Vláda Andreje Babiše slibuje štíhlejší stát, méně úředníků a levnější veřejnou správu. Návrh rozpočtu na rok 2027 však počítá s růstem celkových výdajů téměř o 157 miliard korun a schodkem 386 miliard. Jen obsluha státního dluhu zdraží ze 110 na 130 miliard korun. Výdaje na platy ve veřejném sektoru mají současně vzrůst o 33,9 miliardy. Kolik naopak stát skutečně ušetří odstraněním byrokracie a digitalizací, ze zveřejněných souhrnných údajů zatím není patrné. Růst platů sám o sobě neznamená bobtnání úřadů. Zahrnuje také učitele, policisty a další zaměstnance veřejných služeb. Pokud však vláda slibuje úspory na administrativě, musí doložit jejich konkrétní rozsah a výsledky.

Výdaje na obsluhu státního dluhu mají dosáhnout 129,97 miliardy korun, meziročně o 20 miliard více. Peníze na úroky a související náklady přitom nepřinášejí nové školy, nemocnice ani dopravní stavby. Jde o cenu dosavadního a nového zadlužování. Národní rozpočtová rada navíc upozorňuje, že vláda pro rok 2027 předpokládá celkový i strukturální deficit veřejných financí ve výši 3,5 procenta HDP. To zatím neodpovídá deklarovanému cíli udržovat deficit bezpečně pod třemi procenty HDP.


Digitalizace má šetřit. Kde jsou konkrétní výsledky?

Vláda slibuje propojení státních registrů, odstranění duplicitních informačních systémů a omezení administrativy. Rozpočet Digitální a informační agentury přitom roste z 1,85 na 1,93 miliardy korun. Další významné výdaje na informační technologie zůstávají v jednotlivých ministerstvech. Digitalizace může veřejnou správu zlevnit, ale pouze tehdy, pokud nové systémy skutečně nahrazují staré postupy a omezují provozní náklady. Pouhé zavedení dalších aplikací bez rušení duplicit může naopak výdaje zvýšit.

Vláda proto musí doložit, kolik úředních agend zjednodušila nebo odstranila, jaké informační systémy sjednotila a kolik peněz tím ušetřila. Bez těchto údajů nelze tvrdit, že rostoucí investice do digitalizace již přinesly levnější stát.

Štíhlejší stát musí být vidět v rozpočtu


Rozpočet na rok 2027 ukazuje výrazný růst výdajů a nákladů na státní dluh, zatímco rozsah dosažených provozních úspor zůstává ze souhrnných údajů nejasný. To samo o sobě nedokazuje, že stát nikde nešetří. Nedokládá však ani splnění vládního slibu levnější administrativy. Vláda musí předložit konkrétní čísla: kolik agend zrušila, kolik provozních výdajů snížila a jakou návratnost mají investice do digitalizace.

Štíhlejší stát se nepozná podle počtu vládních prohlášení, ale podle skutečných úspor a jednodušších služeb občanům. Dokud tyto výsledky nebudou jasně doloženy, zůstává slib levnější veřejné správy v rozpočtu za 2,58 bilionu korun nedostatečně průkazný.



Zdroje: 1. Vláda ČR – Programové prohlášení vlády⁠; 2. Ministerstvo financí – Návrh státního rozpočtu na rok 2027; 3. Ministerstvo financí – Rozpočtová dokumentace na rok 2027⁠; 4. Národní rozpočtová rada – Vyjádření k návrhu státního rozpočtu na rok 2027⁠