odpovědnost se tak stále výrazněji přesouvá na Evropu.


Evropský komisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis již dříve uvedl, že Unie předpokládala financování přibližně dvou třetin ukrajinských potřeb a zbývající část měli zajistit ostatní partneři. Tento předpoklad se zatím nenaplňuje. Brusel proto jedná zejména s Británií, Kanadou a Japonskem o zvýšení jejich finančních závazků. Podstatný je rozdíl mezi politickými prohlášeními a skutečně zajištěnými prostředky. Evropské instituce mohou předkládat další finanční plány, jejich uskutečnění však závisí na rozhodnutích národních vlád a parlamentů. Zde začíná být pokračující financování války stále složitější.

Nové evropské dluhy mohou otevřít další rozpočtové spory

Evropská komise nyní připravuje možné způsoby pokrytí finanční mezery. Jednou ze zvažovaných variant je další společná půjčka financovaná emisí evropských dluhopisů. O konkrétním mechanismu ani jeho rozsahu však dosud nebylo rozhodnuto. Financováním Ukrajiny se mají zabývat představitelé členských států na mimořádném jednání Evropské rady 26. a 27. listopadu.

Situaci komplikuje také příprava evropského rozpočtu na období 2028 až 2034. Členské státy současně hledají peníze na vlastní obranu, energetiku, průmyslové investice a další priority. Nové společné zadlužení by proto otevřelo otázku, kdo ponese náklady na úroky, poskytne záruky a zajistí případné splácení.


Další možností zůstává širší využití zmrazených ruských státních aktiv. Jejich zapojení do financování Ukrajiny však naráží na právní a finanční otázky, které dosud nebyly vyřešeny. Původní evropská půjčka navíc předpokládá splácení z ruských reparací. Pokud by k jejich úhradě nedošlo, zůstává otázka konečného finančního vypořádání mimořádně důležitá.

Evropská unie se tak dostává před rozhodnutí, které přesahuje samotnou zahraniční politiku. Musí nejen zajistit pokračování pomoci Ukrajině, ale také vysvětlit, z jakých prostředků bude financována a jaká odpovědnost připadne jednotlivým členským státům.

Nejzávažnější je přitom skutečnost, že po schválení půjčky přesahující dva biliony korun se již nyní hledá dalších 1,7 bilionu. Pokud se ostatní spojenci nezapojí výrazněji, tlak na evropské rozpočty dále poroste. Pomoc Ukrajině tak přestává být pouze otázkou politických závazků. Stává se stále naléhavější otázkou veřejných financí, zadlužování a dlouhodobé hospodářské odpovědnosti.



Zdroje: 1. Financial Times – EU pressures allies over looming Ukraine funding crunch; 2. Evropská komise – Tiskový brífink k finančním potřebám Ukrajiny; 3. Reuters – Jednání EU o financování Ukrajiny na rok 2027; 4. Rada EU – Schválení evropské půjčky 90 miliard eur; 5. Norská vláda – Návrh finanční pomoci Ukrajině na rok 2027⁠