Svátek má: Darina

Politika

Velikost textu:

Vláda hlásí nižší schodek. Ve skutečnosti chce utratit víc

Vláda hlásí nižší schodek. Ve skutečnosti chce utratit víc

Vláda schválila rozpočet na rok 2027 se schodkem 386 miliard korun. Proti srpnovému návrhu deficit klesl o tři miliardy. Výdaje ale vzrostly o šest miliard a lepší výsledek stojí hlavně na vyšších příjmech.

Andrej Babiš, premiér ČR
22.září 2026 - 13:25

Kabinet Andreje Babiše schválil státní rozpočet na rok 2027 jednomyslně. Příjmy mají dosáhnout 2,199 bilionu korun, výdaje 2,585 bilionu a výsledný deficit 386 miliard. Proti srpnové verzi ministerstva financí tak schodek klesl o tři miliardy korun. Stále jde o druhý nejvyšší plánovaný schodek v historii samostatného Česka.

Za titulním snížením deficitu se ale skrývá podstatně méně úsporný obrázek. Příjmy proti srpnovému návrhu vzrostly přibližně o 9,5 miliardy, zatímco výdaje o 6,5 miliardy. Samotné výdaje tedy vláda během několika týdnů jednání nesnížila, ale naopak zvýšila.

Tři miliardy dolů, výdaje ale dál rostou

To je základní rozpor mezi politickou debatou posledních týdnů a konečným výsledkem. Motoristé i SPD požadovali výraznější omezení původně navrženého schodku 389 miliard korun. Předseda Motoristů Petr Macinka ještě po koaliční dohodě hovořil o dalších úsporách až 20 miliard, které mají přinést legislativní změny. Do schváleného zákona o státním rozpočtu však tyto částky zahrnuty nejsou.

Ministerstvo financí ve finální verzi přidalo například čtyři miliardy na důchody a 4,2 miliardy do školství. Zároveň našlo některé dílčí úspory, například 1,4 miliardy na IT službách státu. Celkový výsledek je ale jednoznačný. Plánované výdaje jsou proti srpnu vyšší. Kabinet tedy může korektně tvrdit, že schodek snížil. Nemůže se ale tvářit, že tohoto výsledku dosáhl zásadním seškrtáním státu. Čísla říkají něco jiného. Vláda chce utratit více než v původním návrhu a lepší saldo jí umožnil především vyšší odhad příjmů.


Povolenky pomohly rozpočtu. Účet ale někdo zaplatí


Zvláštní pozornost si zaslouží emisní povolenky. Ministerstvo financí do konečné verze nově zahrnulo 7,8 miliardy korun příjmů z emisních povolenek, které v srpnovém návrhu podle ministerstva ještě být nemohly. Tato položka tvoří podstatnou část dodatečných příjmů, díky nimž mohl schodek papírově klesnout, přestože výdaje vzrostly.

Tyto peníze ovšem nevznikají zdarma. V systému EU ETS musí povolenky nakupovat zejména energetické a průmyslové podniky podle množství vypouštěných emisí. Náklad tak v první fázi nesou firmy zahrnuté do systému. Část z něj se podle charakteru trhu může promítnout dál do cen elektřiny, tepla nebo průmyslových výrobků a nakonec dopadat také na další podniky a domácnosti. Vyšší veřejný výnos z povolenek proto nelze automaticky vydávat za něco podobného vyššímu výběru daní způsobenému rychlejším hospodářským růstem. Je zároveň odrazem ceny uhlíku, kterou platí regulovaná odvětví ekonomiky.


Je zde navíc důležitá rozpočtová nuance. Od roku 2026 mají výnosy z dražeb povolenek směřovat převážně na klimatická a energetická opatření prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Nejde tedy jednoduše o volných 7,8 miliardy, které by vláda mohla bez omezení utratit na cokoli. Přesto jejich započtení pomohlo změnit celkovou bilanci návrhu. Část lepšího schodku tak nevznikla tím, že by stát méně utrácel, ale tím, že do výsledné kalkulace přibyly další veřejné příjmy spojené s emisním systémem.

To je podstatná informace i pro domácnosti. Na jedné straně stát získává z povolenek peníze a používá je mimo jiné na energetickou transformaci a úspory. Na druhé straně cenu povolenek nesou firmy a část jejich nákladů se může vracet občanům prostřednictvím cen. Rozpočtový příjem proto není beznákladovým darem.

Dvacet miliard úspor zatím zůstává příslibem


Koalice dál tvrdí, že hospodaření státu během roku 2027 zlepší další opatření až za dvacet miliard korun. Ministerstvo financí výslovně uvádí, že jde o kombinaci příjmových a výdajových změn, které vyžadují novou legislativu, a proto je nebylo možné započítat do schváleného rozpočtu. Jako jeden příklad uvádí připravovanou mimořádnou daň pro rafinerie. Dokud ale příslušné zákony neprojdou Parlamentem a nezačnou skutečně přinášet očekávané peníze, jde o politický plán, nikoli dosaženou úsporu.


Do Poslanecké sněmovny tak míří rozpočet s deficitem 386 miliard korun, nikoli se schodkem o dalších dvacet miliard nižším. Podle těchto skutečných čísel je třeba výsledek vládního vyjednávání hodnotit. Po týdnech sporů o škrty zůstává jednoduchá matematika. Schodek se zlepšil o tři miliardy, ale plánované výdaje vzrostly o více než šest miliard. Výsledek zachránily vyšší očekávané příjmy, z nichž významnou část představují nově započtené peníze z emisních povolenek.

Vláda tedy deficit skutečně snížila. Jenže nikoli tak, jak by si pod slovem „úspory“ představoval běžný daňový poplatník. Stát plánuje utratit více. Jen zároveň počítá s tím, že také více peněz získá.

(Chmelík, prvnizpravy.cz, repro: facebook)





Jak si podle Vás vede vláda Andreje Babiše ve srovnání s vládou Petra Fialy?